Necronomicon

Kebyže to vidím v 90. rokoch, považoval by som to za ťažké béčko, ale videl som to v r. 2023 a nechcem povedať, že to za desaťročia dozrelo, toto ozaj nie je nejaké nedocenené umenie, ale áno, páčilo sa mi to zrejme viac, ako by sa mi to páčilo v deväťdesiatkach. Pomáha, že je to poviedkový film, čiže ak vás aj jeden príbeh nezaujme, je šanca, že situáciu napraví nasledujúci. Kastingovo máme dočinenia so zaujímavým mišungom, je tam všelikto a hrá všelijaké postavy, napr. Bruce Payne, Vladimir Kulich, Jeffrey Combs alebo David Warner. Tvorcovia do popredia pretláčajú sexualitu, gore a plno nechutných efektov, čím zrejme chceli zaujať vtedajších fanúšikov podobných drastických hororových sérií v čele s Hellraiserom. Na prvý pohľad sa čosi také do sveta HPL nehodí, ale keď sa zamyslíme nad jeho textami, tak ony vlastne SÚ riadne odporné, nechutné, brutálne a šokujúce, lež Lovecraft ich napísal takým spôsobom, že to na prvú dobrú neudieralo do očí. Film si neberie servítky a je to fakt humus, čo niekoho nadchne, iného menej a ďalšieho vôbec. Osobne si myslím, že práve tento druh hororov má za následok, že dodnes sa nájde plno ľudí, ktorí hororový žáner považujú za odpad a úchylné svinstvo pre úchylných jedincov. Ale to je (asi) jedno, mne sa to vcelku páčilo. S prižmúreným chápadlom 3*. (28.11.2023)

První část hodně špatná, druhá hodně dobrá, poslední průměr. Lovecraft by z toho asi z okna neskákal, ale nadšením by taky nepovykoval. Efekty svědčí spíš o roku 1983, herci jsou už zase dřeváci, v čele s nemožným Jeffrey Combsem (ne, nemám ho rád) ale vem to Ctulhu. Tři arabské, nepříliš šílené hvězdičky z neeukleidovských vesmírů. (28.02.2014)

1. povidka christophera ganse "The Drowned" je atmosfericky spektakl pusobici dost nesourode s absenci napeti a strachu, avsak co jiste stoji za to, jsou vytecne masky 5/10. 2. povidka shusuke kanekoho "The Cold" je se vsi ucte k reziserovi nezajimave skoronic 3/10 a 3. povidka briana yuzny s titulem "Whispers" kontrastuje s dvema predchozimi - husta reznicina s banalnim pribehem, ale k vysokemu hodnoceni se priklanim hlavne za nevycerpatelnou invenci v prehlidkach hnusu. To je nespochybnitelne brianova nejsilnejsi stranka. "nejsladsi vec na svete je kostni dren" 8/10 (18.09.2008)

Mně se to líbilo snad ještě více, než kdysi. Yuznovy filmy mám rád a vedle S.Gordona se mu asi nejlépe podařilo převést na filmové plátno příběhy inspirované H.P.Lovecraftem. Necronomicon - strašlivá kniha plná nejtemnější magie a spojená s kultem Cthulu vznikla v bujné fantazii Lovecrafta. Přesto mnoho lidí věřilo ( a snad i věří) v její existenci. Všechny tři povídky jsou o životě a smrti, o snaze smrt přelstít, poslední pak více prostoru věnuje tajemným návštěvníkům z vesmíru. První povídka představuje klasický gothický horror (zpracování připomene některými svými obrazy filmy R.Cormana - tajemný dům na útesu nad mořem či jeho interiér), druhé dvě směřují do novější doby. Skvělé masky, obstojné triky i gore efekty dávají příběhu o pátrání hlavního hrdiny (H.P.L.) patřičnou šťávu. Možná je škoda, že ve třetí povídce se místo mimozemšťanů neobjevili Prastaří - Cthulhu, ale jinak spokojenost nade vše. Pozor na chapadla! (13.09.2012)

Nic od H.P. Lovecrafta jsem nečetl, ale samozřejmě jsem četl knihy od jeho obdivovatelů a následovníků a totéž platí i o filmech. Ať už vědomě, nebo ne, všichni jsme jistě viděli něco, co bylo jeho monstry inspirováno. Nakonec...co udělal H:G. Wells pro sci-fi, udělal H.P. Lovecraft pro horor. Takže tento povídkový film, můžu soudit pouze z pohledu diváka, nikoliv znalce, nebo fanouška Cthulhu potvor-universa. Tři příběhy. První je dějově patetická sračka, u které jsem nechápal, co vede postavy k jejich činům. A to včetně potvor. Atmosféra a gore výjevy...nic víc. Druhá povídka už byla lepší, byť tedy přidvídatelná jako blázen...to je nejspíš daň za to, že námět vznikl v době, kdy byli lidi méně otrlí a hlavně neměli srovnání. Tady jsou ty hnusoscény opravdu vydařené a má to jakýsi perverzní smrádek. Poslední část je...intenzivní a v závěru drsná tak, že by omdlel i Tarantino. Občas je to trochu pomatené, ale splňuje to všechna kritéria béčkového vykošťováku, kde je postava tak v prdeli, že ani divák místy neví, která bije. Příběhy jsou zarámované do minipříběhu, jak se snaží spisovatel získat látku pro svou knihu...tam je to taky docela divočina s jednou nechutnou scénou. Tento typ filmů není můj šálek kávy, ale respektuju to jako žánrovou odnož, ve které může vzniknout něco opravdu výjimečného, pokud se toho chopí kvalitní scénárista a trochu tu primitivní zápletku obepíše. (11.05.2020)