Bol raz jeden kráľ...

Za prvý nevim, co to je, za druhý mě to uráží aneb samolochtací Vlasta, neodolatelný Fanda na hranicích, trio podivných princů a bába kořenářka v pohádce, ve které se báječně zrecykloval předchozí Werichův monstrprojekt z Rudolfinské Prahy. Musím dodat, že mě velmi baví dobová diskuse kolem pohádek 50. let, kdy je vlastně všechno kromě Krasomily špatně. Například Film a doba se v roce 1957 ptá, zda autorský přístup Jana Wericha měl vůbec právo na transpozici české spisovatelky, která se nemohla bránit? A především, Werich nic nového české flmové pohádce nepřinesl! :D (16.12.2010)

Krásná pohádka, ve které se vše snoubí na jedničku s hvězdičkou, nádherně napsaná, vtipná, zábavná, poučná i s moudrem na závěr, výborně zahraná, všichni zúčastnění zaslouží smeknutí klobouku, mladinká Milena Dvorská je tak půvabná, až se tají dech, no a Jan Werich s Vlastou Burianem jsou nepřekonatelní, jejich hlášky jsou dnes součástí běžné mluvy.. Netuším, kolikrát jsem tuhle pohádku viděla, nicméně vím jistě, že ji ještě uvidím, patří k mým nejoblíbenějším.. (10.07.2023)

"Chce se mi spát. Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu." Král Já I. byl roztomilý, sluha Atakdále byl dokonalý, Chrabrý, Chytrý i Krásný princ byli jedineční a princezny mě moc nebavily. Ovšem hlášek tam byla spousta, mouder ještě víc a asi poprvé tam zazněla později zlidovělá věta: Za prvně nevím co to je a za druhý mě to uráží. Já sice na pohádky moc nejsem, ale s touto prvoligovou sestavou se potkávám poměrně pravidelně. Vlastně vždycky, když jsou vánoce a já si přitom dám půlhektarový lívanec. (14.01.2018)

Ja si nemôžem pomôcť a pôjdem proti prúdu, ale jediným nedostatkom tejto krásnej československej rozprávky je otravný a rádoby vtipný Vlasta Burian. Budem ho ignorovať a dám aj napriek jeho prítomnosti za plný počet. To ostatné je viac menej dokonalé, podrobne to rozpisovať je ako hádzať soľ do mora. Kedy budeme svedkami toho, že sa medzi túto a podobne ladené staré rozprávky dostane trvalo v programe televízií na štedrý deň niečo zo súčasnosti? (13.08.2012)

V případě pohádky Byl jednou jeden král nelze hovořit o filmové adaptaci, ale spíš o werichizaci klasické pohádky Boženy Němcové...která se ovšem povedla na 110 procent. A to se psal hrůzný rok 1954. Je až neuvěřitelné, že tak krásný autorský, byť ,,jen" pohádkový film, natočil Bořivoj Zeman právě v téhle mezní době (každý jiný než pohádkový film by byl nutně dobově schématický...i když něco málo jako nutná úlitba režimu prosáklo i sem - zdegenerovaná šlechta, krále přechytračí prosťačka z podhradí a on se do prosté ženštiny též zamiluje atd.). Ale ono je to vlastně zákonité, že v těch nejhorších časech sahá těžce zkoušený národ po dílech ikony národního obrození, Babička byla brilantně zfilmována za protektorátu i v čase normalizace a v 50. letech nezbylo k úlevě národu než werichizovat klasickou pohádku s lidovými motivy Sůl nad zlato. Je v tom cosi hlubokého z národní historické zkušenosti... (25.12.2013)