Kým si po nás príde

Naucit se hrat na basovou kytaru. Podivat se do New Yorku. Svest o dvacet let starsiho muze. Svest gaye. Oslavit Silvestr v limuzine. Hrozne se opit v klubu Space na Ibize. Docist Odyssea od Joyce. Zajet si do Kanady na extremni lyzovani. Naucit se surfovat. Zatancovat si na stole. Udelat interview s nekym slavnym a pak se s nim vyspat. Koupit si BMW Gina light. Podkopnout nohy Paris Hilton. Zachranit nekomu zivot a sama pri tom umrit. No, pro zacatek to staci. (04.11.2008)

Veľmi pekný,dojímavý film so skutočne výnimočnými hercami.Dá sa na ňom príjemne zabaviť,aj ked si človek po celý čas uvedomuje smutnú nevyhnutnosť blížiacej sa smrti oboch hrdinov.Vždy som tvrdila,že film.ktorý ma dokáže rozplakať,je dobrý film.Podľa celkového ratingu na tejto stránke usudzujem,že ani zdaleka nie som jediná. (02.01.2013)

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. (27.01.2009)

Obrovský zklamání. Příběh na mě působil nevěrohodně, odtažitě a studeně, samozřejmě s ohledem na téma. Jediný, co kvituji s nadšením jsou herecký výkony Jack Nicholsona a Morgan Freemana a pár silnejších scén. Každý den mám na paměti, že může být poslední a proto stále nosím v hlavě svůj Bucket List a v něm je mimo jiné napsáno, "..nepiš dlouhé komentáře, nebo si pro tebe přijde a ty si kvůli nic neříkajícím nekončícím kecům už ani neužiješ s babou...". A u božího soudu bude už pozdě litovat, že poslední co jsem v životě udělal byl nudný, dlouhý a naprosto zbytečný komentář na CSFD, místo toho abych si s půlitrem piva v ruce, ještě naposled pořádně zašukal . (16.04.2008)

Nicholson a Freeman odvádějí svůj obvyklý standard, aniž by si překáželi a Rob Reiner jako by v poloprázdném scénáři chytal druhý dech. Věčná škoda toho příliš laskavého závěru, který nezávazné hláškování a utíkání před Zubatou degraduje minimálně o jednu třídu. Za příjemnou délku a trochu toho dojetí si ale film zaslouží přimhouřené oko. (60+%) (15.03.2008)