Colleague

Začátek se vyvíjel bombasticky, krásné záběry středověkého dobývání hradu. Brzy ale přišel záběr krále, který se ze srandy vrhá pod nepřátelskou palbou lučišníků pod hrad, aby ukázal svojí statečnost. Říkám si: no dobře tak něco málo museli přidat, holt je nenapadlo nic lepšího jak krále zabít. Poté zase chvíli pohoda, krásné záběry středověké vesnice, mnicha atd. Pak se to ale začalo pomalu stupňovat v nesnesitelnou tupost, která vygradovala poslední bitvou, kam se dostavila Marion s tlupou dětí nadšených, že konečně můžou do opravdové bitvy. Poté co Marion zaútočila na velitele nepřátelské armády (který ji samozřejmě musel zranit jinak by to nebylo drama bez amerického dojáku) říkal jsem si na jakou tupost jsem zase koukal. Ridleyho Scotta si nyní vážím o něco méně, stejně jako Spielberg (viz. Válečný kůň) se vydal na cestu tupých amerických dojáků.

Ach ti Američané a jejich nesmrtelní hrdinové, kteří aby to bylo dramatické, tak všechno o vlas přežijí. Nakonec samozřejmě je musí nechat alespoň postřelit, aby si diváci nemysleli, že to jsou uvnitř terminátoři, ale lidé z masa a kostí. Hrdina, si ale obváže ránu a za chviličku už zase hopsá jako čamrda. Nepřestává mi fascinovat, jakou má tento film pozitivní kritiku, že se nikdo nezamyslí nad tím, jak je to možné, že profesionální vojáci nejsou schopní Indyho trefit z deseti metrů těžkým kulometem a vždy střílí takticky na zem těsně před něj. Nakonec jsem se rozhodl film nezařadit u mě mezi takové skvosty jako Brak nebo Klub sráčů a dát mu alespoň jednu ušmudlanou hvězdičku.

Po Pánu Velryb od Niki Caro můj druhý film, co má co dočinění s Maorama. Opět paráda, oni jsou pro nás tak cizí a neznámí, že jenom pohled na jejich Haku by stačil abych dal min. 3 hvězdičky. Once Were Warriors, ale nespoléhá jenom na Haku, díky čemuž vzniknul naprosto famózní film.

Louis de Funès nezklamal, ale trochu mi odrazoval až příliš jednoduchý děj. Například co to je proboha za cirkusovou zábavu, vybrat si náhodného diváka, posadit ho do manéže, napěnovat, a pak polít kýblem vody?

Prej nejlepší film všech dob :D. Ještě mohli napsat, že Jimmy Kimmel je nejlepší režisér všech dob, vyznělo by to podobně.

Jak se někdo promění v mouchu neplatí rázem lidské zákony, a každý má právo jí rozmáznout, kdy se mu zachce. Extrémní verzi takovéto interpretace krásně (ve skutečnosti ukrutně odporně) znázornil kanadský "úchyl" Cronenberg.

Svět rozdělený na hodný a zlý, kde ti hodní hrdinové nikdy nechcípnou (ani Hulk, na kterýho po zuby ozbrojené UFO střílí ze všech stran). Tohle přece neni sci-fi, ale fantasy. Jedna hvězda za mojí oblíbenou Scarlett Johansson, které to jako vždy slušelo.

Film s hvězdným obsazením jako Lady Gaga, Justin Bieber nebo Tim Burton nepředvedl nic kultovního, ale ani nezklamal, prostě na jedno podívání ideální srandovní kravina.

Ještě že ta triologie je už u konce. Nolan se již vyčerpal s Jokerem (na kterého žádná jiná zrůda stejně nikdy mít nebude). Tady aby zaujal musel namísto opět omílané zápletky (filozofování o tom, kdo je dobrej a kdo špatnej) přidat akci, kočičí ženu nebo typický americký "hlavní kladné postavy přežijí vše a nejlépe vše tak tak". Nolan asi vyslyšel přání fanoušků, kteří po dalším Batmanovi slintali a investorů, kteří v tom viděli naprosto nerizikovou investici. Moje rychlá rekapitulace: akce naprosto famózní, ale na nějakou hlubší myšlenku, která by rozšířila druhou část se jaksi nedostalo.

V přednáškách z Harvardu s Michaelem Sandelem (Justice), které jsou volně na internetu ke shlédnutí, se dlouze rozebíralo, jestli má člověk právo spáchat sebevraždu. 20 minutová přednáška mi přišla daleko zajímavější a intelektuálně hlubší než celý 125 minutový film, který se v podstatě spokojil s jediným argumentem a to, že sebevrah pokud přežije není souzen, a tak ten kdo se nijak zabít nemůže a je při smyslech, by měl mít právo se rozhodnout, jestli žít anebo nežít stejně jako člověk, který se může zabít sám. Proto se domnívám, že scénárista mohl z dialogů vycucat daleko více. Přesto film stojí za shlédnutí, vůbec mi nenudil a užíval jsem si španělštinu se skvělými hereckými výkony (to jestli člověk, který se nemůže desetiletí hýbat by vypadal jako lehce obtloustlý Bardema jsem radši v průběhu filmu neřešil).