Mikvinde

Souhrn těch nejprofláklejších stereotypů z pohledu zastánce starých pořádků z let osmdesátých. Co jsem to konzultoval s členy a sympatizanty jiných subkultur, dopadlo to podobně, jen přehled povrchních klišé.

Poprvé zhlédnuto pár týdnů po premiéře s malým nadšením. V té době mi to připadalo jako souhrn stereotypů a klišé. S několikaletým odstupem jsem smířlivější. Počáteční dezorientace a naivita Navorského a postupné seznamování s prostředím a aklimatizace, je roztomile poutavé. Romantická epizoda s krásnou Catherine Zeta-Jones má neočekávané, a tedy osvěžující vyústění. Ke konci už film trochu ztrácí tempo a vzrušení, přesto je to pořád příjemný odpočinkový rodinný film na neděli. Steven Spielberg má na svém kontě mnoho lepších filmů, nicméně i tenhle film stojí za to občas zkouknout a fandit zpočátku zmatenému Viktorovi, který čelí systémové aroganci a byrokracii extrémně zásadového úředníka.

V 90. letech, po pádu železné opony, běžely i odpoledne v televizi takové skvosty, jako Formanovy filmy, viděl jsem tento film poprvé a dodnes cítím ten dojem a pocit z něj. Tenhle film má mnoho rovin, není jen ploše o rasismu, ale o lidské nátuře a kolektivním myšlení v určitých situacích. Existuje určitě mnoho jiných vážných i komických forem eskalace, ale tunhle považuji za příkladnou a nebojím se tvrdit i edukativní. Proto mě mrzí, že tenhle Formanův film není tak známý, jak by si zasloužil. Což se dá otestovat humornou poznámkou, že je to příběh o hovně.