Myopia

Ennuyeux à la manière de Luc Besson. Très bien.

Závěrečný twist se dal odhadnout už během ústřední loupeže, některé dějové zvraty už míň. Boseman pak možná není kdovíjaký herec, ale charisma se mu rozhodně upřít nedá. Škoda ho. Suma sumárum - na 80% to není, ale pohodových šedesát určitě.

Formálně brilantní, obsahově prázdná exhibice Emmy Stone mě prostě neoslovila. Fomidable? Meh..

Bylo to na vážkách. Možná ubrat slo-mo (cringe timing, sorry jako) a vystřihnout Quentinovu scénu (pretty sus v jižanském kontextu), plus naopak za tradičně sqělé Waltze s DiCapriem a sqostného Jacksona. Nakonec to ale rozsekla scéna s pytlema na hlavu LMFAO!

Ve srovnání s Fede Alvarezovým remakem je to vlastně docela slabej odvárek tbh, ale i tak slušný. Bodíky navíc za crush na Alyssu.

Subjektivně vzato, výslednému dojmu z tohohle snímku paradoxně přispěl i fakt, že mám k Zacu Efronovi silnou averzi. Objektivně to ale samozřejmě nevylučuje, že je možná opravdu dobrý herec a podal tu skvělý výkon..

Za mě o chlup lepší než originál z roku '53. Celkově dravější, což je ale pochopitelné, když oba filmy dělí téměř čtvrt století a hudba od Tangerine Dream je hodně fajn.

Chalameta sice můžu a ani muzikály mi nijak zvlášť nevadí, ale jak začnu film skipovat, je prostě něco špatně. K uzoufání nudné. Yikes..

Asi nejlepší Bekmembetov. Jolie je tu ve svém živlu, McAvoy lehce přehrává, Morgan trestuhodně nevyužitý. Největší sympaťák je ale O'Hara, škoda že tu má jenom štěk. Vypulírovaná digitální akce se spoustou vizuálních perliček (klávesnice) a oproti popleteným Hlídkám vcelku konzistentní příběh.  Potíž je v tom, že napoprvé to ve mně rezonovalo podstatně víc, než při opakovaných projekcích. Přesto je to bezesporu nadprůměrná žánrovka.

Jistá pasáž z pohádky o Jeníčkovi a Mařence, kterou čte Rudolf Höss před spaním malé dcerce, se zde stává morbidní alegorií jeho vlastního postavení v nacistické mašinérii a tímto odtažitým způsobem přistupuje Glazer k odvyprávění celého Amisova příběhu o životě jedné takové docela normální rodinky. Artové, jistě, ale také mrazivě neosobní a právě tím skutečně děsivé.