Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Krátkometrážny
  • Rozprávka
  • Komédia
  • Dobrodružný

Recenzie (760)

plagát

O ztracené lásce - Epizoda 8 (2002) (epizóda) 

Teda to Krutoslavino služebnictvo - mátohy - by strčily do kapsy kdejaké zombie z post-apo seriálů, z těch šel strach. Mrtvolně bledé bytosti ale neskutečně agresivní a hlavně přemýšlející, oproti bezduchým zombiím. Moc jsem nepochopil, proč se Honza s Pravoslavem tak dlouho zdržovali v Lunaparku snů, který byl evidentně napěchovaný zlými bytostmi a každá další zkouška, které byla dvojice vystavena, byla doslova hra se smrtí. To scénáristce došly nápady, kde všude by se dala točit zlovolná říše? Ale potěšilo mne, že strůjkyni všeho zla- Krutoslavu - jsme v seriálu neměli možnost spatřit, to by bylo dost tuctové. Je lepší, že zde figurovala jako pouze vyprávěné ale stále hrozící nebezpečí, kterého by se vetřelci v její říši měli bát.

plagát

O ztracené lásce - Epizoda 7 (2002) (epizóda) 

Princezna Ruměna pobavila asi nejvíc, prej "Až dobudu Rozumberk, všechny ty senilní dědky dám vplíst do kola, jahaaaaa!!!" xD Popravdě smysl těch hradních myší jsem nikdy nepochopil, ačkoliv jsem seriál viděl vícekrát. Dá se říct, že ty zkoušky Rozumbradů byly takový IQ test, jestli žadatelka o vysvobození prince nevyhoří na obyčejné hlouposti. Když hlavní Rozumbrada řekl Honze, že v Krutoslavině říši může bojovat pouze láskou, dobrem a pravdou a nikdy nesmí použít opak těchto vlastností, dost by mne zajímalo, co by se stalo. Nejspíš by se Honza dostala do takové situace, ze které už by nebylo záchrany pro nikoho.

plagát

O ztracené lásce - Epizoda 6 (2002) (epizóda) 

No teda Jan Ťuntěra je asi největším antagonistou seriálu. Předtím: "Bůh mi Tě seslal Honzo, nevím, co bych si v té bídě bez Tebe počal", o něco později tentýž díl, poté co se za něj Honza odmítne vdát: "Král s ní udělá krátký proces. Pojedem se podívat, až tu její kebuli napíchnou na kopí a vystaví ji na cimbuří". Jedině dobře, že celý ten jeho barák shořel i s ním.

plagát

O ztracené lásce - Epizoda 5 (2002) (epizóda) 

Divím se, že se Honze chce v tak zlém statku a v takové vesnici setrvávat. Není nevolnice, měla prodat chalupu a odejít bydlet jinam a nebo žít jako tulačka, furt lepší než čekat, kdy ji ta povedená vesnice pro obveselení mysli zlynčuje. Takové události jako byl příjezd Floxíny by byly potřeba častěji, pěkně je vystrašila a jednoho si vzala s sebou. "Můžeme jít s vámi?" - "Buďte trpěliví červíčkové, přijdu si pro vás, až bude čas. Ale támhle Janek už je dost zralej, aby si se mnou vyhodil z kopejtka. Co říkáš chlapče co? Hehe. Když mě utancuješ, dostaneš toho  nejlepšího koně. Anebo bys radši hrnec plnej zlaťáků, co?!"

plagát

O ztracené lásce - Epizoda 4 (2002) (epizóda) 

Seriálově zajímavou postavou je Janek a jeho vztah k Honze. Přestože se na ni už od dětství neustále utrhuje, přijde mi, že v koutku duše Honzu miluje, ale jednak ho trápí výčitky svědomí, že jí defacto zabil rodiče, jednak je to povahově slaboch a jednak si myslím, že ani neví, jak jí to říct, že k ní něco cítí. Co taky chtít od člověka, který vyrůstá na statku, kde každý každého šidí, kde vládne lenost a ukrutnost a kde není láska, jenom chtíč bez citu. V tomhle Honza naprosto vyniká a zastiňuje celou vesnici, která se vůči ní cítí zahanbeně, že nedokážou milovat tak jako ona a proto rádi věří škodolibým pomluvám vůči Honze, aby nemuseli čelit pravdě. Všichni chodí na mše a na kázání, ale jde to jedním uchem tam, druhým ven a nikdo se podle toho neřídí.

plagát

O ztracené lásce (2002) (seriál) 

Jako upřímně- pohádka to úplně není. Má to pohádkové motivy, ale řeší se tam věci, kterým většinou děti ještě nemůžou rozumět a v tom je právě to kouzlo těch oddělených světů. Že děti vstupují do světa s nějakou důvěrou, nemají žádné starosti, nemusí hluboce přemýšlet nad některými věcmi. Zde je toho k přemýšlení dost. Válečné království rodu Skrčků dobývá jednu říši za druhou a královna Běluna se v bojechtivém pominutí zaváže výměnou za pomoc v bitvě věnovat své spojenkyni bohyni Krutoslavě "kohokoliv ze smrtelníků". Kohokoliv je dost nebezpečné slovo, bohyně si samozřejmě vybere jejího nově narozeného chlapečka. Poslední nadějí je Láska, ale tu jeho otec Skrček při oslavě vyžene jako "bezcenné smetí". Krutoslava si tedy chlapce odnese do své říše a Skrčkova země zůstává prokletá nejméně 18 let. V seriálu je pár věcí nejasných, pro mne třeba to, co vlastně Krutoslava zamýšlela s Pravoslavem, když ho měla zároveň jako vězně a zároveň ho učila různým věcem, jestli z něj chtěla mít svého nástupce nebo že třeba nepomyslela na ozbrojený vpád do Skrčkovy říše. Taktéž zůstává záhadou, jak to, že za 18 let nikdo nenašel vstup do Krutoslaviny říše, když evidentně odtamtud fyzická cesta vedla, nebyla to jiná dimenze. Jinak v seriálu pozorujeme hlavně osudy Honzy, holky, kterou její hašteřiví rodiče zprvu vydávají za kluka, protože holka je podle nich k ničemu a leda pro ostudu. Cokoliv jde na Honzu svést, to si odpíská za ostatní, přijde mi, že Honza má podobný osud jako Divá Bára. V seriálu je hodně podobenství, lidových pověr a ukázek starých zvyklostí a svátků. Je tam kladený výchovný důraz na morální křesťanský kodex (což je jedna z věcí, co mi vadí, protože křesťanství je dost naivní směr z mého pohledu). Volba prostředí i kostýmy byly nádherné. Co se hudby týče, seriál by si zasloužil nazvučit lépe, muzika mi přišla nudná. S hereckým obsazením jsem spokojený.

plagát

Sokoliar Tomáš (2000) 

Ó, tak tohle se povedlo. :-) Krásná dobrodružná pohádka, jejímž hlavním hrdinou není žádný tuctový chrabrý princ, avšak ještě relativně malý kluk, syn koňáka, kterého hned začátkem příběhu roztrhají vlci. Juraj Kukura se zde zhostil role poměrně drsného a obávaného feudála Baladora. Jiří Langmajer zde hraje prvotřídního antagonistu, role mu též sedla. Celý film je zasazený do nádherné přírody, divák se dozví například něco o sokolnictví nebo o tom, jaký asi přibližně byl život kmána ve středověku a že to rozhodně nebylo žádné peříčko, byli schopni za rozbitý džbán o vás na pranýři přerazit hůl. "Dědo? Bolí to když někoho bičují?" - "Bolí" - "A kdyby někdo něco udělal Perunovi, kolik ran by dostal?" - "Ani jednu. Toho Balador uškvaří zaživa". Děj je vesměs akční, nabitý útěky, ukrýváním se před dráby, lumpárnami, ačkoliv najdou se tam i romantické chvilky. Nechybí zde ani humorné scény jako například domino efekt, začínající peříčkem a končící zabláceným Tomášem, který na voze řízeném splašeným koněm doslova vtrhne na narozeniny dcery obávaného pána Baladora. Konec se mi moc líbil, tak to mělo dopadnout.

plagát

Anjel Pána (2005) 

Spíše taková pánbíčkářská komedie-pohádka. Ivan Trojan celkem nepřesvědčivě hraje anděla blbce. Ale přiznávám že se na to rád občas podívám.

plagát

Císař a tambor (1998) 

Nechci dávat úplně palec dolů, protože to muselo dát určitou práci, ale je to strašná nuda, na to, že mám rád pohádky, které vypadají jako historické filmy. Ale víc než 1* si to nezaslouží, je to takové nijaké. Ondřej Vetchý je obsazený samozřejmě do role zastánce spravedlnosti, asi jako Honza Čenský býval svého času obsazován do rolí princů inťoušů, nad které nebylo. Annu Veselou jsem zatím viděl hrát v samých pitomostech a ani zde to nebylo vyjímkou, podle mne ta herečka nemá talent. Některé postavy byly pro film vyloženě pitomě zbytečné. ¯\_(ツ)_/¯ A z toho všeho sestává finální dílo, no.