Ferrari

Opak Le Mans v mnoha směrech. Z hlediska časového narativu malý, komorně střižený závoďácký film. Studie utrápeného génia Ferrariho z překvapivého pohledu rodinného dramatu, nikoliv okázalé jezdecké symfonie sporťáků. Ne že by se tu snad nejezdilo a dokonce v příjemné retro akcentní stylizaci s extrémní dávkou realismu a fyzična (až na ta otřesně digitální létající auta), ale prim hraje Enzův obývací pokoj, ložnice a kancelář. Mann si splnil sen, natočil ho značně nehollywoodsky, nemainstreamově, bude těžké vydělat tímhle filmem hodně penež, ale produkční kvality má solidní. Není to žánr na který jsme u Manna zvyklí a některé jeho tradiční trademarky chybí a ani tu nemohou být, ale ostudu si neudělal. (03.03.2024)

Po Hackerovi a hlavně po Veřejných nepřátelích jsem se začal bát, jestli už se Mann nevyčerpal a nezestárl, ale Ferrari mě přesvědčilo o tom, že rozhodně ne a že ty dva filmy jen zrovna moc nedopadly. Koneckonců, přechod na ruční kameru některými režisérům na konci kariéry vyloženě uškodil (třeba Chytilové) a ačkoli mi Hacker, který s ní byl natočený celý, přišel pořád lepší než Veřejní nepřátelé, jsem rád, že se ve Ferrarim Mann na ruční kameru vykašlal a natočil to klasickou. Popravdě, jediný, kdo to s ruční kamerou zvládl skvěle, je David Lynch, který s ní natočil podle mě nejlepší jeho film, ale to už odbíhám. Hlavní je, že je Mann zase zpátky a tak jsem si poprvé na velkém plátně mohl užít jeho chytré pomalé budování atmosféry a brilantní filmařinu od zvuku, který upřednostňuje vždy to, na co je třeba upoutat pozornost, než na to, co by mělo být slyšet nejvíc (telefon), po kameru, která dokáže do nejednoho záběru dostat cinefilní překvapení a do jednotlivých scén zase nehollywoodské (její) budování a určité minizvraty. Perfektně vede i herce, kteří tu podávají skvělé výkony a všem jsem jejich role věřil.. A nejvíc mě těší, že to není tolik o závodění a rychlých autech jako spíš o postavách a vývinu vztahů mezi nimi, které naštěstí Mann umí podat tak, aby byly zajímavější než rychlostní testy a přitom to nic nemění na tom, že závěrečný závod s fatálním koncem je napínavý a vysoce intenzivní. Navíc se mi v tom zamlouval víc než Grand Prix, které se mi sice taky líblo, ale zatímco to jen cvrnklo o temné stránce tohoto sportu, Mann se tomu nebál víc věnovat a přitom to ještě začlenit mezi více nastíněných témat. Životu Enza Ferrariho se to věnuje jen v krátkém časovém úseku a přitom mi to přišlo výstižnější a komplexnější, než spousta jiných životopisů. Zároveň to ale není tak filmařsky a scénáristicky výrazné jako třeba Heat, Collateral nebo Zloděj, takže díky tomu Ferrari není až tak silným zážitkem, jakým by mohl být. Nehledě na to, že úvod je zbytečně pomalý a hůř se mi do něj dostávalo, ale pak mě to spolehlivě pohltilo jako většina Mannovy tvorby. A ještě mě mrzí, že se to sice celé odehrává v Itálii, ale všichni tu mluví skoro pořád anglicky s výrazným italským přízvukem. Přitom italština by tomu dodala na realističnosti, ale to už je spíš můj problém, který možná nikdo jiný kromě mě u filmů nemá. Za mě tedy povedený film a ačkoli to není látka, která by Mannovi seděla nejvíc, je poznat, že to bylo jeho vysněné téma a tak do toho dává hodně. Díky tomu je ale taky poznat, že má stále filmovému světu co nabídnout. (Světozor, Praha) 4* (14.01.2024)

Místy moc okatá a chtěná symbolika (film dává až moc najevo, co bude následovat) a příliš doslovnosti, ale jinak mi to uteklo. Někomu bude hned jasné, o kterou kapitolu Enzova života a obecně historie závodění tu půjde, až prvně uslyší jméno jedné z hlavních postav, ale já byl moc zvědavý, jak to Mann pojme. A pojal to myslím s nesmírnou elegancí: dějové linky spolu hezky emocionálně ladí, audiovizuální stránka tomu dává koule, herci taky. Film má takový evropský šmrnc a dám si ho někdy rád znovu. Mann pořád umí. (07.01.2024)

No, na životopis o Ferrari jsem šel jen ze zvědavosti, protože se mi předchozí film Klan Gucchi strašně líbil. Tenhle film byl spíše takový... no dalo by se říct dost hořký a temný. V zásadě nevím, jak to opravdu probíhalo, ale nakonec mě film celkem překvapil a velmi oceňuji i tu pasáž, kde si myslím, že i dítě by z toho nemělo moc dobrý pocit. Chválím to zpracování, ale pro 3 hvězdičky jsem se rozhodl toho, že mě to nějak moc zas až tak nenadchlo. (02.02.2024)

Pro nezainteresovaného člověka kvalitní podívaná a dokonce v napjatějších situací stoupl i adrenalin, teda hlavně ke konci. Horší, že jsem se ztrácel v honičkách s Maseratiho konkurenty, vzhledem na identickou barvu jsem fakt chvilkami nevěděl, kdo je kdo. Film se ale samozřejmě netočí jen kolem aut a dovolil nahlédnout do zajímavého života Enza a ani to není k zahození. Zahrané je to samozřejmě nejn v podání Adama perfektně, jen moc nerozumím tomu, proč volili takto mladé herce a pak je značně postaršovali. ... GA Cinema (17.01.2024)