Colleague

Film jsem měl rozdělený na 2 půlky. První mi přišla skvělá, to jsem si říkal, že po dlouhé době zase koukám na kultovní film, jak jsem tam ale pustil druhou, šlo to zu grunt. Tam už je zase typická americká akce, kdy hlavní zlej přežije všechno spolu s hlavníma hrdinama aby mohl být na konci filmu spektakulárně zlikvidován, samozřejmě, že nejdřív bude mít navrch, ale potom na poslední chvíli se vše v dobré obrátí, jak to bývá u amerických filmů zvykem.

Někdy se mi stane, že dokoukám film a říkám si, to bylo tak hnusný až to bylo hezký. Tady jsem si na konci také řekl, že to bylo hnusný, nějak jsem ale již neshledal, že by to bylo díky tomu nějak hezký. Parkovy filmy mi z nějakého důvodu neoslovují, chápu, že se to hodně lidem líbí, je to svým způsobem specifické, ale na mě to z nějakého důvodu nepůsobí.

Je lepší Ir s domkem po rodičích nebo Ital, co umí opravovat záchody? Pokud váháte a potřebujete znát odpověď, je film přesně pro vás.

Proti Interstellarovi nebo Vesmírné oddysee jen slabý odvar, je to taková vesmírná pohádka, kde všechno dobře skončí a všichni budou žít spokojeně až do smrti. Přesto se na to dobře kouká a prý většina věcí je proveditelná, určitě by to ale v reálu nevypadalo tak jak se nám film snaží namluvit.

Dialogy ve stylu Ordinace v růžové zahradě 2. U nás už může být režisér, scénárista nebo herec úplně každý.

Je to koukatelný, ale nesmí nad tím člověk moc přemýšlet. Pokud člověk začne vznášet pochybnosti nad určitými souvislostmi, tak neodvratně musí dojít k tomu, že je to strašná kravina.

Krásně se na to kouká, zvláště když sedíte doma u kamen. Při takových výstupech se bohužel člověk nesmí koukat na emoce jako to udělal Rob s Dougem, je třeba neustále spoléhat na své výpočty a zkušenosti, počasí jinak hned tvrdě trestá.

Je to neuvěřitelné, jak některé problémy školství se ani za těch 70 let nezměnily. Boj proti učitelům idiotům nekončí!!

Minulost se vrací a nervy pracují. Nádherný film o tom, jak je navracení do společnosti po letech ve vězení náročné, ač se člověk snaží, co to jen jde. Není od věci skupovat akcie vězeňských firem. Systém funguje tak, že práce bude pořád dost.

I když v roce 1939 nežil ještě ani můj děda, film nezestárl a je to pořád velká sranda. Ze začátku se mi to až nechtělo věřit, chtěl jsem to někam přepnou, pak jsem se nějak zadíval a nemohl se odtrhnout. Famózní blonďatá předválečná Nataša :-)