Greg

“Paradise? Paradise can go fuck itself.“ I přesto, že je to velmi smutný film se smutným tématem, po jeho konci jsem se usmíval. Protože film dokáže diváka neskutečně uklidnit a opět mu ukázat, co je v životě důležité. Přesto všechno se ale nesnaží moralizovat a snaží se ukázat život takový, jaký opravdu je. Je dobře, že se režisér Payne neuchýlil k nějakým přehnaným klišé, což je zásluha hlavně povedeného scénáře. Hlavní zásluhu na výborném filmovém zážitku mají představitelé hlavní rolí. George Clooney byl vybrán do role naprosto skvěle a myslím, že není nikdo, kdo by mu roli zdrceného manžela nevěřil. A stejně tak myslím, že by málokomu vadilo, kdyby si na konci února odnesl za tuto roli Oscara. Uznání si ale ocení i herci a herečky v dalších rolí. Hlavně Shailene Woodley, Amara Miller a další. Dalším velkým kladem filmu je ale i hudba a výprava – havajská hudba je hodně pohodová a havajské scenérie jsou úchvatné. Je jasné, že film se na Havaji neodehrává náhodou. Děti moje je opravdu krásně natočený film, i když o smutném tématu. Ale za vidění rozhodně stojí!

“Oh, how I've missed you, Holmes. - Have you? I've barely noticed your absence.“ Tak to byla úžasná filmová jízda! To, co tak skvěle fungovalo v prvním díle, je zpátky a opět to funguje na výbornou. Jasně, že to není asi úplně film pro filmové znalce a teoretiky… ale úžasně se u něho pobavíte a taky si odpočinete. Skvělá kamera, choreografie soubojů a hlavně triky (ty zpomalovačky prostě nikdy neomrzí), to je to, co asi zaujme nejvíce. Hlavně scéna v lese byla natočena opravdu mistrovsky. Nakonec ani ten příběh není tak jednoduchý, jak o něm psali někteří recenzenti. A opět je to Robert Downey Jr. – zřejmě nejcharizmatičtější herec současnosti – který táhne herecky celý film. Tentokrát ale nejvíce nebaví jeho dialogy s Judem Lawem, ale spíše hlášky jeho samotného. A kromě toho výborně hrají – oba dva. Je pravda, že ani Jared Harris není vůbec špatný, ale ve filmu nedostane zase tolik prostoru, takže ani není tak výrazný. Když byla do role Sim obsazena Noomi Rapace, čímž „dostala“ z hlavní role Rachel McAdams, tak jsem spokojený nebyl. Ale nakonec musím uznat, že se do role hodí a už i Noomi je mi daleko sympatičtější. Takže, vlastně jediné, co mně na filmu vadilo, byla pouze scéna z restaurace, prakticky na začátku filmu. Jinak ale film určitě stojí za návštěvu kina a já s čistým svědomím dávám plné hodnocení.

I thought if I got in your good graces you might let me keep my car. - You are in my good graces, but you ain't keepin' your car. Neskutečně pohodová podívaná do deštivého dne… A to je přesně ten důvod, proč se takové filmy točí, nemusí se u nich ani moc přemýšlet, mají jednoduchý děj, nejsou moc dlouhé… Přesto jsou ale zábavné. A všechno splňuje i první díl série Rychle a zběsile. Nečekejte náročný scénář, dokonalé efekty, převratné herecké výkony (snad s výjimkou Jordany). Zato se ale dočkáte povedených závodů a honiček, sem tam nějakých přestřelek a hlavně spousty a spousty krásně nablýskaných aut. Moc mi nesedl ani vybraný soundtrack, i když i tam by se našlo pár výjimek. Takže, Rychle a zběsile je povedený film, u kterého nemusíte moc myslet, ale krásně si u něho odpočinete. A doufám, že takové budou i další díly této série. Čtyři hvězdičky.

“I think I liked you better when you were a drunk.“ Opravdu nevím, čím to je, že filmy o boxu a dalších bojových umění jsou u diváků a kritiků tak oblíbené. Osobně ani box, ani podobné sporty rád nemám, ale ve filmu Warrior mně to vůbec nevadilo. Scény z ringu naopak patřily k tomu nejlepšímu ve filmu, bylo vidět, že herci do nich dali opravdu všechno. Žádné výhrady nemám ani k ostatním aspektům filmu – režii, kameře a hlavně k velmi povedenému scénáři. Příběh byl napínavý (i když k finálovému souboji to samozřejmě směřovalo po celou dobu), postavy nebyly jen černo-bílé a finále celého filmu bylo efektivní i dojemné zároveň. Hlavními hereckými tahouny filmu jsou samozřejmě Tom Hardy a Joel Edgerton, kteří jsou oba tak nesympatičtí i sympatičtí zároveň, ale divák jim zákonitě musí vždy fandit. Mě ale zaujali i Nick Nolte a Jennifer Morrison nebo také Frank Grillo v roli Brendanova trenéra. Za zmínku pak určitě stojí i povedený soundtrack, hlavně si počkejte na skladbu při titulcích. Opravdu, na Warrior by se měli podívat i lidé, co nemají podobné sporty rádi. Stojí to za to, jednoznačně plné hodnocení.

“Hey, Steve. I'm still your friend, right? - You're my best friend, Ida.“ Den zrady nabízí kromě zajímavého, ale ne už moc originálního příběhu prezidentského kandidáta, také náhled do zákulisí politického boje. Vím, že to není nic, co bychom o světě politiky a mocenského boje nevěděli, ale Clooney to ve svém filmu podává zase trochu v jiném světle – už to není jen boj o moc, ale také zásah do mnoha lidských osudů. Celý film je také hodně dobře vygradovaný, opět díky povedenému scénáři. A fakt, že herec George Clooney k filmu napsal scénář, režíroval ho i produkoval, mně vůbec nevadí. Společně s velkým hereckým objevem poslední doby – Ryanem Goslingem – odtáhl spolehlivě celý film. A to hlavně z důvodu, že ani jeden z nich nehraje úplně kladnou postavu… I když tato charakteristika se podle mě lépe hodila spíše na postavu guvernéra. Proto právě tito dva zaslouží největší pozornost. Ani ostatní nehrají vůbec špatně, ale jsou trochu ve stínu, zmínit můžu ještě Philipa Seymoura Hoffmana nebo Evan Rachel Wood. Každopádně, Den zrady je beze sporu povedený film a určitě se na něj vyplatí podívat. Zasloužené 4*.

“Now remember, blue is glue! - And red? - Dead.“ Agent Ethan Hunt je zpátky! A je zpátky opět ve skvělé kondici, se skvělými parťáky, s nebezpečím, které zvládá s chladnou hlavou a s neméně vychytralými záporáky. Všechno je to dobře vymyšlené, slušně natočené i zahrané, „hračky“, které agenti používají, jsou velmi dobře navržené. Je tady ale jedno velké ALE – to všechno už tady jednou bylo, a to v minulém M:I, kde to navíc bylo zabaleno do filmu ještě lépe natočeného a emočně daleko hlubšího. Navíc musím souhlasit s některými recenzenty, že část z Dubaje by se na konec hodila daleko víc, než finále v Indii, která nebyla ani zdaleka tak skvělé. Netvrdím, ale že akce ve filmu nebyla natočená skvěle a prakticky bezchybně – nechybí to, co asi každý divák očekává – honičky, přestřelky a bitky. Jen pořadí mohlo být možná opačné. Co se týče hereckého obsazení, tak s ním jsem neměl žádný problém. Pro mě ale hvězdou celého filmu nebyl ani Tom Cruise, který ale roli agenta Hunta zvládl opět výborně, ani Jeremy Renner, který ale opět ukázal jak dobrý herec je, ani Paula Patton, které ale role nesmírně sedla a byla v ní nádherná. Pro mě byl hlavní hvězdou jednoznačně Simon Pegg, který ze sebe sypal jednu vtipnou hlášku za druhou, a tentokrát se ukázal konečně i v akci. Rovněž soundtrack byl velmi vhodně vybraný a dobře tematicky zvolený – hlavně v pasážích v Rusku a v Dubaji. Takže, čtvrté M:I je velmi povedený film (zvlášť pak pro fanoušky akčních filmů), ale plné hodnocení dát prostě nemůžu. Pořád totiž zůstává ve stínu povedenějšího třetího dílu. Každopádně spíše lepší 4*.

"That's what everybody's been saying: You'll feel better and don't worry and this is all fine and it's not. - You can't change your situation. The only thing that you can change is how you choose to deal with it." Ani na vteřinu bych nezpochybnil to, že se jedná o další silný lidský příběh o boji se zákeřnou nemocí. A zfilmovaná verze příběhu je výborná, přesto mi na ni něco chybělo – nepohltila mě tak, že bych během sledování filmu nemyslel na nic jiného. Jinak ale slušný filmový zážitek, kterému nechyběly emoce, skvělé herecké výkony, dobrá hudba a povedený konec. K tomu konci – nemuselo tam být tak zhruba posledních 6 minut (část s převazem mi trochu znehodnotila závěr příběhu), ale úplný konec to zase vrátil tam, kde to skončit mělo, takže nakonec bylo vše v pořádku. Výhrady nemám ani k režii, ani ke stylu vyprávění a už vůbec ne ke scénáři. Co se týče hereckého obsazení, tak Joseph Gordon-Levitt hraje opravdu skvěle a uvěřitelně, k němu výhrady nemám a doufám, že by mu tato role mohla vynést aspoň nominaci na Oscara. Anna Kendrick je talentovaná a krásná (hlavně, když se usmívá, cože je v tomto filmu skoro pořád) herečka a už teď se těším na její další role. Jediný, kdo mi ve filmu trochu vadil, byla postava Setha Rogena – jako by se tam ty jeho vtípky ani nehodily. Když se ale „přesunul“ do vážné polohy, bylo to zase něco jiného. Soundtrack byl vybrán poměrně dobře a zvlášť v některých místech film výborně doplňoval. Takže, 50/50 je velmi dobrý film, i přesto, že jsem se vším spokojený nebyl. Třeba časem svoje hodnocení změním. Zatím lepší 4*.

„V jednom dni, během pár hodin, spojí pomsta osudy několika lidí. Kdo z nich je vrah a kdo oběť?“ Ne, nemůžu jít s hodnocením o jeden stupeň níž, protože už dlouho se mi nestalo, že bych po skončení filmu asi tři minuty pouze zíral na titulky a nebyl schopen slova. Protože na začátku to opravdu nevypadalo, že se z toho vyklube nejlepší film tohoto roku. A co film zdobí? Hlavně výborná režie (i přes Ondrušův debut na této pozici), jednoduchý, ale dokonale propracovaný scénář, hudba a hlavně herecké výkony. Film se odehrává pouze během několika hodin, takže děj je až po okraj naplněný tajemstvím, napětím a zejména rozporuplností hlavních hrdinů. Divák pak opravdu moc neví, kdo je „ten dobrý“ a „ten špatný“, což atmosféře filmu jenom prospívá. I když je násilí ve filmu poměrně dost, divák ho praktivyk nevidí, což ještě zvyšuje celou autentičnost filmu. Kapitolou samou pro sebe jsou pak herecké výkony. U Ondřeje Vetchého, jehož výkon neměl chybu, je už asi o zisku Českého lva rozhodnuto – nemyslím si, že by někdo tuto postavu zahrál tak uvěřitelně a emočně propracovaně jako Vetchý. U Oldřicha Kaisera, ten by si Lva také zasloužil, protože na to, jak má ve filmu málo místa, na sebe strhává poměrně dost pozornosti. Ostatní herci jsou už ve stínu těchto dvou, ale rozhodně nejsou špatní. Pouze mladé herce bych hodnotil trochu hůř, ale hlavně proto, že pasáž, ve které hráli hlavní roli, nebyl moc záživná… a vlastně ani napínavá. Poslední kladnou stránkou filmu je hudba, která ve filmu tolik prostoru nedostává, když se ale objeví, je velmi vhodně vybraná – nejvíce mě samozřejmě zaujala Mozartova Lacrymosa při scéně v rákose. Takže, pro mě je Vendeta nejlepší film tohoto roku a kdo má rád podobně psychologické thrillery, rozhodně by v kině na projekci Vendety neměl chybět.

“You know why the Yankees always win, Frank? - Cause they have Mickey Mantle? - No, it's 'cause the other teams can't stop staring at those damn pinstripes.“ Velmi dobře promyšlená, ale zároveň mile a pohodově úsměvná krimi hříčka. Spielberg se nesnaží o laciné vtípky, ale naopak na to jde s chytrostí sobě vlastní (což je nakonec mnohem vtipnější) – nejde mu o prvoplánové pobavení diváky, chce ho hlavně zaujmout. A když má k dispozici výborný scénář, svého dvorního kameramana Janusze Kaminskiho, dvorního skladatele Johna Williamse, není potřeba pochybovat o vysokých kvalitách snímku. Film a všechno v něm je ještě působivější, když vím, že je natočen podle skutečných událostí. Závěr filmu je pořád velmi dobrý, ale mě osobně víc bavilo, když byl Frank na opačné straně zákona. Na skvělém filmu mají ale velkou zásluhu i představitelé hlavních rolí – Leonardo DiCaprio neustále dokazuje, že patří mezi hereckou elitu současnosti, a v roli sympatického podvodníka mu musí asi každý fandit, exceluje i Tom Hanks v roli zarputilého strážce zákona, ale za pozornost stojí i Christopher Walken nebo Amy Adams. Hudba Johna Williamse se k filmu hodí, dokresluje „krimi atmosféru“ a ani jí nemůžu nic vytknout. A protože nemůžu v podstatě nic vytknout ani celému filmu, musím dát 5*.

“If I had all that time, I sure as hell wouldn't waste it.“ Ale ne, je obrovská škoda, že tak výborný námět byl natočen tak špatně zvoleným způsobem. Tak, že potenciál námětu byl využit stěží tak z poloviny. Protože podle mě to šlo natočit ne tak akčně, možná by tomu slušelo daleko komornější zpracování. Jasně, Niccol to nenatočil vůbec špatně, ta akce kombinovaná s romantikou a dramatem není vůbec katastrofa, jen myslím, že to mohlo dopadnout ještě lépe. Největším záporem ale pro mě byly jednoznačně někdy dost hloupé a naivní dialogy, které působily spíše úsměvně, než že by děj někam posouvaly. A taky – proč hlavní hrdinové pořád někam utíkali…? A ten konec, ten měl být taky o hodně lepší. Celkový dojem z filmu jako celku je ale poměrně pozitivní. A opět za to může hlavně herecké obsazení. Justin Timberlake je opravdu daleko lepší herec než zpěvák, Amanda Seyfried hraje svou roli uvěřitelně a je krásná, až na ty hrozné hnědé vlasy (není nad to, když je má blonďaté), Cillian Murphy je v roli strážce času z obsazení asi nejlepší a mě, jako fanouška Teorie velkého třesku, potěšila i herecká účast Johnnyho Galeckiho (mimochodem hrál taky skvěle, ale málo). Takže, film nebude patřit mezi nejlepší filmy tohoto roku, ale za vidění rozhodně stojí. Lepší 3*.