Hanussen

Jan Žižka je docela na prd film. I když odhlídnu od historicity a budu to brát jenom jako příběh nějakého anonymního borce v nějaký fantasy zemi, tak ten příběh je stejně divnej a nedotaženej a nebavil mě. Potenciál velmi nevyužitý. Kdybych nebyl na schůzce, tak bych byl asi docela naštvanej.

Nebylo to zlý, ale zase ani nic převratnýho. Celkem se na to dalo koukat, párkrát jsem se i zasmál. Takový lepší průměr - 3,5*

Dva borci mají donést rozkaz za frontové linie přes území, ze kterého Němci ustoupili, do jiného zákopu, aby se zabránilo zbytečnému útoku. A to je vlastně celý "příběh" (jestli se tomu tak dá vůbec říkat) tohohle 2hodinového filmu. Takže jestli vám jde o opravdu story-driven film, tak na 1917 ani nechoďte. Z narativního pohledu je to prostě blbost (a to ani nemluvím o spoustě nelogičností, nedomyšleností apod.). Pokud to ale budete brát jako čistě artový film, který mimochodem ukazuje i nějaké to šílenství 1. světové války, tak je to něco pro vás. Tenhle film jsou prostě umělecké orgie. Každou scénu (a skoro i každý záběr) byste si mohli úplně s klidem nechat zarámovat a pověsit nad postel (pokud vám teda nevadí obrázky mrtvol v blátě a rozbombardovaných měst). A pak je tu ještě ta věc s jedním záběrem (respektive dvěma), kteý vlastně doopravdy de iure jeden záběr není. Mně osobně to úplně nevadilo, ale faktem je, že ten filmový čas je poněkud podivný. Na druhou stranu se tady kamera stává skoro další postavou, která ty ostatní neustále doprovází. Takže asi tak - je to nádherný film, jehož příběh vás v tom lepším případě neohromí. Ale jako celek se to podle mě dá. ***Viděno v Městské knihovně v Praze spolu s následnou diskusí***

Tak tu máme poslední Hvězdné války. Jakože nic moc jsem od toho nečekal, ale stejně jsem byl při závěrečných titulcích trochu zkourmoucený (a jak jsem naslouchal hovorům v sále, určitě jsem nebyl jediný). Přitom příběh sám o sobě (nebo minimálně jeho hlavní nápady) by podle mě mohl i celkem dobře a důstojně fungovat. Jenže scénář je prostě velice často křečovitý a dost scén je prostě a jednoduše čistý cringe. Jeden příklad z mnoha: když má přijít konečné odhalení, co že je to teda ta Rey zač, tak během vlastní scény má publikum propuknout v úžas. Pokud se místo toho dá půlka sálu do smíchu, tak je něco asi v nepořádku. Přitom vlastní příběh, jak jsem zmínil, by nějaký potenciál měl, i když teda dost věcí je tak nějak vyvařená z ničeho a nepřišlo mi, že by to nějak extra vycházelo z předchozích dvou filmů, ale budiž. Pár postav se nám tu zase zjevilo úplně z ničeho, sem tam někdo umřel a mně to bylo jedno. Napsal bych, že to bylo formálně v pořádku, ale trpí to nešvarem, kterým teda trpí skoro každý nový film, a to jsou hyper-mega-ultra akční scény, které jsou tak rychlé a tak "nádherně" sestříhané a rozmazané, že člověk neví, co se děje (začátku Fantastických zvířat 2, koukám na tebe). No takže asi tak. Jako koukatelný to je, ale za hranice průměru se to nevyšplhalo. V kontextu dalších Hvězdných válek (včetně seriálů a speciálu Phinease a Ferba) je to celkem mimo.

Hellboy není špatný film. Není to nejlepší film, ale špatný není. Problém je v tom, že to není dobrý hellboyovský film. Tvůrci si tu trochu zakouzlili s chronologií Hellboye a výsledkem je tak bohužel narativně mladý Hellboy, který je na počátku své cesty, ale který zároveň prožívá příběh zkušeného Hellboye, který toho prošel strašně moc a jeho činy jsou výsledkem dlouhého duchovního odporu proti proroctvím, osudu a hajzlům, co ho chtějí využít. Navíc tu chybí mystický odér komiksu, který, ač se odehrává v naší současnosti, působí jako nadčasový příběh, který by se mohl odehrát kdekoliv a kdykoliv, zatímco tady je dost brutálně zasazený do roku 2010+. Vzhledem k těmhle věcem jsou motivace a postavy v téhle interpretaci Hellboye často dost odlišné od originálu a bohužel většinou ne k lepšímu. Nechtěl jsem to srovnávat s Hellboyem z roku 2004, ale del Torovi se prostě podařilo o dost líp zachytit postavy a atmosféru. Myslím, že když tvůrci (i celkem logicky) nechtěli opakovat první Hellboyův příběh, měli si jako inspiraci vzít jiný příběh než Divoký hon a částečně Bouře a běsy, což jsou závěrečné příběhy, ale spíš nějakou povídku typu Skříňka plná zla, kde je Hellboy ještě aspoň trochu na začátku a dozvídá se detaily o svém předurčení. Plus malé dloubnutí - když už tu byla snaha o rating R a všichni ve filmu nadávali jak špačci, zatímco se masakrovali ad absurdum, tak nechápu, proč jsme nemohli vidět prsa Milly Jovovich :D (v komiksu to tak je, tak co :D)

Děti, neberte drogy a nebuďte zlí nebo vás sežere upír! - asi tak by se dal charakterizovat snímek, ve kterém je vše, po čem divákova duše touží: upírka, skvělý soundtrack, humor, romantíka, napětí a hrůza hrůzoucí. Jen některé ty dlouhé záběry jsou možná až moc dlouuuuuhé, ale za ten WTF pocit, který jsem po skončení filmu měl, to snad stálo.

Melodramatický patos na jedné straně a krásně natočený film na druhé straně. Jako jo, líbilo se, ale mohlo to být (mělo to být?) o dost lepší. Poté, co se na scéně objeví Šmak a zazpívá (=zařve) svou (=svůj) labutí (=dračí) píseň (=metal) a úspěšně proběhne psychedelická likvidace Nekromanta, se toho už nějak nic moc neděje. Marně si lámu hlavu nad tím, jak by asi film(y) vypadal(y), kdyby ho (je) točil Guillermo del Toro, jak se původně plánovalo.

Tak jako řemeslo to špatné není, to ne. I když teda ten soundtrack mi k dystopické budoucnosti zrovna moc nesedí, spíš by se hodil k nějakému filmu pro puberťáky... ale vždyť to taky je, že ano? No dobrá, i rozjívené pubertální dívky si zaslouží nějaký ten sci-fi trhák, ale musí to vypadat zrovna takhle? Základ příběhu, kde je společnost rozdělená na pět frakcí není sám o sobě zas tak špatný (i když teda nevím, kdo jim vyrábí zbraně, nábytek či staví domy, ale dobrá). Jenže na tomhle základě se odehrává přiblblý příběh typu "holka jde na střední školu, kde ji čekají různé nástrahy, ale zároveň i životní láska", jen je to zabalené do vědeckofantastického žánru. Vyznění příběhu, že násilnická frakce je vlastně lepší než ta intelektuální ("dáme vám řádně do těla, ale co, vždyť jsme kámoši a že vlastně existujeme jen proto, abychom utiskovali ty ostatní? to neřeš"), hodnocení taky moc nepřidává. Ale uznávám, že za to režisér asi tolik nemůže, protože se jedná o adaptaci knihy. Musím ale zase pochválit pár povedených scének a především vyzdvihnout hlášku: "Haha, ty na mě přece nevystřelíš!" "Proč mi to každý říká?" a pic ho! :D No jo no, tak se snad v dalším dílu (je to tak, tahle epická podívaná ještě neskončila) aspoň dozvíme, co se skrývá za tím obřím elektrickým plotem.

Jakmile film skončil, měl jsem velmi rozporuplné pocity o tom, jak jej ohodnotit. Film je to dobrý. Výtečně obsazený, děj plyne a i nějaká ta slzička ukápne. Potud je vše v pořádku. Pak ale přijde veliké JENŽE. Vyznění snímku v tom smyslu, že Walt Disney byl pro Traversovou nějaký spasitel a to i přesto, že z ní vlastně smlouvu vymáčknul citovým vydíráním a film si stejně udělal tak, jak to ona nechtěla, mi nepřijde zrovna nejlepší. Ve výsledku mi bylo celou dobu Traversové upřímně líto a to i po onom "šťastném konci", kdy jí pateticky kanou slzy nad "vydařeným" zpracováním jejího díla. Ale vzhledem k, podle mě, velmi dobrému zpracování dám jednu hvězdu na vrch, jinak by to byl čistý průměr.

Druhý díl Hobita je o chlup (možná i o dva,,, nebo o tři?) lepší než jednička. Dočkáme se větších akcí a film pěkně ubíhá. Nově vytvořené příběhové linie a různá ne úplně přesná následování originálu už tolik nebijí do očí a/nebo většinou už se dají zkousnout (Tauriel). Za nejlepší scény považuji bloudění (=šílenství) v Temném hvozdu, setkání Gandalfa s Nekromantem a samozřejmě scény se Šmakem, kterého vskutku ďábelsky namluvil Benedict Cumberbatch.