Ferrari

Michael Mann je po delší době zpátky s dusným životopisným drama Ferrari a je to fajn, byť se opět čekalo více. Příjde mi, že všichni velcí tvůrci až na Nolana letos zklamali a neobstáli na plno svůj potenciál. Kdo od Ferrari bude čekat bratříčka Le Mans, Rush či Gran Turisma bude lehce zklamaný, jelikož závodů si tu divák moc neužije. Dokonce i ten finální postrádá drive, napětí i atmosféru, hlavně jsem nerozumněl pravidlům, takže nedá divákovi pořádnou satisfakci a za to může i fakt, že samotní závodníci jsou nemastní neslaní a rivalita s Maserati mohla a měla být hmatatelná a úderná, ale je tu nepodstatná, což je škoda, ale když vezmu v potaz, že Michael Mann chtěl hlavně natočit film o Enzu Ferrarim o jeho osobním životě a problémech a samotný závod tu je, jen aby se neřeklo, tak jsem s tím v pohodě. Jelikož herecky jde o prvotřídní kvalitu. Adam Driver hraje výborně, líbily se mi dialogy i jeho projev, zkrátka zajímavá osobnost. Zdatně sekunduje Penelope Cruz, která tu předvádí nasranou ženu dokonale. Tyhle interakce mezi němi jsou moc hezky vyhrocené. Povedl se i retro vizuál a atmosféra poválečné Itálie, překvapivě si Mann dokáže udržet divákovou pozornost a nenudil jsem se, což je při těchhle filmech vzácnost. Na závěr musím vypíchnout jednu šokující scénu, která zamává s každým divákem v hledišti! Je tu jedna nekompromisní a brutální scéna, kde došlo i na Gore!! Urvané končetiny, střeva, rozpůlené těla, to jsem fakt v takovém filmu nečekal, takže velké PLUS! Kdyby si mě Mann podmanil i finálním závodem a došlo by na obchodní schůzku s Fiatem, která se jevila atraktivně ( škoda, že na ní nezbyl čas) možná bych uvažoval i o plném hodnocení, ale takhle se musí spokojit s příjemnou čtyřkou. 75% (29.12.2023)

Mann si vybral ke zfilmování epochu Enzova života, která by z většiny lidí udělala v posteli se třesoucí, brečící trosky. Úvodem načrtne vztahovou situaci, hodnotové měřítko a nechá někoho umřít. Mistrná expozice s naprosto přesným Driverem a děsivou Cruzovou. Příběh silný v detailech. Nervydrásající rodinné drama katastrofami stiženého továrníka, střídá neméně strhující závodní inferno, které vás, pokud nevíte co se tenkrát v Mille Miglia dělo, sežvýká drobnou odbočkou do života jedné italské rodiny. Erik Messerschmidt vtáhne přímo mezi burácející vozy, Mann si rovněž pohlídal zvuk takže motory ryčí a plechy kvičí jak podsvinčata. K tomu se přidává Enzovo brilantní taktizování = lhaní a křivení skutečnosti, pro každého ze závodníků ušité na míru. Péče o jednotlivosti ukazuje sílu Mannovy filmařiny a já doufám, že na další takovou chuťovkou nebudeme čekat tak dlouho jako na Ferrariho. (08.01.2024)

Pro mě zcela nepochopitelné opomenutí Penélope Cruz v oscarových nominacích. Adam Driver je tu fajn, nesnaží se expresionisticky „po-italsku“ přehrávat, i ve vypjatých scénách je jeho herectví příjemně decentní, dokonce i ten šedivý příčesek na hlavě mu věřím, ovšem hlavní hvězdou je tu pro mě právě Penélope. Ne auta, o kterých ostatně vím kulový, ne závody, ale tato žena zmítaná emocemi, pochybnostmi, která celý film svádí vnitřní boj, aby na konci kapitulovala, protože rodinný byznys je nade vše. A s tím souvisí i Mannův záměr, kde se nesnažil přiblížit Ferrariův život nějakým nudným biografickým popisem a odškrtáváním letopočtů, ale v krátkém časovém úseku přiblížit manželský svár jedné významné famílie. A ty závody tu jsou jenom příjemným doplňkem, ač produkčně pěkně ošéfované a kamerou hezky dramaticky nasnímané. Měl bych snad jenom dvě výtky -  není přece nutné v neanglicky mluveném prostředí přizpůsobovat angličtinu herců do jakéhosi přízvukového šišlavého patvaru, jako se to děje tady, a pak ty CGI auta, létající při bouračce vzduchem, bych v takovém hezky staromódně pojatém filmu vídat nechtěl. (23.03.2024)

1957… Enzovi je skoro 60 let, jezdí v Peugeotu, před rokem mu zemřel syn Dino, má milenku a s ní druhého 12ti letého syna. Manželka s ním maká ve firmě (drží firemní kasu mimochodem), milenka s ním probírá trable v práci… dělá u ní na výkresech motorů (a samozřejmě že kláti obě), prostě klasická italská rodinka. No a její lapálie se řeší víc než 3/4 stopáže filmu (dokonce i operu tam nacpali). Samozřejmě (aby se neřeklo) je tu trochu i o závodění (Argentine Grand Prix a Mille Miglia). Upřímně, čekal jsem to spíš obráceně. Více o závodech a autech a méně řešení okolo Enzova levobočka. Nejsilnější z filmu je zmíněná Miglia 57. Obzvlášť ten, kdo ví co se stane, musí mít husí kůži pokaždé, když zahlédne vůz č.531. (24.01.2024)

Podobne ako v prípade Le Mans 66 či Rivalov za 4*, predsa len životopisným filmom z prostredia rýchlych kolies pochopiteľne chýba o trošičku lepší scénar pretože život  nie je tak farbistý ako dokážu byť filmy, prvotné recenzie ma síce trochu odrádzali ale asi dám na radu premiérového kinoparťáka a v prípade ťe si nebudem istý či na film chcem ísť do kina alebo nie ich nebudem čítať, podobne ako on. Napriek tomu že sa Ferrari odohráva podstatne viac mimo trate ako na nej nesklamal a prvá návšteva kina v roku 2024 sa vyplatila. Hádam ich bude viac ako v tom predošlom. (09.01.2024)