Society

QAnon the movie aneb kterak nevybouřený školní namakanec zjišťuje, že v jádru californských elit je něco velmi zvráceného. Svého času musela pro nic netušící diváky, kteří si film půjčili ve videopůjčovně, být "Society" skvělým zjevením. Byť teda oni asi už tehdy moc dobře tušili, co se na ně chystá, protože Brian Yuzna díky spojení s "Re-Animatorem" měl jasně vytvořenou škatulku. Proto také paranoidní linka, kterou se film snaží většinu své stopáže budovat až tolik nefunguje, neboť všichni tuší, že hrdina nemá jen halucinace. Bohužel tato linie zabírá větší část snímku a ulepená dalíovsky surreální satira se dostavuje až ke konci. Ostatně celý projekt vykazuje klasické neduhy VHS brakovek, kde ústřední ulítlý nápad nevydá na víc jak středometrážní projekt (respektive není rozpracovaný do pořádného scénáře, který by ho dokázal plně využít), ale hluché scény ho nastavují na celovečerní stopáž. Ale co si budeme povídat, stejně na tento film nikdo nebude koukat kvůli scénáři (který vážně nefunguje a jde vlastně odnikud nikam), ale jen kvůli výtvorům uměleckého mistra speciálních efektů Screaming Mad George, které jsou famózní a groteskně zneklidňující. "Society" tak ukázkově potvrzuje pravidlo, že pro převládající dojem z filmu vzniká na základě diváckého zážitku z poslední čtvrtiny filmu. (06.11.2020)

Čiernohumorný nápad ako pranierovať novodobú šľachtu v podobe smotánky z Beverly Hills je viac než len dobrý, no bohužiaľ výsledný produkt je len sledom samoúčelnosti - najmä nevysvetlených snových pasáží (ktoré tvoria väčšinu prvých dvoch tretín filmu) doplnených o záverečnú podobne bezzmyselnú desaťminútovú prehliadku gore. Obyčajne by mi to aj bolo jedno, škoda len, že tento film mal naviac ako len byť tupým béčkom. (08.07.2013)

Režijný a nadpozemsky úchvatný debut Briana Yuznu nakrútený za päť týždňov v roku 1989, ktorý sa však na americký trh dostal až o necelé tri roky neskôr, teda v roku 1992. Seriózny, dalo by sa povedať splatter, ktorý svojou priamočiarosťou a originalitou drží diváka v napätí hneď od začiatku. Tajomstvom zahalenej spoločnosti vyššej vrstvy “The Society”, ktorej sa podarilo za tie roky sformovať celkom silnú organizáciu uprednostňujúcu svoje záujmy a potreby nad všetko ostatné, padol do oka v tomto prípade 17 ročný mladík Bill Whitney začínajúci tušiť a čím ďalej tým viac si uvedomovať, že svojim počínaním sa zahrabáva čoraz viac do sračiek, z ktorých nie je návratu. Society je jeden z tých filmov, o ktorých čím menej informácii pred zhliadnutím človek vie, tým lepšie. Mňa to doslova rozflákalo naruby. Jedna z najväčších peciek čo som mal možnosť vidieť. Záverom by som ešte spomenul, že okrem nadpozemského filmového zážitku je tu k počutiu aj hudba z podobnej kategórie, a to od Ludwiga van. "SOCIETY WAIT FOR YOU!". (20.03.2009)

Když člověk přistoupí na tu osmdesátkovou klišoidní hru, je Society docela dobrá zábava. A jak už bývá u osmdesátek a praštěných hororových režisérů zvykem, ke konci se to celé absolutně zvrtne, což už musí bavit každého. Asi nikdy mě nepřestane fascinovat, jaké úchylárny tenkrát vznikaly. Bizar gore. (18.03.2009)

„Co máš rád v čaji? Mléko? Cukr? Nebo se ti do něj vám vymočit?“ Tomuhle snímku by velmi prospěl bizarnější, ujetější, sexuálně otevřenější, prostě po všech stránkách, které tento film jen nakousává a nastiňuje, šílenější remake, nejlépe pod taktovkou Davida Gronenberga, nebo Roba Zombieho s hereckým ansáblem Domu tisíce mrtvol a Vyvrženců pekla. Nalákalo mě to na víc, než pak poskytlo, nemohu se zbavit slabší, ale pořád působící hořké pachuti zklamání. (13.08.2011)