Chudiatko

Přesně dle očekávání. Další řecká weird záležitost, která je ale nejenom weird, ale zároveň i silně filmová. Především svými záběry. Například tím, jak režisér naklápí kameru. Cítil jsem z toho inspiraci u Karla Zemana a Wese Andersona. No a do toho dokonalá Emma Stone, která si tu roli tady užila tak, jako snad nikdy jinou. Oskara má jednoznačně oprávněně. Ve výsledku se tedy jedná o velký filmový zážitek, film s přesahem a hlavně kousek, který připomíná, že filmová kinematografie vždycky měla diváka udivovat, překvapovat a bavit. A Chudáčci to přes svojí epickou divnost (která může být důvodem udělení/neudělení páté hvězdy) ovládají na výbornou. (04.04.2024)

Jeden velký „experiment“, který může vzbuzovat rozporuplné pocity. Film je to veskrze bizarní (což je zřejmě pro tohoto režiséra příznačné, pro mě je to však první setkání s jeho dílem, takže nemůžu posoudit), místy může dělat až zvrácený dojem – např. minulost a dětství doktora Godwina Baxtera a jeho vztah s otcem, ale i mnoho dalšího. Na druhou stranu film obsahuje mnoho podnětných myšlenek a zajímavých replik, skoro by se až dalo říct „životních pravd“ vzhledem k tomu, že mnoho vyvěrá z nezastřeného „dětského“ vidění, smíšeného s podivnou jiskrnou dávkou intelektu. V jádru jde o film o svobodě a nesvázanosti pravidly či společností, ale úžeji jde o svobodu žen vůči mužům a jakousi ženskou emancipaci. Nicméně obsah nejde ve skutečnosti moc do hloubky a myšlenky, ač zajímavě podané, nejsou nijak převratné ani nové. Co totiž film opravdu odlišuje a dělá speciálním, je jeho forma, nikoli obsah. Vizuál, scénografie, zpracování příběhu a jeho podání jsou rozhodně nevšední, místy až kontroverzní. Bohužel, určité věci jsou v důsledku trochu sporné a na hranicí přijetí a pochopení, z velké části proto, že film dává velký důraz na sexuální scény a je jich doslova plný. Divák se pak může ptát: Pokud je v těle dospělé ženy mentálně dítě, je vůbec v pořádku dávat tak obrovský důraz na jeho pohlavní život? A pokud je film o emancipaci žen a osvobození z majetnického přístupu a sexismu mužů, proč dobrou polovinu stopáže tvoří scény s nahou Emmou Stone a sexem ve všemožných polohách, což (přiznejme si to) do důsledku potěší především mužské osazenstvo diváckého publika? Není v tom určitá míra pokrytectví? Nemohla jsem si pomoct, ale v tomhle ohledu film dělá dojem, že jde o vyobrazení ženské „emancipace“ z pohledu mužů. A pokud si všimneme, že jak předlohu, tak scénář i režii mají na svědomí muži, možná nejsem tak daleko od pravdy… Nicméně, toto je forma, kterou si film zvolil, a rozhodně si neklade za cíl být umírněný a korektní, takže je nutné ho tak taky brát. Když tedy odhlédnu od některých sporných otázek, jde v zásadě o výborný a nekonvenční film, kterému se rozhodně daří podněcovat diskuzi. Téma svobody je mi osobně blízké a v tomto snímku má sex a fyzičnost své zcela důležité místo, jen by mě popravdě zajímalo, jak by film působil, kdyby se zaobíral i jinými aspekty svobody než pouze sexem. Ohledně svobody jde přece o více, no ne? Jak by film asi působil, kdyby byl v tomhle ohledu více vybalancovaný, se už můžeme jenom domnívat… (na závěr ještě samozřejmě dávám palec nahoru za Emmu Stone a její famózní výkon, této role by se rozhodně nedokázala ujmout jen tak ledajaká herečka). ~(4,1★)~ (17.02.2024)

Lanthimos znovu upustil fantazii realizaci svých nejzvrácenějších myšlenek a zase posunul bizár kamsi dál. Když opomenu poměrně nudnou úvodní dvacetiminutovku, kde si lze užít snad jen netradiční vizuál jakéhosi prapodivného steam punku, tak zhruba od okamžiku, kdy Dafoe poprvé odkryje tajemství svého šíleného experimentu začíná brutální filmová jízda, kterou jsem hltal a nesmírně si ji užíval. Sedlo mi zde skoro všechno. Od překrásné audiovizuální stránky filmu, přes skvělé herecké výkony, až po velmi kvalitní dialogy servírující nám vtipnou formou dost krutou společenskou satiru. Tahle cesta kolem světa s dítětem uvězněném v dospělém těle zkrátka neměla chybu a přinášela horskou dráhu emocí. Yorgos mě tímto přesvědčil, že je třeba zhlédnout i zbytek jeho tvorby, protože se tímto filmem definitivně zapsal mezi režisérskou smetánku, která překypuje nekončící kreativitou a nemáte u jejich filmů ani na vtěřinu pocit, že scénář vygenerovala umělá inteligence podle tisíckrát zreplikované šablony. Což začíná být větší a větší vzácnost. Film si zasloužil snad jen ujetější konec, takhle to vyznělo až příliš normálně. Příště by ho se mnou měl Yorgos zkonzultovat. [85 %] (24.08.2024)

A pak že to v dnešní době nejde. Film, který dokáže svou originalitou okamžitě zaujmout a vyprávěním bavit a přitom vyprávět silný příběh, to všechno v úchvatně dokonalým vizuálu s jedinečnou hudbou. Samostatnou kapitolou jsou pak herecký výkony - Mark Ruffalo i Willem Dafoe jsou skvělý, ale to co tu předvádí Emma Stone, proto nemám slov, svým výkonem naprosto ovládla celý film. To jak se postupně charakterově proměňuje před divákovýma očima, to je čistokrevná esence mistrovského herectví. (09.01.2024)

"Fuck you Anatomy of Fall!!" Tenhle duel dvou evropských filmů, které sbírají ocenění a mají podobné nadšené ovace, tak Poor Things vyhrává na plné čáře, tohle se pomalu ani nemůže rovnat s tou divácky nevděčnou, extrémně dlouhou a nezáživnou, nechutně levnou a doslovnou kopíračkou Staircase pro zapšklé knihomoly a artové nerdy nejhlubšího zrna. Poor Things je vyjímečný v tom, že uspokojí jak normální diváky, tak i kritiky, což se stává málokdy. Yorgos Lanthimos tvoří netradiční a zajímavé filmy ( Líbil se mi Humr i Zabití Posvátného Jelena), takže jsem šel na film připraven, ale ten chlap režijně dozrál natolik, že natočil hned z kraje roku dost možná nejlepší film roku. Takhle bezchybnou filmařinu, která by excelovala a dominovala úplně v každém filmovém aspektu jsem neviděl ani nepamatuji. Poor Things je formálně absolutně urvané z řetězů. Nádherný Steampunk svět ve Viktoriánské éře s nádherně namalovaným podnebím ( opravdu z některých scén by si divák nejradši udělal doma obraz), má to originální myšlenku i spousta zajímavých nápadů ( ty křížence zvířat jsou dokonalé), má to velmi silný herecký cásting. Willem Dafoe v roli vědce velmi inteligentní a působivý, Mark Ruffalo dost možná nejlepší role v kariéře a Emma Stone, tak ta tu absolutně kraluje, jakýsi kříženec Harley Quinn, naprosto neskutečný herecký výkon ne li nejlepší ženský výkon, co jsem kdy viděl, zahrála Bellu naprosto šíleně, že bych se divil, kdyby po skončení neskončila na práškách či v blázinci. Jako bonus je zde i spousta černého a cynického humoru, kde se smálo téměř celé kino, humor dokáže film vždy pořádně rozproudit a neslušnost a nevychovanost Belly ve společnosti bylo zkrátka to nejlepší. Film si mne získal téměř od úvodu ( ikdyž ze začátku jsem se bál, že nám snad pustili černobílou verzi), ale jakmile začne Bella cestovat po světě, tak je to jedna velká paráda, kde funguje výborný scénař, skvělí herci, parádní kamera, úžasný vizuál, humor, dialogy a ještě je to správně pervérzní a úchylné, jelikož souloží se zde jakože o sto šest! ( Epizodka z pařížského bordelu se všemi těmi creepy a uchyláky vyloženě skvost). Tleskám ve stoje, brečím nadšením, shazuji klobouk. Masterpiece jak blázen. Bezchybné a Magnificent! Frankensteinova dcera jak víno ! :) 10/10. (13.01.2024)