Žár

Nad "The Burning" by Carol Clover hodně zaplakala. Vlivná filmová teoretička přišla s dnes široce používaným konceptem final girl a etablovala slasher jako subžánr pozitivně se nabízející feministickému pohledu. Na ni navazující studie, jako třeba práce Richarda Nowella dokládají, že i producenti slasherů v reakci na dobový trh vyloženě počítali s ženským publikem a žánr tak záměrně zabydlovali aktivními hrdinkami i dílčími motivy rezonující s ženskou částí publika. Oproti tomuto dobovému kontextu představuje "The Burning" fetišisticky násilnický a sveřepě misogynní protipól. Film se při tom vzpírá kauzalitě a vnitřní logice, ale právě že drží pohromadě svým opovrhováním ženami a jejich objektivizací. Dívky na smíšeném letním táboře jsou nahlíženy šmíráckou optikou a z jednotlivých situací vycházejí především jako coury, které dělají cavyky, ale při tom všechny myslí jen na sex. Samotného ústředního vrahouna pak má pohánět touha po pomstě za to, že mu parta namistrovaných kluků způsobila děsivé popáleniny, což tedy řeší tím, že místo aby likvidoval šikanující macho borce v táboře, tak radši primárně zabíjí dívky. Že by to vše nějak souviselo s tím, že tenhle biják produkoval i napsal Harvey Weinstein? (04.04.2021)

Já už mám prostě problém dneska - nedokážu tyhle staré Horory natolik ocenit. Přišlo mi to strašně komický, záběr z kamery, jakože z pohledu vraha úplně tragický, žádný poutavý soundtrack, Gore a triky strašně amatérský, střih občas úplně mimo, dvoje cecky a finále nebylo žádným překvapením. Ten, kdo tohle viděl v dětství, chápu, že to mohl být Hororový zážitek, já ale takový stěstí bohužel neměl. (22.12.2021)

Naprostá klasika "slasher-tématu", která je příznivci opěvována, ale mnoha dalšími diváky kritizována. Film je tak jedním z nekontroverznějších slasherů v dějinách vůbec. Já se rozhodně po shlédnutí řadím do první skupiny. Tvůrci využili v té době již nastavených klišé, která má každá "správná" vyvražďovačka mít. Vypůjčili si řadu "obsahů" z již vzniklých filmů tohoto druhu, ale nejedná se o bohapustou vykrádačku, nýbrž velice kvalitní horror, který ovšem divák musí posuzovat v rámci žánru. Při sledování filmu je třeba vypnout mozek a nepřemýšlet nad nelogičnostmi a detaily. Pak divák dostane jednak docela značnou porci vykreslení toho, jak to na takových "skautských táborech" vypadá a chodí (zde mi to připomínalo spíše jakýsi polodokument o mládeži na letních táborech), a jednak dinamický vyvražďovací nářez. První část filmu je sice zdánlivě o ničem, ale faktem na druhou stranu je, že ani jeden Pátek 13 (ze kterého si film bere rozhodně nejvíce) nevykreslil atmosféru letních táborů tak dokonale. Od první vraždy v táboře se pak již odvíjí v celku brutální napínavá jízda, kde můžeme obdivovat Savinyho na svoji dobu skvělé gore-efekty ( i když často krátce střižené a ne tak dlouze "mučivé" jako v perfektním Prowlerovi (1981)), napětí, děs, skvělé využití temnoty, temných zvuků a hudby, pár lekaček, gradující bezvýchodnost situace a napětí, atd. Pro mne osobně opravdu perfektní, kvalitní a velice zábavný slasher, kterého je mi upřímně líto, že tak beznadějně v dějinách horroru zapadl ... (ženskou postavu vedoucí tábora si zahrála krásná Leah Ayres, která později hrála po boku Van Damma ve filmu Krvavý sport (1988)). (28.04.2008)

Rok 81´ byl pro slasher velice plodný. Kromě druhého Friday the 13th a taktéž druhého Halloweenu přišel na svět i Antropophagus, Vrah Rosemary a v neposlední řadě taky tenhle neprávem zapomenutý klenot. Když se řekne The Burning, automaticky si vzpomenu na brutální scénu s vorem, kde šílený Cropsy vykydlí hned 5 táborníků. Bohužel je to i jediná scéna, kde gore Toma Saviniho dostane tolik prostoru. Je tu ale naštěstí parádní atmosféra lesů, ve kterém je dostatek strachu i přes den. Logika jde stranou, ale je více než jasné, kdo je jeho divákem: hororový maniak hltající Pátek třináctého či Sleepaway Camp, a ne žádný pseudointelektuál. Pro tuhle sortu diváků to bude jen další tupá vyvražďovačka, ale pro fanoušky tábornických slasherů je Žár doslova povinností. (16.06.2010)

Jestliže jsem dal původní verzi Krvavého Valentýna lepší 3*, tady musim jít o stupeň níž. Další zapomenutá vybíjená pubertální mládeže, ze které se nestal kult a nedočkala se třiceti pokračování, dvaceti remaků a ani desítky prequvelů a na rozdíl od Krvavého Valentýnu docela zaslouženě zapadla . Vrah, je sice pořádná zrůdička, prostředí tábora je taky skvělý a pubertální herci docela dobří a to hlavně díky několika děckám, ze kterých v následujících letech vyrostly docela úspěšní herci (Fisher Stevens, Holly Hunter, Jason Alexander) a krásná Leah Ayres, která sice s herectvím sekla dřív, než pořádně začala, ale jako pichna Van Damma z Krvavého sportu dělá filmu velikou ozdobu. Tou další třešničkou na dortu je krásná Carrick Glenn, takže některým komentářům, že ve filmu hrajou hnusný herečky moc nerozumím, ale je mi jasný, že někteří zdejší klucí víc ocenili toho tupého bukvatýra v upnutých šortkách. Co se týče hororové atmosféry to je bída a funguje minimálně, jelikož film sráží opravdu strašná hudba, v některých pasážích docela funguje, ale většinou se jedná o naprosto nevhodně zvolenou melodii která z vraždy udělá komický zážitek a Tom Savini se mohl třeba klidně postavit na hlavu, ale jeho vytříbené gore tak přijde ve většině případů v niveč. Další věc je přesunutí děje z tábora někam dolů po řece do lesa, kde to ztratí atmosféru a taky to, že místy budované napětí režisér potopí mnohonásobnou vraždou na voru, kdy uhelák povraždí víc jak půlku herců najednou a je prakticky vymalováno, sice červeně, ale vymalováno. Začátky bratrského dua Weinsteinů tak nezačali úplně růžově a vzhledem k právě probíhající kauze mrdače Harveyho by mě zajímalo, jestli si Carrick Glennová roli taky pěkně vykouřila, protože to bych mu záviděl víc než kdejakou Angelinu Jolie.40%. (23.10.2017)