rodo

Možná jsem čekal mnohem víc, ale přesto se nejedná o špatný seriál. Občas se objeví slušná a nadupaná akční scéna, ale celkově je to takové umírněné a každopádně více vlastenecké než Bratrstvo neohrožených, které se mi líbilo o trochu víc. Škoda jen nevyváženosti jednotlivých dílů. Někdo sice může namítnout, že je to tak rozmanitější, ale mně to nabourává celkovou kompaktnost děje.

Po prvním díle nebudu hodnotit celý seriál, ale zatím žádná sláva. Třeba se to ještě nějak zajímavě zmysteriózní, ale já mám takový pocit, že se to v podobném duchu bude ubírat i dál :-( No, uvidíme ... Po druhém díle už hodnotím, a to dvěma hvězdičkami. Je to stále takové neslané a nemastné. Co se mi líbí, je hudba bratří Ebenů a originální přezpívávání děje předchozího dílu, což je neotřelé i vtipné.

Neuvěřitelná kravina bez špetky invence. Nezasmál jsem se ani jednou, a to je u parodie dost velký problém. Nemohu najít jediný důvod, proč byl tento film natočen. Tady opravdu někomu chyběla soudnost.

Film jako ze staré školy s úchvatným vizuálem 50. let. Tři hlavní představitelé (Crowe, Spacey a Pearce) hrají detektivy, kteří svou odlišností ve své podstatě ani nemohou být přáteli. Přesto se musí v jisté chvíli spojit v boji proti společnému nepříteli. Příběh je plný zvratů, ale ten největší, který mě takřka uzemnil, jsem docela nečekal. Ti, co film viděli, jistě ví, který moment myslím. Oskar za scénář je zcela oprávněný, ale za co dostala ocenění Kim Basinger, to netuším. Přesto je škoda, že tento dost povedený snímek neproměnil z osmi nominací více. Určitě by si to zasloužil.

Velmi silné drama s neuvěřitelnou gradací až do úplného vyvrcholení, které jsem musel vydejchávat až do konce titulků. To dělá z tohoto filmu jeden z mých největších filmových zážitků poslední doby. Závislost na drogách či jiných návykových látkách je už sama o sobě silným tématem, a když se do zpracování takto ožehavé látky pustí filmový mág Darren Aronofsky, je jasné, že vznikne něco opravdu výjimečného. Requiem za sen je o mnoho přímější a pochopitelnější než Aronofského Fontána, a tím je i stravitelnější pro běžného filmového diváka. Přesto množství střihů a depresivních okamžiků může přivodit některým lidem až pocit nevolnosti. Ale já si myslím, že právě to je cílem filmu; odradit diváka od světa drog a závislostí na návykových látkách. A je už jedno, jestli se jedná o drogy, prášky, nebo jakýkoli jiný sajrajt.

Tak to jsem nečekal, že se u filmu s Mr. Beanem takřka nezasměju. Spousta krátkých filmů s ním mě dokázala pobavit a jeho styl humoru mi často přišel skoro geniální, ale v tomto filmu, možná to bude znít paradoxně, přehrává až hrůza. Proč je to paradoxní? Protože prakticky ve všech svých groteskách Atkinson přehrává, ale vždy to pro mě bylo dostatečně vtipné, ale tady většina Beanových scének vyzní trapně. Nevím proč, ale asi je to tím, že se film vážně nepovedl. Ach jo :-(

Pravá nefalšovaná vizuální surrealistická žranice. Stačí se jen krmit očima, ale rozhodně bych nad filmem více nepřemýšlel. Tarsem Singh je opravdovým filmovým výtvarníkem. Škoda, že neměl k ruce i šikovného scénáristu. To by bylo teprve žrádlo!

Donnie Darko je náplast na moji filmovou duši. Celý film jsem shlédnul s příjemným pocitem, že koukám na jeden z nejvýjimečnějších filmových zážitků, a konec mi to svým završením potvrdil. Závěrečná pointa mi sice docvakla až po chvilkovém zamyšlení, ale rozhodně si nemyslím, že by byla nejednoznačná, jak naznačují některé zdejší komentáře. Myslím, že indicií je ve filmu dostatek, aby se člověk chytl. A jsem moc rád, že režisér Kelly nevysvětluje, ale nechává diváka přemýšlet. K dokonalosti filmu pomáhá i naprosto výborný herecký výkon Jake Gyllenhaala, kterého mám právem ve svém TOP 10 nejlepších herců. A právě teď přidávám Donnie Darka do svého TOP 10 nejlepších filmů, kam také patří!!!

Depresivní a syrové, prostě takové, jaké to mělo být. Filmová adaptace mé oblíbené knížky dopadla velmi dobře, ale přeci jenom na knižní zpracování to nemá. Přesto se podařilo režisérovi velmi slušně vystihnout atmosféru totalitní moci a naprostou ztrátu individuality. Jedná se o dost kvalitní film. V hodnocení bych to viděl takto: román = 100 %, film = 90 %.

Po dlouhé době western, který se mi moc líbil. Zejména mě zaujal výborný Ben Foster, který má charizmatu na rozdávání, o čemž mě přesvědčil už v Alpha Dogu, kde také kraloval. Pokaždé, když se objeví na scéně, krade si celý film pro sebe. Russell Croweovi i Christian Baleovi role také sedly, ale Ben je prostě jednička. Tak doufám, že nebudu muset na další dobrý western čekat 15 let, jako jsem čekal do teď od Eastwoodových Nesmiřitelných.