GavlaDan

Tenhle film je strašně zvláštní. V jednu chvíli se snaží být až hororový. Například vidíme, jak týpka doslova roztrhá nějaká potvora na kusy, ale hned v další scéně všichni hláškují, smějí se a vůbec situaci neberou vážně. Souboje jsou moc dlouhé, ale aspoň se na ně dá hezky koukat. Protože tady se rozhodně na digitálních efektech nešetřilo. Přes celý film je plácnutý VELMI barevný filtr, takže to vypadá jako klip k nějaké crazy písničce na drogách. Toho se naštěstí zbavíme v době, kdy začne téměř nekonečná finální bitva. Jenomže to už je prostě pozdě. A hlavně si to ani nedrží konzistenci, protože neexistuje žádný důvod, proč by měl ten film mít v tuhle danou scénu jiný color grading. Postavy jsou nezajímavé a jsou mi prakticky ukradené. Protože i když nějaké z nich umře, tak to ani ty zbývající postavy neberou vážně, tak proč bych měl já? Tenhle film mi přijde prostě nezajímavý. Nic moc dobrého tu není (až na to CGI), ale ani nic extrémně špatného, díky čemuž by si člověk ten film zapamatoval. 4/10

Stvořitel je pro mě z větší části zklamáním. Do příběhu jsem se totiž nebyl schopen (neznámo proč) ponořit. Což je problém, protože se potom u filmu nudím. Na druhou stranu to zachraňuje Greig Fraser, který stál za kamerou. Ten makal třeba na Batmanovi, Rogue One nebo na první i druhé Duně. Společně s ním film tahají značně nahoru i efekty. ILM je očividně ve svojí nejlepší formě a digitálnu nelze vytknout sebemenší maličkost. Jenomže postavy mě moc nezaujaly. A když se nedokážu napojit na postavy, tak pro mě film extrémně ztrácí. Navíc mi strašně vadilo, že mezi AI a lidmi není vůbec žádný rozdíl, kromě toho, že AI postavy nemají uší a místo nich mají díru v hlavě. Já chápu, že film chtěl na něco (nebudu spoilerovat) poukázat, ale tady AI doslova působí jako obyčejní lidé s protézou. Stárnou stejně jako lidi. Jsou stejně zranitelní jako lidi. Nemůžou se nikam nakopírovat. Neumí přemýšlet rychleji než lidi. Zkrátka žádný rozdíl. Což prostě nedává smysl a strašně mi to vadí, zvlášť když se kolem nich točí celý příběh. 6/10

Lynchova Duna není vyloženě špatný film, ale vzhledem k tomu, že jsem ji viděl hned DRUHÝ den po DRUHÉ projekci DRUHÉ Duny od Denise Villeneuvea, tak to působilo fakt špatně. Problém tohoto filmu je, že je neskutečně uspěchaný a rychlý. Stane se tady strašně moc událostí v pár vteřinách. A tak to je od začátku až do konce. Na obranu filmu jsem viděl tu kino verzi. Vím o tom, že existuje i sestřih s 40 minutami materiálu navíc. Tam by to mohlo trochu zvolnit a vysvětlit aspoň něco trochu víc. Ovšem nevěřím v to, že by to nějak výrazně vylepšilo celý snímek. Knižní předloha je strašně objemná a do jednoho filmu to hold narvat nejde. Denis věděl proč to rozdělil na dvě části. Jinak efekty strašně zestárly, kromě červa, ten vypadá stále dost epicky. Hudba je celkem fajn. Ale nic moc dalšího pochválit nemůžu. Vše je strašně zrychlené, a tak se většinu informací dovídáte tak, že vám je někdo retrospektivně převypráví. Tím pádem ani nestihnete poznat jakékoliv postavy nebo svět. Teda svět je celkem zajímavý, ale to je samozřejmě už převzaté z knížky. 4/10

Nechápu, jak je možné, že v jeden den vyjde dost možná nejlepší filmový druhý díl všech dob, a hned den na to vyjde dost možná nejhorší filmový druhý díl všech dob. Jako čekal jsem, že to bude průser, ale že se bude jednat o takovou trashku… to jsem vážně nečekal. Animace vypadá MNOHEM HŮŘ než v 14 let starém prvním díle. Navíc množství animátorských chyb dosahuje minimálně trojciferného čísla. Očividně všichni původní dabéři měli alespoň trochu rozum, a tak se nikdo z nich ani neodvažoval vrátit a rozhodně dobře udělali. Co se příběhu týče, tak scénář (pokud k tomu filmu vůbec nějaký existoval) vznikal asi tak, že šestileté děcko, co se právě naučilo jakž takž psát, ze sebe vyplodilo nápad na příběh. A pak si někdo myslel, že se jedná o hotový scénář a začal podle toho točit. Samotný Megamind, který má být super inteligentní, vypadá po celý film, že má demenci v pokročilém stádiu. Pořád si pevně stojím za tím, že si žádný film nezaslouží odpad. Ale druhý Megamind se mě opravdu velmi usilovně snažil přesvědčit o opaku. 1/10

Megamysl pro mě není ta klasika jako pro mnohé z vás. Ale i přes to se jedná o animák, který mám hodně rád a viděl jsem ho už mnohokrát. Animačně se nejedná o nejlepší kousek, ale od nějakého nízkorozpočťáků má taky daleko. Je nutné podotknout, že se od roku 2010 animace dost posunula a dneska už máme na pohled hezčí animáky. Nicméně Megamind nezestárl tolik aby mě to štvalo, nebo nedej bože, aby se na to nedalo dívat. Problém tohoto filmu je, že šel do kin jenom měsíc před filmem Já, padouch. Což je pro mě pořád o dost lepší film. Hlavně skrz postavy dětí. Ty v tomhle filmu nejsou a máme zde „jenom“ nějaký milostný vztah. Což je upřímně mnohem profláknutější a v porovnání s konkurencí ne tak zajímavé ani záživné. I tak se ovšem jedná o velmi kvalitně napsané postavy. A plusové bodíky dávám i za dekonstrukci superhrdinského žánru. Jelikož jsem fanda všech supráků, tak mě to velmi potěšilo. Téma toho, že můžete být někým jiným, než kým jste byli do té doby, a než vás vidí všichni ostatní, je dnes velmi aktuální a tento film ho zpracovává přímo bravurně. 8/10

Čekal jsem akční komedii, kterou tento film místy je, ale taky je to místy sebeparodie a někdy to dosahuje levelu třeba takové Bláznivé střely. Na čemž není samo o sobě nic špatného, ale tady na mě nefunguje to skloubení. V jednu chvíli se koukáte jen na Béčkovou a odlehčenou Mission: Impossible, kde pořád máte nějaký děj a je to jakž takž ukotvené v realitě. Ale pak to skočí do takového absurdna, kde jasně vidíte, že i samotný Matthew chtěl, aby to bylo absurdní. Jenomže potom by film zase rád cílil na vaše emoce, ale když jste ještě před sekundou byli v rozpoložení „je to jenom blbá parodie“, tak to hold nefunguje. A ke konci jsem už ani neměl pocit, že koukám na postavy, které sleduju, poslední 2 hodiny. Ale jenom na hýbající se obrázky, bez jakýchkoliv emocí. Přičemž to nejsou ani moc hezké obrázky, protože někdo zase nedal CGI tvůrcům čas na to vytvořit něco plnohodnotného. Když ovšem pominu tohle skákání mezi žánry, tak se vlastně jedná o fajn snímek. Bohužel mám dojem, že úplně neví, čím chce být. 6/10

Kvůli takovým filmům existují kina. Většina problémů, které jsem měl s jedničkou zde odpadla. A prakticky vše prošlo zlepšením. Musím ocenit, že Denis začal trochu experimentovat s color gradingem. Doslova je zde planeta, na které neexistují žádné barvy. Z trailerů jsem se bál, že se zde bude víc tlačit na velkolepou akci, přičemž se na ten zbytek bude zapomínat. Ale to se naštěstí nestalo, akce zde slouží příběhu a nikdy to není naopak. A když už tam ta akce je, tak se vší parádou. Hlavní jádro filmu je ovšem příběh, který je dokonala napsaný a vystavěný. Všichni herci hrají tak dobře, že vás ani nenapadne přemýšlet nad hereckými výkony. Prostě vás ani nenapadne, že by ty postavy ve filmu měl někdo hrát. Mohl bych do nekonečna vychvalovat hudbu, kompozici,… Ale k čemu? Tohle všechno už známe z jedničky. Jenom tady je to všechno využité na samotné maximum a je zcela mimo moje chápaní, jak to vůbec může takhle fungovat. Ještě nikdy jsem necítil takové emoce při opuštění kina, jako právě u druhé Duny. Sice se nejedná o něco, co bych zařadil do svojí Top 10, ale i tak musím dát 10/10.

Já jsem obří fanoušek sci-fi. A byl bych fakt rád, kdyby Duna pro mě byla tím nejlepším scífkem tisíciletí, ale není tomu tak. Nechci popírat všechny ty dokola vyzdvihované kvality. Jako jsou skvěle napsané postavy společně s hereckými výkony. Hudba, které působí doslova nadpozemsky. Vizuální efekty, které jsou světelné roky, před jakýmikoli moderními blockbustery. Ale u Denisova vizuálu se na chvíli zastavím. Není pochyb o tom, že ten chlapec má dokonalý smysl pro kompozici. O tom žádná. Ale třeba barevně mi toto dílo nepřišlo nijak zvlášť úžasné. A i když jsem byl světem Duny fascinován od první chvíle, tak mě ten příběh nedokázal nikdy vtáhnout natolik, abych si řekl, že je to ten film, jež se zapíše do historie, spolu se Star Wars, 2001, Terminátorem, Matrixem a tak dále. Ale můj hlavní problém s tímto filmem je, že je to pořád tak trochu blockbuster. Tím pádem se zde objevuje nějaká ta akce. A já mám akční filmy, fakt rád, ale u Duny s tím mám problém, jelikož v knižní předloze Frank Herbert tyto akční scény přeskakoval jakožto nezajímavou část příběhu. A já bych strašně rád viděl zase nějaké Sci-fi jako je třeba Kontakt nebo staré Star Treky. Nějaké, které se bude zabývat objevováním, a ne velkolepou akcí. Tady se u mě strašně bilo to, že to nechtěl být akční film, ale zároveň tam byly nějaké ty akční sekvence. Což mi prostě vadí. Je mi jasné, že se mnou pravděpodobně nesouhlasíte, ale pro mě je to bohužel jenom 7/10

Tohle je jenom dojení prvního veleúspěšného filmu. Nemá cenu se na to koukat. Příběh je prakticky stejný jako v jedničce, ale tady není tak dobře napsaný, z postav si žádnou nezapamatujete a ani Yul Brynner to nezachrání. Atmosféra tu není vůbec žádná. Ovšem i tak se tomuto filmu povedlo získat nominaci na Oscara za hudbu, ale ta je stejně převzatá z jedničky. Takže… to bych nepočítal. 3/10

Sedm statečných je klasika všech klasik. I přes to, že se jedná v podstatě o remake Sedmi samurajů, který byl vypuštěn do světa jen 6 let po originálu, tak se jedná o secakra skvělej film. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v Americe, a ještě k tomu je to Western, nabízí tak tento snímek něco nového a nekopíruje jen takřka dokonalý originál. Hudba nemá prakticky žádnou konkurenci. Postavy jsou zcela uvěřitelné a zapamatovatelné. Přece jenom film staví hlavně na postavách, na jejich rozdílnostech, interakcích, jak se chovají v různých situacích. A navíc Yul Brynner je mega sympaťák. Bohužel i přes to všechno se pro mě nejedná o 10/10 záležitost. Nevím, čím to je, ale i když ty 2 hodinky uběhnou jako voda, tak nemám ten pocit, že se jedná o tu pecku, na kterou budu vzpomínat do konce života. 8/10