Pre moju sestru

ZLO. Od první až do poslední scény. Zlo v kombinaci s nesnesitelnou nudou, “okrášlené” umírajícím děckem, které kdesi mezi zvracením a krvácením, chrlí moudra o životě a smrti. Ale režisérovi to bylo viditelně málo. Bylo totiž nutné zapojit ještě dalšího malého člověka (čti infans), který se ve svých 11 letech rozhodne vzít osud pevně do vlastních rukou (ehm), díky čemuž se rozvíjí strhující rodinné drama, plné plytkých (n)emocí, špatných hereckých výkonů (bylo to opravdu nutné, Alecku?) a dokonale načasovaných frází, nad nimiž se jistě zapotil nejeden americký tvůrce. 109 minut, které jsem mohla využít třeba k upřenému hledění na prázdnou zeď - jaká škoda. (10.03.2010)

Tento film ma ohromil, a to som ho ani nemal v pláne si pozrieť. Zaujala ma jeho téma. Zatiaľ ma nenapadlo, že okrem kradnutia orgánov (niekedy aj zabíjania "darcov") je medicínsky možné, aby rodičia takéhoto nedobrovoľného "darcu" splodili. A dôsledkom takto zvráteného uvažovania a konania rodičov je otázka, kde sa rodičia zastavia pri používaní jedného dieťaťa na záchranu druhého. Zaujala ma chladnokrvnosť tej hysterky pri "Sofiinej voľbe" , ktorej zvrátené chápanie materstva a rodiny ju spoľahlivo vedie až ku kriminálnemu správaniu. Film ako taký považujem za veľmi dobrý, aj keď by mu prestrihanie veľmi prospelo, ale jeho hlavný prínos vidím v poskytnutí námetov na premýšľanie. Podobný pocit som mal aj po filme Čas prebudenia. (22.01.2011)

Už v dávné minulosti hollywoodští producenti zjistili, že sázka na děti je sázkou na jistotu. Slaďoučké mazané holčičky už v 30. letech usmiřovaly rozhádané rodiče a tmelily rodinné sváry. Šikovní kluci se spoustou nápadů a neutuchajícím elánem zachraňovali rodinné firmy před úpadkem. Žánr se zdokonaloval, už tak přechytralá děťátka se stávala ještě chytřejšími, až to došlo k dnešním smutným koncům, kdy holčička úkoluje právníky, dává lekce z psychologie a etiky světu dospělých. Citově vydírala už spousta filmů, ale tenhle titul ho vyhnal až do krajnosti. Je tak průhledně manipulativní, že nejenže na mě nefunguje, ale doslova mě uráží. Zkazil mi náladu na hodně dlouho a já k němu nebudu ani trochu milosrdný. S tímhle vychcaným kýčem běžte do háje. Celkový dojem: 0 od 0 pojde. (22.09.2015)

Příběhy s podobným poselstvím jedině kvituji a respektuji, ale tenhle ambiciózní kýč mě za srdce bohužel příliš nechytl. Cassavetes má dobře napsaný scénář, kde promyšlené časové skoky zvýrazňují hloubku i emocionální stopu, kterou za sebou až existenciálně pohnutý vztah ústředních postav v průběhu děje zanechává, ale jako režisér tenhle povrchní humanista nudí - film nejenže probíhá i končí naprosto očekávaně, ale hlavně se zdá, že drží pohromadě pouze zásluhou procítěných hereckých výkonů. Vše ostatní je sice velice profesionální a dojemné, ale nikoli oním osobním, realisticky-uměleckým způsobem jako v případě Lasse Hallstroma, nýbrž strojově, samoúčelně a zcela neosobně. Škoda... 65% (07.11.2015)

Po filme so slušnou americkou návštevnosťou a univerzálnou témou neštekol (a nie je to po prvý raz) žiaden zo slovenských distribučných psov. Nepomohlo ani relatívne známe meno režiséra. Je to škoda. Náhodou som sa k nemu dostal a zaujal ma svojou témou rozhodovania detí, ktoré inak nemôžu vypovedať pred súdom, o ich vlastnom osude. Film si už moc podľa deja nepamätám, pocity už viac, takže intuitívne podľa mlhavých spomienok dávam za štyri. VIDENÉ ZNOVA: Možno už na druhý krát pôsobil film trochu cukrkandlovo, lenže Cassavetes vie, ako správne spracovať diváka, dokonca aj toho náročnejšieho. Záverečný zvrat nepôsobí vôbec vykonštruovane, naopak dodáva filmu zmysel. Zistíme tak, že je film o niečom inom, ako doposiaľ, ale ja mám nečakané zvraty obzvlášť rád. Abigail je omnoho sympatickejšia, ako konkurenčná Dakota Fanning. (19.06.2012)