Kým si po nás príde

Než kopnu do tý bedny, tak bych určitě chtěl procestovat Thajsko, podívat se na vrcholky And, vydat se proti proudu Amazonky a spoustu dalších skopičin. Hlavně bych si však přál konečně vidět film kde by Nicholson neztvárnil svou stoprvou variaci nafrněného cynického morouse a Freeman by po dvaapadesáté nehrál moudrého rodinného dobráka. Pak bych nepohrdl vidět na vlastní oči finále mistrovství světa v kopané, ale klidně bych to obětoval za možnost, že se konečně po letech dočkám od Reinera dobře zrežírovaného filmu s nějakým vlastním nápadem a ne jen řemeslně odvedené rutiny. A ještě mě napadá, že vidět naší matičku Zemi z oběžné dráhy by taky byl pohled za všechny prachy. Rozhodně lepší než sledovat promarněnou příležitost v podobě střední pasáže tohohle filmu. Nepochybuji sice, že mým rodičům se to bude velmi líbit, ale ten nevyužitý potenciál a sázka na tuctovou jistotu z toho smrdí na míle daleko. A přitom stačilo tak málo. Třeba prohodit obsazení dvou hlavních rolí a sehnat režiséra, který není za svým zenitem a nebál by se tomu dát koule. Jo a ještě mě napadá, že bych chtěl vidět pyramidy s takovou viditelností jako mají ti dva lazaři. Při mé návštěvě byla několik dní (respektive již let) trvající neprostupná hradba smogu nad celou Káhirou s viditelností sotva na pár desítek metrů. (27.03.2008)

Scénář: Justin Zackham .. Typicky mrzutý Jack Nicholson a typicky dobrácký Morgan Freeman v komediálním dramatu dle scénáře šitého na míru čerstvým sedmdesátníkům, kteří se skrze film vyrovnávají s blížící se smrtí. Průběh snímku kolísá přes příjemné scény s dialogy s vyšší přidanou hodnotou, obvyklou pro vyzrále stáří po navoněné, barevné scény s klišovitými milionářskými výstřelky, kdy mi až dojemný konec výrazně vylepšil dojem z vlažné střední části. (10.01.2008)

Bucket List mě hodně překvapil. Čekal jsem, že asi bude fajn, ale že bude až tak fajn, bych nikomu nevěřil. Nicholson a Freeman hrají i hláškují jako o život a Reiner je protahuje po atraktivních lokacích (Pyramidy, Velká čínská zeď, Himaláje) s noblesou, jakou jsem v jeho filmech už dlouho neviděl. Nebojí se občas zahrát i na vážnější notu a i tyhle pasáže mu fungují na jedničku. Jsou to takové poctivé čtyři, ale vzhledem k tomu, že z toho kouká moje letošní srdcovka, jednu hvězdu za krásný konec rád přihodím. Tenhle film jsem rozhodně neviděl naposledy. (14.01.2008)

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. (27.01.2009)

Ačkoliv se tento snímek může tvářit jako komedie - a občas vskutku komediální je - tak v zásadě se jedná o působivé drama dvou odlišných mužů, které spojuje blížící se smrt a s tím i určité touhy a přání. Jestliže jste někdo přemýšlel jak byste se zachovali, kdyby jste se dozvěděli, že už máte jen pár měsíců života, tak tady máte výborný příklad toho, jak zbývající čas naplnit. Samotný závěr snímku je až dojemný a tvoří tak opravdu výbornou tečku za tímto filmem. (19.05.2011)