Werfey

Ty feministické kecy mi mozek nějak vytěsnil, takže jsem vlastně viděl jenom báječné hlavní postavy a scéna bojujících Kenů je naprosto nepřekonatelná. 5/5 kvůli Ryanovi, všichni haters dostali přes pí....

Skvělé téma, ještě lepší zpracování. Konečně po dlouhé době zase animák, který má smysl. Kromě příběhu a originálního pojetí koloběhu života bych chtěl vyzdvihnout hlavně trefné a zároveň opravdu vtipné hlášky (Netflix by si měl psát poznámky). Konec jsem si představoval trochu jinak, ale přeci jenom je to pro děti, takže naprosto pochopitelné. 90%, protože jsem nechápal chování Dorothei W. Ps: Ta modrá věc, co počítá životy, byla celkem zabiják.

Marvel se v poslední době nehezky předvádí, což jim za normálních okolností ještě toleruju, ale takhle zničit mou oblíbenou postavu? No prosím? První díl byl definitivně jednička, takže si penězožerci řekli, že se vlastně nemůže nic podělat. No… Děj byl nudný, nic nového, nic zábavného, nic strašidelného. (Kdo říkal, že to má být horor?) Jediné, co se udrželo na úrovni prvního dílu byly efekty, ale to film nepodrží a navíc jim něco taky chybělo. Kde nevěděli, jak rozvinout příběh, tam dali příšery a boje. Ale na to, aby tam pořádně zpropagovali “utlačované” menšiny, na to čas měli, to jo.

Počátek. Dle mého nejlepší Nolanovo dílo s nejlepšími herci a téměř nejlepším soundtrackem, co víc si člověk může přát. Snad jenom to, aby pochopil, o čem to vlastně je. Film jsem viděl jako malý, poté jako větší a poté jako ještě větší. Všechny ty maličkosti a vysvětlivky, které můj milovaný Leo říkal způsobem, díky němuž to vypadalo, že i prvňák by měl chápat, jak to teda vlastně je, jsem vyluštil až na třetí zhlédnutí. Tedy dobrá práce, nic slabšího bych od Kryštofera nečekal, mindblowing thriller takový, jak bych si ho přesně představoval, správně vyvážená akce, visuály, hudba, bomboví (sem tam doslova) herci… prostě není nic, co by se dalo vytknout. Konec.

Čepeloběžec… každému se vybaví Indiana Jones budoucnosti, mně, jakožto uctívači Ryana Goslinga, se vybaví pohled do neznáma robotického policajta v neskutečně sexy zeleném kabátu a slepý Jared, který filmu (klasicky) nic nepřidal. Přesto jsem si tento epicko-lyrický film užil. Vyzdvihnu zde hlavně (klasicky skvělou) Anu, která je jako hologram snad ještě úžasnější než normálně a celkový dystopický vibe filmu (takový u mě vzbudilo snad jenom Equilibrium a Matrix), který jde cítit z každé scény. Už jenom díky těmto bodům by se na film měl podívat úplně každý.

Moje srdcovka se srdcovým hercem a srdcovým soundtrackem. Bez tohoto filmu bych já nebyl já. Ano, právě mluvím o filmu Drive s Ryanem Goslingem v hlavní roli (koho napadl název Jízda nadoraz…).  Už první úniková scéna získala moje srdce (kolikrát to ještě zopakuju), sám bych ji popsal jako nejlepší opening scénu v dějinách lidstva. Ani po hodině však filmu nedošla šťáva, ba naopak - atmosféra jen sílila. Ostatně si myslím, že tento film spoléhá na výše zmíněnou atmosféru tvořenou jistou surovostí mafie, jistou něhou matky se synem a jistým prázdným pohledem poloautistického Řidiče.. To díkybohu naprosto perfektně vychází, proto člověku nezbývá nic jiného, než hltat onu legendární podívanou na příběh o škorpiónovi a žábě.

Jsem viděl na Googelu, že je v Parazitovi nějak obsažen i Ryan Gosling, takže jsem vůbec neváhal a šel si to pustit… Jaké zklamání jsem zažil, když jsem film dodíval. To jsou ty internety.  A teď vážně (a se spoilery): Parazit je jeden z mála filmů, který má dějový vývoj tak obří, že první a druhá polovina jsou téměř rozdílné filmy. První půlka byla vtipná, měla šmrnc, přiměřeně veselou atmosféru, no prostě to jelo. V druhé půlce se dějová linka zatočila do negativních čísel, nebe potemnělo a změna celkového děje byla tak rychlá, že jsem si na to prostě nedokázal zvyknout a vůbec jsem si tu (doslova) bolestivou podívanou nedokázal užít. Posledních pár scén jsem už nedokázal brát vážně, hlavně kvůli nepochopitelnému chování postav. Konec byl pouze shnilá třešnička na dortu s velmi chutným a sladkým prvním patrem, na které však kuchař přidělal druhé, pro změnu solené. Stále jsem uvažoval o 4 hvězdičkách, kvůli konci mi však prst uklouzl směrem doleva a zůstal někde na 65%

Drahokam je film velice osobitý a není možné, aby si našel cestu k srdci všech svých diváků. Přesto si myslím, že šanci by měl dostat u každého, koho už nebaví jenom další bezduché slátaniny bez života. Nejvíce mě zaujal soundtrack (k tomu ještě později) a také samotný Adam, který potvrdil, že i přes všechny nepovedené (ne)komedie je herec právem. Jeho výkony  v mixu s celkovou atmosférou filmu mě vtáhly do filmu tak moc, že jsem si na chvíli skoro připadal jako žid. Když už jsme u té atmosféry, nemůžu zapomenout na ÚŽASNÝ (musel jsem to napsat s capslockem) soundtrack, který sice mohl v prvních chvílích působit rušivě (ne pro mě), po zbytek filmu se z něj však stala naprosto nedílná součást, díky níž je film pravým elementem stresu - prostě harmonie mezi hudbou a filmem.  Celkově bych tedy film shrnul jako šílenou jízdu, která mi nervy protáhla víc než písemka z prvouky, stálo to však za to, od první do poslední minuty jsem nemohl strhnout oči z obrazovky.