Rok diabla

Že je Petr Zelenka netradiční režisér, to už nám dokázal a dokazuje i v Roku ďábla. Opravdu zvláštní film to je. Jsem sice rockmetalista, ale jsem i muzikant, který už má za sebou spoustu jazzových a symfonických koncertů jako ten, kdo nesedí v publiku, ale na pódiu. Byl jsem na koncertě Čechomorů i Nohavici a nesmírně si jich vážím. Koncert Čechomorů dokonce považuji za jeden z nejsilnějších koncertních zážitků hned po velekoncertě Nightwish, na kterých jsem byl v Praze a to je trochu jiný šálek kávy. Troufám si říci, že Nohavica je momentálně nejlepší písničkář v ČR a Čechomor zde udržují českomoravskou hudební tradici, za což jim prostě patří obrovský dík. Možná teď se mnou nebudete souhlasit, ale podle mě by si Čechomor zasloužil českého Slavíka. Jednou by se Kabáti nepotentovali, ne? Ale vraťme se k fimu. Nejen, že je podbarvený nádhernými melodiemi, ale má svoje osobité kouzlo a atmosféru. Myslím, že každý, kdo je trochu zainteresovaný do tohoto stylu hudby (neposlouchá jen hloupý hip-hop nebo techno) a má rád tak trochu bizardní styl Zelenky, tak by si neměl tenhle film nechat ujít. This is real music and real experience! (21.06.2010)

V tomhle filmu si můžete vybrat úplně všechno,co chcete. Vzpomínám, jak mi bylo osmnáct, byla jsem na stáži a šéf se vrátil z agentury a říká - nabídli mi na koncert nějakýho Nohavicu, prý se začal dost poslouchat, znáš ho? A já -Ježíši, kdo to je ? Pro holku co poslouchá rock to byl mimozemšťan :-) Každopádně zajímavý počin, dnes si ho i poslechnu, aniž bych utrpěla psychickou újmu. Podotýkám, že z děje filmu jsem měla chvíli v hlavě zmatek:-) (07.10.2014)

Spontánní exploze absurdních nápadů různorodé kvality, která dokáže udržet pozornost právě tím, že vzhledem k nahodile působícímu rozvíjení zápletky (založené na vymýšlení bizarních zdůvodnění pro reálné události) netušíte, co přijde dál, ne kvůli soustředěnému rozvíjení několika vůdčích motivů/jednoho tématu. Pro tuhle anything goes poetiku ani moc nefungují ony krasosmutné momenty, které by z toho jinak mohly udělat víc než chytrou kuriozitu. 75% Zajímavé komentáře: Jossie, belldandy, Damiel, pjotr76 (30.05.2005)

Zelenku jako člověk strašně respektuji, protože se nebojí říct, co si doopravdy myslí a z jeho filmů jde poznat, že mu to opravdu pálí. Rok ďábla je toho (dalším) důkazem. Parádní fiktivní dokument protkaný hudbou Čechomoru a hlavně Jarka Nohavici. A tady přestávám být objektivní, protože na něm jsem vyrostl (v době, kdy jsem vyrůstal, tak moje mamka neustále poslouchala Nohavicu, tenkrát ještě na audio kazetách, vždy když vařila) a když se teď k některým jeho písničkám vracím, tak si uvědomuju, co jsem si jako pětiletý asi těžko mohl uvědomit - jak krásné jsou Nohavicovy písničky a hlavně jaký tam je v nich přesah. Speciálně u písničky "Kometa". Kdyby mi ke konci tento dokument nepřišel mírně natahovaný, okamžitě bych dal plný počet. Ale možná to bylo tím, že jsem byl unavený, kdo ví. Každopádně tohle si ještě jednou dám. 80 % (21.01.2013)

Nejlepší český film. Jízda Karla a Jaze ve výtahu, Janova rozmluva s bohem, Plíhalovo poslouchání melodií, dilema slipař-trenýrkář a jiné. Ironie, satira, mystifikace, závěrečná katarze, jezení rybiček. Po každém shlédnutí si opravdu připadám blaženě. "Karle pojď." "Já přijdu." "Ty nepřijdeš." "Ale přijdu. Jen si ještě chvíli posedím a přijdu." (Jako bonus přidávám komentář, který jsem dlouhá léta měla u Petra Zelenky v seznamu oblíbených režisérů: Jednou jsem takhle otevřela ledničku a chtěla se napít mléka, ale když jsem odšroubovala víčko, tak na mě z krabice vykoukl malý vousatý panáček s dýní na hlavě a zapískal: "Kdybys měla říct, kdo je nejlepší český režisér, koho bys jmenovala?" a potom se rozplynul v obláčku mýdlových bublinek. Nápad s pitím mléka byl sice tím pádem pasé, ale zase jsem měla řádný důvod k zamyšlení. A pořád se mi na mysli objevoval ten panáček a křičel: "Ona neví, ona neví!", až jsem se musela poradit s tetou CSFD. Tam jsem si ve své desítce nej filmů všimla jakéhosi tajemného titulu Rok ďábla. Co to je, Rok ďábla? To je nadčasová studie o umění užívat si života, vedoucí k naprosté blaženosti těla i ducha pokaždé, když si tento klenot pustím a nechám se opájet geniálními dialogy a hudbou. Takže jsem hned běžela k té lednici, vzala krabici a z plných plic do ní zařvala: "PETR ZELENKA, ty troubo!") (20.12.2007)