leafroller

Úžasné romantické dobrodružství. Herci byli boží a chvílemi to bylo dokonce vtipné. Důležitá je však pointa. Odpusťme vlákna minulosti a soustřeďme se na budoucnost. Jo, není to lehké. Ale minulost je symbolem smrti. Na minulosti nelze pracovat. A přítomnost je taky dobrá.

Toto hodnocení si nechávám pouze pro mimořádné případy.

Ve světle těchto informací je vcelku zajímavé, jak se společnost dodnes vyjadřuje o havárii v Černobylu. Dále je zjevné, že technologie funguje bezchybně a problém byl v obou případech lidský faktor. Nicméně je třeba dodat, že celé dvě hvězdy zmizely kvůli gigantickému množství zbytečných informací, které nám série poskytuje. Cokoli nad 90 minut bylo v tomto případě škodlivé.

Asi jsem byl víc zhulenej než obvykle, ale přísahám, že si vůbec nepamatuju, zda se zjistil skutečný počet hlasů pro jednotlivé kandidáty. Tím se mi hodnocení fakt zkomplikovalo. Jestli ano, potom je film sice romantický, ale dává smysl. Jestli ne, pak mám docela problém s pointou. Každopádně je zajímavé, že ho HBO zařadilo přesně ve chvíli, kdy se chystáme přijmout volební systém doslova stvořený pro podvod. Také mě zaujala myšlenka kompatibility standardních kandidátů, ukazující na fakt, že korporacím, které ve skutečnosti řídí planetu, je fakt jedno, zda to bude demokrat nebo republikán. Je zde mnoho myšlenek, a proto se radši nechci zabývat nějakou pointou.

Měl jsem to štěstí, že jsem film viděl v kině. Dvakrát. Je to klasika 80. let. V tom dobrém slova smyslu. Při včerejší (asi 40. vůbec) domácí projekci mě moje milovaná žena řekla, že se jí nejvíc líbí absence flashbacků. Je to přesné. V 80. letech ještě naštěstí nikdo neřešil temné stránky minulosti jednotlivých postav, aby osvětlil jejich motivace, které stejně nikoho nezajímají. Fakt nepotřebuji vědět, zda se pan Maitland dal na cestu zločinu, protože ho v dětství zneužíval farář, nebo prostě proto, že chtěl být ve vatě a žít si super život. Film na tohle všechno kašle a valí kupředu. Pan Murphy předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů a opět dokázal, že tričko, rifle a mikina je nadčasová módní klasika. Harold Faltermeyer zapsal svou melodii navždy do našich srdcí. A legendární scéna s banány je jednou z mnoha třešniček na tomto vynikajícím dortu. Takové koláčky se jen rozplývají!

Podobně jako Sázka na nejistotu překypuje tento téměř dokumentární film mnoha zajímavými, i když pro finanční telátka celkem obtížně zpracovatelnými informacemi, u kterých je občas potřeba zmáčknout stop a řádně je vstřebat. Já jsem to vyřešil tak, že jsem film viděl už asi třikrát, protože je prostě boží. Pointa je samozhřejmě průzračně prostá: jste-li opravdu bohatí, můžete být velmi snadno ještě bohatší. A naopak.

Jistě nebylo snadné nacpat všechny události do dvou hodin filmu, aniž by přišel o svou strukturální integritu. Líbilo se mi konstatování, že GT není hra, což můžu potvrdit vlastní zkušeností. Bylo také velmi snadné ztotožnit se s tím mládencem, kterého posadili do smrtící zbraně. Pochopit jeho pocity. Vizuální stránka filmu je pozoruhodná a závodní sekvence kulervoucí. Na první dobrou jsem vážně nadšený.

Jak jsem již konstatoval několikrát, základním problémem superhrdinských filmů jsou záporáci. Z mého pohledu existují skuteční záporáci jen dva: Joker a Thanos. I když co si budeme namlouvat, v porovnání s arogantními bukvicemi z Avengers je Thanos největší borec a já jsem rozhodopádně na jeho straně. Každopádně zde máme borku, co chce být s dětičkami. A nakonec, to mě podrž, prohlédne a odpraví se sama.....jako fakt? Vítězství na takovým protivníkem je k pláči.

Zatímco pokus o přímé pokračování ságy dopadl velmi trapně, vyplňování prázdných míst v historii ságy se naopak firmě Disney velmi daří. Po výborném Rogue One, který dal konečně odpověď na otázku, kterou si položil snad každý filmový fanda, Solo nás zavádí do temného světa StarWars undergroundu. Je to vtipná a rychlá podívaná bez výrazných logických chyb, u které si prostě odpočine každý, kdo si odpočinout chce. Mě samozřejmě stále dráždí ta umělá gravitace, ale to je můj problém.

Co mě vážně překvapilo, byl velmi nízký počet logických chyb, což je u takto komorního snímku celkem pozoruhodné. A jak se nám připomnělo, že za oknem a zdmi domu je normální ulice a život. Pan Whitaker navíc ztělesňuje charakter, s nímž se dá velmi snadno ztotožnit.