Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný

Recenzie (329)

plagát

Silent Night, Deadly Night Part 2 (1987) 

Režisér pravděpodobně nevěděl, jakým způsobem natáhnout stopáž splňující délku celovečerního filmu, tak sáhl po nejhorším možném řešení. Retrospektivní líčení prvního dílu, které bez nadsázky spálí půlku čistého času. Výraznější změny nečekejte, sterilní přístup je nalinkován od začátku až do konce a nějaké vybočení se zde netoleruje. Bohužel, příšerná nuda.

plagát

Hra na vraha (1980) 

Jsou filmy, o které se mnozí ani neotřou a hodnocení mají nanejvýš 50%. Prom Night jedním z takových je. Hledáte strach, krev, zábavu? Jedno vám slíbit mohu, strach se dostaví. Ne snad, jak hrůznou atmosférou tento slasher disponuje, ale stačí několik málo minut na to, aby jste se zhrozili, cože vám to zabralo místo na disku. Dobře, přeháněl bych... První půl hodina, kdy si děti hrají na vrahy je povedená, ale minimálně platí, že druhá polovina patří na smetiště. Snad jen vstup vraha na scénu pomocí telefonátu viz. Black Christmas, má nějakou úroveň. Nicméně váš respekt si nezíská. Běhá v kukle se sekerou, a má co dělat sám se sebou, natož pak s oběťmi. Rovněž mordy nestojí za nic, pokud ovšem nejste fandové kečupu a jiných potravinářských barviv. Do toho všeho si přidejte příšernou disco hudbu a máte výsledek.

plagát

Dom milosrdných sestier (1983) 

Nadprůměrný 80's slasher ze studentského prostředí. Roztáčí se krvavý příběh pomstychtivého žertu, který ač neměl, skončí katastrofou. Měla to být satisfakce sedmy pohledných studentek za věčné buzerování paní domácí, která jim nedopřeje ani kousku studentských radovánek. V domě, kde vládne řád a disciplína tak přetéká napětí, které vyvrcholí nechtěnou vraždou, jejíž svědky nebyly pouze ony, jak předpokládaly, ale i někdo třetí. Již úvodní scéna naznačí, že toto krvavé divadlo bude pro studentky tvrdou zkouškou. A je to právě šponování divákovi trpělivosti, komplexnost a za nehty zalézající úzkost pumpující od prvních minut, která činí z The House on Sorority Row nezapomenutelný zážitek. Pakliže přejdu k samotnému aktu vražd, tak ani po této stránce není co vytknout, ale nějaké výrazné gore nečekejte. Vrah je zahalen temnotou a na jeho zviditelnění si počkáme do posledních minut, přičemž jako vražednou zbraň využívá poměrně kuriózní hůl s ostrým rohem. Vypíchl bych dvě scény. První ve sklepení a druhou se šášulou v krabičce, protože taková atmosféra se jen tak nevidí. Finálová scéna je už jen třešničkou na dortu.

plagát

Zombieland (2009) 

Instantní cáry masa létající vzduchem, čvachtavé zvuky linoucí se vyprahlými ulicemi, to vás jen vítají zombíci made in Zombieland, země nikoho, vlastně těch krvelačných nemrtvých. Tak především, jsou tu dva základní body. 1) Co mě nezabilo teď, není nic proti tomu, co přijde. 2) Zombík tě vždycky dohoní. Za této situace by asi bylo nejlepší zůstat v nějakém krytu a poklop za sebou nechat navždy zavřený. Ale to není nic pro naši čtveřici přeživších. Ti mají motivaci velikou, jde tu přece o buchtičku! Zombieland střílí nápady od prvních minut a rozpoutává pořádný zombie masakr. S tím souvisí i úděl nemrtvého, který začíná a končí tím, jak co nejefektněji chcípnout. P.S. Emma Stone je sakra kus.

plagát

Pozor, hryzie! (2009) 

Co se stane, když spojíte Megan Fox s hororovou satirou? Inu, záleží na přístupu. Můžete v tom vidět nevkusný, prvoplánový teen-kill brak, nebo promyšlenou zábavu, která s přehledem dokáže strčit do kapsy jiné pseudo-intelektuálské americké faktory strachu. Z mého hodnocení vyplývá, že se řadím do druhé skupiny a ne jen díky sexy Megan, která tomu dala správný punc bizarního provinění, ale i za protiváhu k přesládlému Stmívání. Na rozdíl od nějž, Jennifer's Body dokáže příběh ozvláštnit za pomoci vtipných hlášek a feministických vsuvek, které záměrně a satiricky podrývají žánr. Už jen z těchto důvodů se Jennifer's Body vyplatí vidět.

plagát

Honeymoon Horror (1982) 

Značně jednotvárný a amatérský slasher, který sice patří mezi ty horší žánrové kousky, ale každopádně je to přesně ten typ filmu, který je tak špatný, až je zábavný! V zásadě lze říct, že jde o představitele staré školy osmdesátkových slasherů, který vyzrazení vraha nechává až do závěrečné sekvence. Nemá smysl pitvat příběh, neboť je naprosto tuctový: tři mladé páry si chtějí užít zamilovaný víkend v krásném prostředí na Honeymoon Island, bohužel pro ně toto pochopení nesdílí šílený, v obličeji zjizvený vrah. Vezmu-li v potaz rozpočet snímku, tak gore scény jsou na poměrně dobré úrovni (useknutá ruka, scéna ve sprše), ale pouze na nich snímek nestaví. Daleko více jde o atmosféru vykouzlenou hlubokými lesy a podmanivou hudbou. Kapitolu herecké výkony bych raději nezmiňoval, je to více než tragické, přesto, když je v záběru postava Elaine (Cheryl Black), kvalita jde nahoru. Celkově je Honeymoon Horror jen pro zaryté fanoušky žánru, jiní ho pravděpodobně nechají shořet v pekle, ale kouzlo staré dobré školy nosí důstojně. 5/10

plagát

The Prey (1983) 

Nudný slasher. Šestka trampů vyráží na výlet kamsi do North Point. Autor si pravděpodobně tamní místo natáčení zamiloval, protože tolik záběrů na flóru a faunu naleznete leda v přírodovědném dokumentu. Samo za sebe vypovídající je, že více než vraždy, kterých je minimum, si užijete záběry na hady, ještěrky, ptactvo a jiné. Takže o nějakém napětí nelze ani mluvit. Přitom úvodní minuty slibovaly poměrně zajímavou podívanou, jelikož hned první vražda je zároveň i nejlépe technicky zvládnuta. Identita vraha, který má znetvořený obličej a vypadá jak ghoul, vyjde najevo až v posledních minutách, kdy perličkou na závěr je pointa, proč vlastně zabíjí?! Pakliže je váš čas drahý, tak si tento snímek s nulovým rozpočtem můžete s klidem odpustit.

plagát

Evil Laugh (1988) 

Ultra-low-budgetový slasher, na němž je vidět, že každá koruna byla zužitkována, ale moc jich nebylo. Děj je naprostá klasika. Partička kamarádů si jede uspořádat párty na barák, kde následuje typická vyřazovačka. Co se vraha týče, tak zásadně vraždí v modrých gumových rukavicích a nosí masku jak z maškarní, která je ale silně nepovedená. Nedostatek peněz je nejpatrnější na vraždách, které bývají v doprovodu zlověstného smíchu, ale jsou většinou mimo záběr. Druhá půle je naštěstí na krev bohatší a dočkáte se i takové raritky, jakou je usmažená hlava v mikrovlnce. V poslední dvacetiminutovce dojde i na obnažené ženské bradavky a samozřejmě na odhalení vraha. V rámci subžánru Evil Laugh splňuje vše, co od takového snímku očekávám, bohužel pro něj, ale i pro mě, je na něm podepsán až přílišný nedostatek peněz, a tedy velké kompromisy v technickém provedení. Na druhou stranu svůj účel pobavit zvládnul.

plagát

House (2008) 

Nechtějte, abych spočítal, kolik hororů, stavějících na strašidelném domě, bylo natočeno. Snad nejtypičtější kombinace, jaká může nastat. Často stojí osamoceně, plevel prorůstá zápražím a nikdo si nepamatuje, co se v tom domě stalo. Jejich prázdnota je ovšem jen zdánlivá. I proto se lidé obvykle takovým místům vyhýbají, ale občas někoho napadne, nebo je shodou okolností nucen (jako naše čtyři postavy), do takového domu vstoupit. V našem případě nás uvítá "milá" rodinka sociopatů (poměrně uvěřitelná) a než se rozkoukáte, kolotoč obludností se roztočí a cesty není zpět. V tu chvíli se začne hrát na strunu sugesce, kdy před diváka je vystaven cyklus střihů a pomalu neví, co se děje. Naši hrdinové, nejenže se musí vypořádat s šílenou rodinkou, ale téměř přestávají důvěřovat i sami sobě. Odehrává se tak atmosférické drama, které nepolevuje, až do pointy, která je asi největším mínusem. Především se mi ale líbil přístup, který se obejde bez litrů krve a přesně natahuje momenty tak, aby udržel permanentní napětí, kdy lze jen těžko odhadovat, komu už místo na šachovnici nenáleží.. Určitě bych tedy tento snímek nezatracoval, jako většina zdejších komentářů, a kdyby nebylo té pointy a občas nesourodého střihu, tak bych ještě hvězdu přihodil. Ale i tak. 6/10

plagát

Temná legenda (1998) 

Tvrdému fanouškovskému jádru pravděpodobně srdce nezaplesá, nicméně nemusíte mít obavy z hrozícího infarktu. Tato vyvražďovačka sice nepřinesla svěží vítr, ale zato poměrně solidně zpracovává klasické koncepty, které se do pomyslných plachet umějí opřít. Jak už to u průměrných titulů bývá, jsou zde jednak světlé záblesky (poměrně zdařilé vraždy), tak ty temné (inteligence obětí, neikonický vrah v zimní bundě). Čistočistý průměr.