Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Rozprávka
  • Krimi

Recenzie (31)

plagát

Kleopatra (1963) 

Klasika historických velkofilmů. Pravděpodobně jeden z nejlepších, díky enormnímu rozpočtu a hlavně hereckému obsazení (Elizabeth Taylor, Richard Burton, Rex Harrison). Historická věrnost není sice 100% (např. Sísogénova smrt), ale výrazně převyšuje obvyklou historickou (ne)věrohodnost většiny podobných velkofilmů (např. Pád říše římské). Filmově dějiny by nebyly bez této Kleopatry úplné.

plagát

Smrt v sedle (1958) 

Taková atypická detektivka s výchovnou linií proti rodokapsům. Pro tehdejší mladou generaci film, na který se chodilo opakovaně. Brojení proti rodokapsům není fanatické (s výjimkou postavy vedoucího statku - Jiřího Sováka, ale jde o směšnou figuru), že jsou i jiné hodnoty, ukazuje sympatický ředitel hřebčína - Radovan Lukavský. Vzpomínání na minulé časy může být i nebezpečné a ty minulé časy nemusely být tak krásné (bývalý žokej - Eduard Dubský), k tomu se rádi přichytí místní floutkové (Miloš Nesvadba), kteří jsou ale směšní. Směšným se dlouho jeví učeň Tomáš (Rudolf Jelínek), ale je ze své vášně pro rodokapsy nadobro vyléčen (za pomoci dalších učňů - např. Jan Přeučil, sympatické dívky - Jana Kasanová, a už zmíněného Radovana Lukavského). Zaujme též Josef Beyvl jako dobrácký přepadený účetní, typická role, méně sympatičtí jsou příslušníci SNB (Martin Růžek). Film nezapře dobu vzniku (1958) - rodokapsy jsou tzv. "falešná romantika" (v té době mít něco takového znamenalo mít "poklad"), americké inspirace jdou ruku v ruce s podvodem, příp. i zločinem (postava Eduarda Dubského), ideálem je nový socialistický člověk s dobrým poměrem k práci a společnosti, který se neoddává snění. Taková je postava Radovana Lukavského a takový bude i Tomáš - Rudolf Jelínek. Naštěstí je to podáno alespoň nenásilnou formou, rámováno slovenskou přírodou, natáčelo se - v hřebčíně Slatiňany u Chrudimi (pozdější statek Dobrá voda ze stejnojmenného seriálu) a na Slovensku.

plagát

Řeka čaruje (1945) 

Poetický film o čarovné moci řeky. Vcelku banální příběh povyšuje umění Václava Kršky. František Hanus v roli usazeného, předčasně zestárlého pražského měšťanosty a jeho proměna opět v mladého muže - řeka čaruje. Růžena Šlemrová jako jeho panovačná manželka, typická role. Jindřich Plachta jako tulák, kterému záměna šatů ke štěstí nepomůže, ba naopak, opět typická role. Jaroslav Marvan jako bodrý přítel z mládí, také typická role. Krásná a milá Jarmila Smejkalová. Kritický a tvrdý Vladimír Řepa. Hanus a Smejkalová byli v mezidobí 1945-1948 velice vytíženými herci, toto období mělo formálně značnou kontinuitu s protektorátním filmem, ale bylo "ve vzduchu", že přichází něco nového, jen málokdo si uměl představit, co vlastně. Za ty tři roky vznikla celá řada velice hodnotných filmů a Řeka čaruje je jedním z nich.

plagát

Vítr v kapse (1982) 

Generační výpověď. Co prožívala a jak žila generace mladých počátkem 80. let, tj. narozených počátkem 60. let. Pohled odpovídající realitě, ne v idiotském a nesmyslném podání např. v seriálu Zkoušky z dospělosti, v němž jde o stejnou generaci. Ústřední dvojice (Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi) jako dva mladíci po maturitě, kteří chtějí jen normálně žít, nechtějí jít proti režimu, ale je to k nežití, tj. v podstatě povinné členství v SSM, neustále povinně-dobrovolné brigády, schůze, aktivy, odhlasovat vše, co je předloženo. Zůstává jedině únik do soukromí, ale i tam se režim dostane (nejrůznější problémy, leckdy za úplné banality, viz nehlasování obou při aktivu, a hlavně největší strašák tehdejších mladých mužů - vojna, tj. dva úplně ztracené roky života!). Karolína Slunéčková a Karel Vochoč v roli rodičů k ničemu, tehdejší hvězda Ivana Andrlová, nedostupná Zora Ulla Keslerová (erotický symbol doby) a přátelský opilec v podání Ferdinanda Krůty. Nejvyšší hodnocení dávám za pravdivé vylíčení doby z pohledu dvou obyčejných mladíků, nesrovnávám tím s jinými, významnějšími filmy.

plagát

Zkoušky z dospělosti (1980) (seriál) odpad!

Podle mě nejhorší předrevoluční čs. seriál. Ideologický Okres na severu je alespoň po technické stránce udělán zručně, lidová zábava Plechová kavalerie také, nezvládnuté experimenty typu Přejděte na druhou stranu také. Tady je chabé úplně všechno - děj, herecké výkony, technika. Maturanti, rodiče i učitelé jsou všichni vykresleni jako naprostí idioti, zápletky jsou banální a nepravděpodobné, chvílemi nelogické (chování nového studenta v podání Antonína Navrátila, který celkově působí ne jako nadaný matematik a astronom, ale jako idiot a karikatura). Tehdejší studenti na gymnáziu rozhodně neposlouchali Štaidlovu Muzikoterapii, Jiří Bartoška jako učitel je arogantní blb, Eliška Balzerová jako učitelka nepřesvědčivá, její závěrečný vnitřní monolog je děsivý k neposlouchání, naprosto nedůstojná (a přitom úplně zbytečná) role pro Ladislava Peška v špinavých montérkách (nechápu, že to vzal) atd. Technická stránka katastrofální, nekvalitní postsynchrony, zvuk je dutý jak z krabice. Škoda pro Chrudim, kde se natáčely exteriéry, Chrudim může filmařům nabídnout řadu zajímavých míst (staré město, zákoutí u Chrudimky apod.). Odpadní seriál.

plagát

Dedičstvo alebo Kurvahošigutntag (1992) 

Film, který byl ve své době nepochopen. Věra Chytilová natočila podobenství o naší společnosti v době porevoluční euforie, kdy jsme naslouchali Klausovi a někteří se těšili na "jistotu desetinásobku", zatímco jiní chtěli návrat ke slušnosti nebo k tradicím. Toto podobenství je podáno formou lidové zábavy, ale kdo chce, v něm nalezne mnohem víc. Dobová kritika film úplně ztrhala, Chytilová po premiéře ani nepřišla mezi novináře, protože věděla, že jsou apriorně proti filmu. Klaus se dal slyšet, že je to nebezpečný film. Bolek Polívka jako Bohuš Stejskal ukazuje průměrného obyvatele ČR, podobně Dagmar Veškrnová jako hospodská a jeho milenka, která je vždy připravená se přidat tam, kde je to výhodné. Miroslav Donutil jako úslužný advokát, který si nechá všechno líbit do té doby, než zjistí, že klient je švorc. Jeho blbá manželka v podání Ivany Chýlkové, která si, jako doktorka se specializací na plastickou chirurgii, evidentně myslí, že snědla Šalamounovo ho... Potom galerie místních vesnických buranů a dvě nezapomenutelné postavy Jozefa Kronera a Arnošta Goldflama. Šárka Vojtková jako prostitutka a zlatokopka a konečně v epizodní roli Karel Gott jako Karel Gott. Film nikomu z účinkujících nepřinesl štěstí - o trampotách Chytilové viz výše, Polívkovi bylo vyčítáno, že "exhibuje" a od té doby byl zařazen do kategorie vesnického burana, Veškrnová si stěžovala, že musela přibrat 10 kg a že to pak dlouho shazovala, Vojtková namísto úspěšného startu herecké kariéry byla na veřejnosti považována za lehkou holku, až raději odešla do Itálie, neherečce Anně Pantůčkové zůstala na zahradě díra po bazénu a Karlu Gottovi při natáčení ukradli auto. Dnes diváci oceňují již i jiné kvality filmu a chápou jej jako nadčasové podobenství, podobně jako Hoří, má panenko. Kultovní film.

plagát

Obecná škola (1991) 

Vynikající spolupráce Jana Svěráka a Zdeňka Svěráka. Jeden z prvních divácky úspěšných porevolučních filmů (řada dobrých filmů v té hektické době zapadla a diváci si je objevili až později). Návrat Jana Třísky. Kultovní film.

plagát

Jako jed (1985) 

Pokračování spolupráce z Co je vám, doktore? o rok dříve - Vít Olmer, Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová. Poměrně známým je fakt, že se Zdeněk Svěrák nejprve do Ivony Krajčovičové bláznivě zamiloval a po odmítnutí spolu nemluvili, tj. co bylo před kamerou, bylo svým způsobem i za kamerou. Film také ukazuje, jak se v 80. letech na úřadech pracovalo, resp. moc nepracovalo.

plagát

Co je vám, doktore? (1984) 

Film, který by nevznikl, stejně jako o rok pozdější Jako jed, kdyby se Zdeněk Svěrák nepohodl s kolegou Ladislavem Smoljakem a nechtěl mu potom ukázat, že je dobrým hercem. Kontrasty mezi Zdeňkem Svěrákem (celkem nepraktickým pohodářem horujícím pro přírodu a tradice) a Ivou Hüttnerovou (jeho pragmatickou, technokratickou manželkou), mezi Ivonou Krajčovičovou (hodnou blondýnou) a Evou Asterovou (amorální brunetou), v roli křiváka Ondřej Pavelka, řada menších rolí pro členy Divadla Járy Cimrmana. Tak trochu jiný Zdeněk Svěrák, což pokračuje dalším filmem Jako jed.

plagát

Mučedníci lásky (1966) 

Opět jeden z neprávem opomíjených filmů čs. nové vlny. Povídkový film, v němž se moc nemluví. 1. Pokušení manipulanta, o mladíkovi, který si na noc pozval společnost a jak to dopadlo, nejslabší. 2. Nastěnčiny sny - Hana Kuberová jako Nastěnka a Jan Klusák jako carský důstojník, škoda, že to byl jediný film neherečky Hany Kuberové, Karel Gott jako idol, nejlepší. 3. Dobrodružství sirotka Rudolfa - tak trochu crazy komediální. Druhá povídka (Nastěnčiny sny), nejdelší, rozhodně stojí za zhlédnutí.