Daffodils

Nejdříve je u tohoto seriálu potřeba zmínit, že se nejedná o dokumentární film, ale o dramatizaci. Spojení více reálných osob do jedné fiktivní postavy se tu používá hojně a velmi úspěšně - dokresluje to atmosféru a pomáhá to docílit požadovaného dojmu. Přesná data a posloupnost událostí je nutné brát s rezervou. Herecké výkony napříč všemi třemi řadami jsou úžasné. Anna Fialová má Ivetu dokonale nastudovanou, až z toho občas mrazí. Odvedla opravdu skvělou práci a také je zajímavé, jak dobře dokázala zahrát někoho o tolik staršího (ve třetí řadě je to rozdíl cca dvaceti let). Jedinou drobnou výhradou k ztvárnění Ivety Bartošové (což se ale netýká Anny Fialové, ale spíš scénáře a režie) je, že se tento seriál soustředí výhradně na ty citlivější části Ivetiny osobnosti a nevykresluje její úžasný smysl pro humor a tu její naprosto jedinečnou "jiskru". Zároveň je ale jasné, že do necelých 9 hodin nebylo možné zahrnout všechno a bylo potřeba se soustředit na ty aspekty, které děj nejvíc posunou. Dále je nutné zmínit uchvacující herecký výkon mladého Karla Šimka. Artur v jeho ztvárnění působí velmi blízko originálu a četné emocemi nabité scény ve třetí řadě jsou naprosto bravurně zvládnuté. Klobouk dolů. V prvních dvou řadách se povedlo dokonale nastínit, jak věci doopravdy byly, aniž by se přitom filmaři vystavili riziku soudních žalob (např. chytré ztvárnění kauzy Tříska). Třetí řada oproti tomu působí výrazně opatrněji, ale podobné náznaky jsou tu také patrné, i když (alespoň z mého pohledu) ne dost. Seriál se ale díky tomu vyhýbá nepodloženým spekulacím a zachovává si jakousi neutralitu. Co se týče úplného konce, docílený výsledek je velmi vydařený. Je velmi silný, ale zároveň důstojný. Je trochu zázrak, že se to filmařům povedlo - udělali to velmi chytře. (A víc už vám prozradit nemůžu.) Režie, kamera i střih jsou perfektní - seriál je vizuálně velmi pěkný a výprava je hladká. Kostýmy a rekvizity si také zaslouží pochvalu - je tu jasně vidět snaha o dobovou autentičnost, ať už jde o konkrétní "outfity" a účesy Ivety podle dochovaných fotografií a videozáznamů, módu v dané době, nebo i takové drobnosti jako vybavení domácností v 80. letech (včetně té slavné komunistické konvičky na zalévání kytek). Snad jen zpěv herců trochu zaostává, ale s tím se musí počítat - kdyby Bartošovou a Gotta šlo tak jednoduše napodobit, tak by to nebyli Bartošová a Gott. Zda by bývalo bylo lepší pustit originál a udělat tyto scény na playback je otázkou, ale zároveň by to nejspíš nebylo možné všude, a takto je to alespoň jednotné. Ale i v tomto ohledu je u herců patrná velká snaha a píle, což je potřeba ocenit. Za mě vše skvělé.

Je to tak blbé, až je to vtipné. Pokud máte rádi Ed Woodovsky špatné filmy (a seriály), tak si sežeňte popcorn a klidně si Vědmu z recese pusťte. Nasmějete se hodně. První dvě epizody docela ušly, příběh se rozrůstal a divák přemýšlel, o co vlastně půjde. Pak ale šlo všechno do kytek. Všechny rádoby velké pointy se divák dozví z dialogu, a to navíc příliš brzy, kdy ještě o daných věcech nestačil přemýšlet, takže nic z toho nejde vnímat jako velké odhalení, ale divákovi je to prostě úplně jedno. Navíc má příběh různé nelogičnosti (mimo jiné, jak může mít jedna a ta samá postava rozdíl výšky cca 30 cm?) Když k tomu přidáte velice nekvalitně předabované některé postavy (předpokládám, že z maďarštiny do slovenštiny) a CGI, které to spíš kazí, než by to tomu něco dávalo, tak máte recept na odpad. Hvězdičku dávám za to skvělé pobavení tím, jak je to blbé a možná taky trochu za snahu - nápad udělat fantasy o alchymistech je fajn, i když i z tohoto ohledu Vědma na plné čáře selhává.

Na jednu stranu je tento film docela dobře natočený a má pár dobrých momentů (několik emotivnějších scén a drobných gagů), ale jako celek není nic moc. Nejslabší se zdá být scénář. Je tam sice nějaká snaha o vývoj a přeměnu postav, ale působí to šroubovaně a vlastně tam žádná postava (snad možná kromě sousedů z bio farmy v podání Lindy Rybové a Miroslava Vladyky) není moc sympatická, takže se divák nemá čeho chytit. Největší problém spočívá v atmosféře filmu: Divák od tohoto žánru očekává pohodu a oddych, ale namísto toho od tohoto filmu dostane více stresu než z válečného dokumentu. Zápletka sama o sobě není téměř žádná (řeší se jen dvě drobnosti, na které si ale divák ani nestačí - nebo nechce - udělat názor), takže z dobrého konce se vlastně také nikdo neraduje.

Tohle je nejlepší československá komedie za dlouhou dobu. Skvělá hudba, kamera i režie. V obsazení hlavně září Anna Fialová, která opět dokazuje, že má obrovský herecký rozsah a je schopná ztvárnit v podstatě jakoukoliv postavu. Ostatní herecké výkony jsou také na vysoké úrovni - nikdo rozhodně nepůsobí jako slabší. Struktura filmu je povedená. Divák vidí události jednoho dne třikrát z pohledu různých postav, ale tyto tři dějové linie nejsou symetrické, což napomáhá výpravě, protože film tak přirozeně vede k vyústění hlavní příběhové linie, a první linie se ukáže spíš jako předznamenávací. Ve filmu je řada kvalitních gagů, ale divák si musí dát pozor, protože se na plátně/obrazovce objeví vždy jen krátce. Proto se rozhodně hodí tento film vidět alespoň dvakrát. Tento film je velice vtipný, ale jeho humor převážně nevychází z dialogu, ale z juxtapozice dialogu a obrazu a z dobře načasovaných doplňujících informací (často pouze obrazových), které začnou být vtipné ve spojení s vědomostmi diváka z předešlých scén (něco jako taková dramatická ironie naruby). Co se příběhu a postav týče, jsou zároveň moderní i nadčasové. Film se dokázal vyhnout stereotypním genderovým klišé a zároveň se nesnaží být přehnaně moderní na úkor příběhu. Tento film celkově působí odpočinkově, ale zároveň je chytrý a originální. Konečně něco nového, za co se opravdu nemusíme stydět.