Ondriss

Zajímavé, asi hlavně pro mladé vědce. Čekal bych něco víc, než opakující se motiv stáří/mládí, výčitky/zapomnění. Suchý

O vizuální stránce toho bylo řečeno hodně kladného (ano, McKean, Sandman, přebaly knih,.. ), kritizována je však dějová plytkost (Adrian), chybějící vtip (Matty), popřípadě absolutní absence smyslu (AngelAngie). Proti tomu bych rád vyjádřil svůj názor. Mirrormask je příběh o dospívání. A věřte, že tatík Gaiman dobře ví, o čem píše -). Téměř každá dílčí scéna je alegorií a metaforou k přechodu z dětství do dospělosti – sice z toho důvodu bude film zajímavý jen pro určitou věkovou skupinu lidí, ale jsem rád, že se McKean nebál do tohoto úzkého tématu s takto složitým aparátem pustit. Gaiman je znám svým kroucením a přetvářením reality, a přesto zde zachoval jasné styčné plochy s naším světem. Jediné, co bych mu mohl vytknout, je přílišná bipolárnost hlavní hrdinky, i když i to k dospávání patří.

Neustále se opakují příspěvky, které zmiňují "nerozvinuté nápady, plytký příběh" (Galadriel), "nedotažené věci a primitivní závěr" (Jossie) nebo "nenaplněný potenciál" (Golfista). U tohoto filmu však onen nedostatek dotváří celkovou atmosféru - Taylerova hudba diváka naladí, Williamsův herecký výkon překvapí a potěší, ale to, co nás přesvědčí o skutečnosti Alanova života, je právě ta nedokonalost, nedotaženost a nenaplněnost. Tím, jak celý film negraduje tak, jak je to běžné, se dostává tomuto snímku opravdovosti - a zároveň se tak kladou i poměrně vysoké nároky na diváka. Přesto film vřele doporučuji.

Skvělé duo Mark a Prot - symfonie vtipných, napínavých a místy i opravdu chytrých dialogů. Obyčejně je pro mne scifi film masáží mé fantazie a ospravedlňováním nekonečných technických nedokonalostí. Tento snímek však plyne klidně a vše je velmi příjemně objasněno - a já jsem mohl jen spokojeně přikyvovat a vnímat hudbu a barvy. Tento doplněk mne totiž na filmu uchvátil - podklad, který tvoří scénář, herecké výkony, režie.. je dobrý, ale jakmile je vše dokresleno tím všudypřítomným slunečním svitem a hudbou E. Shearmura, která připomíná odlesky diskokoule, můžeme mluvit o dokonalosti. A na závěr pár slov ke scénáři - nedejte na kritiku, je tak vyvážený, aby zaujal a přitom zanechal dlouhou stopu v divákovi.

Krutá extáze v barvách modré šedi. Gibson si ve filmech rád nechává ubližovat ("I got hammered"), a ještě radši ubližuje ostatním ("Shut up. I cured you"). Někdy už je ale ve filmech s ním těch stříkanců krve a křiku moc - to ovšem neplatí pro tento snímek, tady je toho tak akorát -). Celé to zabarvení připomíná staré gangstersky, příjemně ladí k zásadovosti Portera a k špinavým ulicím města. Je pravda, že to není zrovna šložitý snímek . Ale ne všechno musí být složité.

Lynch ale umí pokroutit realitu -) K přijetí tohoto filmu je potřeba nesnažit se pochopit surrealismus v jeho ryzí podobě. Tak jako u některých filmů obdivuji fantazii lidí, kteří tvořili kostýmy a kulisy, hudbu nebo běhali s kamerou, u Lost Highway obdivuji scénář a režii, jakožto výplody těch nejdivočejších fantazií. Ty dvě nebo tři presmyčky času a děje jsou dobrým nápadem (i když určitě ne inovativním), ale teprv ve spojení s Lynchovými obrazy (rudých závěsů, rtů, oboupohlavního zla, kouře nebo sexu), Pullmanovým číslem na sax a neskutečnou řadou alegorií dostává tenhle film neuvěřitelně přitažlivý výraz. A co se pod tím výrazem opravdu schovává? To už záleží jenom na divákovi, který film sleduje.

Jen samé klady! Masky - občas tak směšně nemotorné, což spolu s groteskně nechutným záporňákem skvěle podtrhává hudbu. Hudba - přestožě místy až přespříliš podmanivá, tak originální a umocňující realističnost budoucnosti. Kulisy - reálně nefungující nesmysly, rozprašovač humoru pro dialogy. Do dialogů skvěle sedí Bruce a jeho uřvaný/drsný způsob komunikace, stejně jako Millina holčičkovost/děvkovost. Všechno tohle doprovází téměř Brazilská či Runnerovská barevnost. Tuhle mandalu si pak nikdo nedovolí rozfoukat -) Dvě linie filmu, obě tak nabité a svižné, mne už dobrých pár let nenechávají klidně spát -)

Tenhle film nabudil tolik nedorostlých chlapců, aby se šli rvát do blízkého lesíka, že už jen proto je potřeba ho hodnotit jako kultovní -). Tenhle film přes svou dokonalost bravůrně ukazoval fiktivní náboženství moderní doby a pudů, mužství a lásky -) Skvělý scénář, skvělá režie, Hudba není podmanivá, což je také dobře. Pittova velká role rváče, skvělý humor,.. musíš vidět!

Brak nebo Kvalita? -) Ta hranice je velmi mlhavá. Copak naše kulturní znalosti jsou natolik různé, že někdo hodnotí 5* a někdo jako Odpad*? Ne, jen je to tak vyhraněný film, že si člověk nutně musí udělat extrémní názor. Hvězdičky tady nepomohou, komentáře také ne. Pokud se na film podíváte, tak na něj nikdy nezapomenete – a v jakém smyslu? V tom dobrém nebo špatném? To už nezáleží na filmu, ale na všem ostatním (a stejně tak je to více méně u každého filmu). Takže radím dobře – udělejte si při promítání co největší pohodu a bavte se, jak nejlíp umíte! Doporučuji.