Toka

|| 3. série – 100%

|| Celkové zhodnocení – 80% Ach jo.. The Big Bang Theory začal jako neotřelý, vtipný a unikátní sitcom, který bavil a obzvláštně potěšil specifickou skupinu lidí, na které byly mířeny některé inside vtipy. Já to řeknu na plnou hubu. Byl to seriál pro lidi, kteří opravdu rozuměli fyzice, počítačům a ostatním přírodním vědám. To trvalo zhruba čtyři řady. Pak se toho chytl mainstream a z famózní geekovské komedie se postupně vytrácel její humor a nahradili ho vztahy. Pokud bych chtěl moderní Friends, tak se podívám znova na How I Met Your Mother. V každém případě tohle vydrželo další tři řady. V osmé řadě nastal citelý propad a to i ohledně řešení vztahů. Z kategorie Friends to spadlo to šedého průměru soap opery. Stále se na to dalo dívat, ale některé díly byly opravdu utrpení. Poslední série se k mému překvapení trochu zberchala. Byl zpět ten starý geekovský humor, i když jenom na chvíli. Tvůrci už pravděpodobně neměli jak větvit vztahy a tak se museli vrátit zpět ke kořenům. || 1. série – 95% || 2. série – 100% || 3. série – 100% || 4. série – 100% || 5. série – 90% || 6. série – 85% || 7. série – 80% || 8. série – 65% || 9. série – 65% || 10. série – 60% || 11. série – 65% || 12. série – 75%

|| 2. série – 100%

|| 1. série – 95%

|| 2. série – 50% Ach jo... Sice jsem se dočkal více osmdesátkovýho feelu, ale za jakou cenu? Velkolepé finále první sezóny bylo v podstatě pošlapáno během prvních dílů. Vývoj postav šel úplně do kytek, jejich chování leckdy nedává vůbec smysl, Nové postavy (Max, Billy) měli slušný potenciál, ale bohužel. Celá jejich linka byla zbytečná a vyřešená pomocí jedné agresivní deus ex baseball bat. A proč že to Billy vlastně nemá rád Lucase? Jo vlastně, red herring. Celá tahle sezóna působí jako jeden velký red herring s nudnou opakující se plot line z první série. Až na to, že úplně chybí ta kulervoucí atmosféra. Paradoxně nejméně oblíbený díl, kapitola sedm, která se odehrává v Chicagu, považuji za jeden z nejlepší této řady. Ten díl totiž někam posouval celkový děj do šířky a zapustil kořeny do třetí řady. Druhá řada mě ale stále ve finále bavila, Max mě i přes svojí scénáristickou ignornaci baví, přeci jenom kdo by neměl rád zrzku na skejtu, co umí počítačový hry. Nějaká atmosféra tam stále byla. Uvidíme, jak se naváže. Pevně doufám, že šlo pouze o nutný most k přechodu na více kontinuální vyprávění skrze více řad.

|| 1. série – 95% Perfektně gradovaná mysteriózní, místy až hororová atmosféra mě chytla a odmítala pustit. A to ani horory nemám rád. Ona ta hororová část je totiž velmi cíleně rozbita humornými scénami, což odlehčuje celý dojem ze seriálu a vytváří skvělý mix emocí. Vyprávění příběhu má precizní tempo. Postavy prochází určitým vývojem a je radost sledovat jejich dialogy. Jo a Winona Ryder? Wow. Ta si větší část seriálu doslova sebrala pro sebe. Podala famózní a hlavně uvěřitelný herecký výkon. Stranger Things mi hodně připomíná začátky Lost, snad se to nezvrtne. Jo a chtlěo by to o maličko víc 80s. || 2. série – 50% Ach jo... Sice jsem se dočkal více osmdesátkovýho feelu, ale za jakou cenu? Velkolepé finále první sezóny bylo v podstatě pošlapáno během prvních dílů. Vývoj postav šel úplně do kytek, jejich chování leckdy nedává vůbec smysl, Nové postavy (Max, Billy) měli slušný potenciál, ale bohužel. Celá jejich linka byla zbytečná a vyřešená pomocí jedné agresivní deus ex baseball bat. A proč že to Billy vlastně nemá rád Lucase? Jo vlastně, red herring. Celá tahle sezóna působí jako jeden velký red herring s nudnou opakující se plot line z první série. Až na to, že úplně chybí ta kulervoucí atmosféra. Paradoxně nejméně oblíbený díl, kapitola sedm, která se odehrává v Chicagu, považuji za jeden z nejlepší této řady. Ten díl totiž někam posouval celkový děj do šířky a zapustil kořeny do třetí řady. Druhá řada mě ale stále ve finále bavila, Max mě i přes svojí scénáristickou ignornaci baví, přeci jenom kdo by neměl rád zrzku na skejtu, co umí počítačový hry. Nějaká atmosféra tam stále byla. Uvidíme, jak se naváže. Pevně doufám, že šlo pouze o nutný most k přechodu na více kontinuální vyprávění skrze více řad. || 3. série – 60% Druhá řada se opravdu ukázala jako tupá vata pro změnu vyprávění na kontinuální příběh. Největší obětí této transformace je bohužel Hopper, jehož vývoj není vůbec přirozený. Buď jak buď, stále si nemůžu zvyknout na tu plejádu antiklimatických momentů. Hororové prvky mixnuté s absurdními vtipnými momenty jsou fajn, ale já si vždy ve finále musím trhat vlasy, protože to z logickýho hlediska nedává žádný smysl. Ty momenty jsou tak časté, že začínám pochybovat o své snaze Stranger Things někam zařadit. Ono to ve finále možná bude tak, že si ze sebe – a z osmdesátkových akčnáků – tvůrci prostě a jednoduše dělají prdel. Bratři Dufferové mi ale opravdu neusnadňují cítit se u jejich vyprávění pohodlně, když mi nejdříve naservírovali kulervoucí první řadu.

|| 1. série – 95% Perfektně gradovaná mysteriózní, místy až hororová atmosféra mě chytla a odmítala pustit. A to ani horory nemám rád. Ona ta hororová část je totiž velmi cíleně rozbita humornými scénami, což odlehčuje celý dojem ze seriálu a vytváří skvělý mix emocí. Vyprávění příběhu má precizní tempo. Postavy prochází určitým vývojem a je radost sledovat jejich dialogy. Jo a Winona Ryder? Wow. Ta si větší část seriálu doslova sebrala pro sebe. Podala famózní a hlavně uvěřitelný herecký výkon. Stranger Things mi hodně připomíná začátky Lost, snad se to nezvrtne. Jo a chtlěo by to o maličko víc 80s.

Co k tomu říct. Ve finále mě Dark Phoenix docela bavil. Je tu ale jedno velké ale. Některé pasáže působily nudně a zbytečně. To se týká hlavně celé linky emzáků, kteří ve filmu byli jako pěst na oko. Mnohem více bych si užil dramatické rozepře uvnitř organizace bez zásahu deus ex aliens. Během sledování snímku mě z pozornosti vytrhávala nudná generická hudba. Jaké obrovské překvapění se mi dostalo, když jsem zjistil, že je to od Zimmera, což je po Djawadim můj druhý nejoblíbenější skladatel filmové hudby. Tady mi to holt nesedlo. Sophie Turner není moc oblíbená, mě osobně ale vůbec nevadí a proti jejím hereckým výkonům nemám výtky. Nutno podotknout, že McAvoy je vedle ní přeci jenom jiná liga. Rozloučení s X-Men sérií takový propadák naštěstí nebyl a závěrečná scéna vzala za srdce. Dal bych i lepší hodnocení, ale jeden konkrétní vyloženě debilní vtip pro uspokojení feministek mi v tom brání.

Zbožňuju tyhle dramatický filmy z finančního prostředí. Na Wolf of Wall Street tomu přeci jenom něco chybí, nicméně Steve Carell odvádí setsakramentsky dobrou práci. Dramatičnost i komediální stránka filmu hezky balancuje a to vše při zachování historické přesnosti. Tu oceňuji na filmu snad nejvíce. Musím ale druhým dechem dodat, že snímek není pro úplně běžné publikum. Je potřeba se alespoň trochu orientovat v ekonomii.

Průměrný animák s nadprůměrným dabingem. Speciálně dvě hlavní představitelky podávají fantastický a hlavně uvěřitelný výkon plný emocí. Druhá polovina seriálu dokonce začne momenty připomínat BoJacka Horsemana, ten rukopis Lisy Hanawalt se fakt nezapře. Seriál je primárně určen pro ženy, ale abych pravdu řekl, ani na okamžik jsem se necítil, že bych nebyl vítán. Vlastně mě ani nenapadlo, že je Tuca & Bertie primárně pro ženy, kdybych si o tom nepřečetl. Bohužel, i přes určité kvality, je to stále jenom průměr. Jednotlivé díly scénáristicky silně kolísají a abych pravdu řekl, některé díly mi ani nesedly svým šíleným stylem. To se týká hlavně té první poloviny. Každopádně jsem rád, že takové pokusy vznikají a otevírají důležitá témata. 40%