Čierne Vianoce

V podstate rozumiem vysokým i nízkym hodnoteniam, ale bez dlhého zvažovania sa pridávam k druhej skupine. Pokiaľ sledujete horor vo večerných hodinách úplne sám a napriek tomu vás ani raz nevystraší, niečo musí byť zle. Za celých 98-minút dôjde k niekoľkým menej výrazným vraždám a do toho zopárkrát zazvoní telefón s perverzným volajúcim. Napriek tomu si myslím, že svojho času mohli Čierne Vianoce pôsobiť omnoho desivejšie. (07.12.2018)

Ultimátny vianočný masterpiece, ktorému som, ako pozerám, kedysi uštedril len štyri hviezdy. Ten film s vekom zreje. Pomalá, mrazivá atmosféra, geniálne utajená totožnosť vraha, dávkovaná len po kúskoch, najmä v desivých obscénnych telefonátoch. Pohľad z pohľadu vraha predbehol Halloween aj Friday the 13th a je až šokujúce, ako veľmi sa atmosféra aj niektoré prvky podobajú najmä na prvú menovanú legendu. Kills nie je veľa, ale sú prepracované do sekundy a majú neskutočné nápady. A už len čerešničkou na nablýskanej, dôležitej torte je nejednoznačný záver. (22.12.2020)

Atmosferický slasher, ktorý bohužiaľ viac nudí ako straší. Najväčším plusom filmu je určite cool vrah a jeho neopakovateľné pazvuky a "piesne". Horšie je na tom nevývažený dej - predsa len slasher bol len v plienkach (hmm, skôr ešte niekde v tele matky) a Bob Clark sa nevyhol mnohým chybám. Napríklad dej je príliš rozťahaný a praktický celý stred filmu je nie hororový ale kriminálny. Dialógy sú nudné a uťahané. Avšak, keď príde na hororové scény, Clark (neskôr režisér skvelej série komédií Porky's) dokazuje, že toto mu ide. Taktiež záver je vynikajúci a znepokojujúci. Film má zaujímavý casting, ale herci bohviečo nepredvádzajú. Prakticky celý film stojí na charizmatickom vrahovi a scéne s jednorožcom. Skôr sa oplatí vidieť kvôli historickému významu než kvôli kvalitám ako slasheru. Mnohé neskoršie slashery ho hravo predbehli. 7/10 (12.08.2006)

"Úchyl vzlyká, slzy roní, do sluchátka těžce funí." Nestárnoucí pradědeček všech slasherů, který má vše. Nevinné studentky, sympaticky úchylné funění prasáka ve sluchátku, zdařilé budování napětí a vynalézavou kameru, plížící se po pustých chodbách. Ocenil jsem i bezva vánoční atmosféru a zasněné, něžné kolébání igelitem udušené dívky v houpacím křesle, s panenkou v náručí. Pobavily retro odposlechy telefonátů, s důrazem na fyzičku policejního technika při běhání mezi regály s relé přístroji, v sále telefonní ústředny o velikosti tří fotbalových hřišť. Potěšila správcová notor, snaživá, leč bezzubá policie a v přijímací kanceláři seržant s jednociferným IQ. I to otevřené, zvonící finále. A všechny happyendu chtivé divačky (ahoj miláčku :-)) mají po ptákách! Funění na kolejích je věčné. Ostatně já, jakožto zdejší kolejní expert to mohu potvrdit. Během 5 let studií na UP Olomouc jsem se něco nafuněl v dívčích pokojíčcích. Pravda, nikoli drsně slasherově, ale jen něžně do kočičích oušek. Ale zpět k filmu. Kolikrát zamňoukal falešný kocour Claud? Čtyřikrát. (10.12.2022)

Kanadský slasher Black Christmas je pozoruhodný tím, že se v něm objevily v podstatě všechny tradiční slasherové mechanismy několik let před Halloweenem, který je mnohými považován za první ryzí slasher. Pravdou je, že až Halloween tento subžánr zpopularizoval. Ale film Black Christmas tu byl dříve a už v něm se objevovaly např. subjektivní pohledy vraha s chroptivým dýcháním, ale také výhružné telefonáty stalkera (viz pozdější filmy When a Stranger Calls či Vřískot). Zápletka není úplně přesvědčivá a místy je poněkud nelogická (obzvlášť u překvapivého závěru), ale ústřední psychopat, skučící do telefonu, je docela creepy a atmosféra hrobově tiché vánoční noci, plné ozdobných světýlek, je zvláštním způsobem skličující. (13.10.2005)