Vivy: Fluorite eye's song

Reverzní terminátoří povídka zabalená do muzikálového hávu o tom, že zpěv rozezní i slitinová srdce. Matoucí, idol-show připomínající plakát za sebou skrývá několika-arcové dobrodružné časoprostorové cestování s mnoha dobrými nápady, ať už filosofického rázu (challenge Asimova, vztahy lidí s roboty, cítění), decentním zakomponováním povedeného OST do děje, způsob setkávání se ústředního dua a to celé podpořené skvělou akcí, když dostane vítanou příležitost. První polovina je excelentní a já si výlety za androidíma etickýma kontroverzema šíleně užíval. I když jsme se vždy zdrželi krátce, nikdy jsem dvouepizody neopouštěl nezamyšlený a vyjevený ze sice očekávaných, ale stále epicky naservírovaných zavíraček. 4. díl byl pro mě nebeskou anime symfonií (Ensemble for Polaris je překrásná píseň), který sáhl pro to nejlepší z hned několika různých žánrů. Příběh si i nacházel čas na drobný gag prostřednictvím uštěpačného, ale relativně nepředvídatelného Fukuyamova Matsumota, Vivy se mátořila z počáteční naivity vzhůru k novým poloresetům a já si myslel, že už se nemůže nic pokazit. Bohužel, tvůrčí nápady rychle vysychají ve 2. polovině a dílo už se nikdy nedokáže ani přiblížit předešlé, brutálně vysoko nastavené kvalitativní laťce. Začně to postrádat základní odpovědi, cestuje to všemi proměnnými o dost hůř jak Steins;Gate, role rivala vyšumí jak vata ve vodě a brzo je zřejmé, že látka potřebovala ironicky o moc více času k uspokojivému vykreslení. Kam zmizela ta přemýšlivá výplň? Proč je závěr tak plochý, neoriginální, uspěchaný a hloupě (ne)vysvětlený? To už se nedozvíme a dostatečnou náplast na tuto ránu neposlouží ani onen milý zpěv a precizní kresba. Forma je totiž od WITu jako obvykle prvotřídní: Nepochválím je nutně za statický vizuál s částečným, ale solidně užitým CGI, nýbrž za dokonalou práci v animační rovině, OP, hudbu a hlavně úžasný zvuk. Oh, yes! Sci-fi prostředí s parádní zvukovou stopou pro mě nastavuje novou dimenzi požitku a v této sekci nemám co vytknout. Celkově dosti zamrzí, že Vivy nedoskočila na mety nejvyšší, i tak se jedná o dílo inovativní, originální, zručně smontované a místy překvapivě silně procítěné. 4* (19.06.2021)

Umně zrežírovaná epizoda. Úvodní nemožně pochopitelná scénka mě nechala tápat (přitom zpětně je to přijěmný filozofický výtah do reverse-terminátora), ale postupný eskalační flow skrz sci-fi žánr k ačnímu finále bylo výtečné; taková demoverze Nolana. Rozezlená androidka, která by chtěla dělat z ostatních kalkulačky, měla příjemně elektrifikovaný hlas a k dokonalému hodnocení mě málem vytáhl fantastický a emotivní audiovizuální závěr. Píseň Ensemble for Polaris byla nádherná. Edit: A víte co, já tomu těch 5 dám. Výkladní anime epizoda. (19.04.2021)

Závěrečné scény mi připomněla best-offky od Triggeru (inspirace?) - když už nemůžeš, přidej, natankuj brutální injekci optimismu, nesmrtelnosti a let's go! (07.05.2021)

Tenhle arc mě moc nerozvášnil, abych pěl písničky a ódy jako hlavní 2 aktérky. Poprvé mi robotický AI problém nedával smysl a nechápu jeho řešení, resp. čemu bylo vůbec zabráněno. Oproti předchozím arcům to bylo neosobní a Matsumotova mise neměla vůbec jasné poslání; spíš nezvykle zmatené. Hodně těsné 4* za super fight. (23.05.2021)