Antek05

Silně nepovedený film. Připravte se, že se vůbec nejedná o historický velkofilm, celé to připomíná spíše amatérské představení v pozadí špatných a levných triků. Z digitálních efektů by člověk nejraději zvracel a brečel naráz. Celý film jsem se těšil na bitevní vřavu, která ovšem přišla až po hodině čumění na nezajímavý příběh, nudné postavy a na všudypřítomný patos, a když se konečně ta bojová vřava objevila, začal jsem se ptát boha, za co mě trestá, naprostá hrůza. Dejme tomu, že v kostýmech se snažili, ty nevypadali zas tak špatně. Tento snímek vám nic nedá - kamera mizerná - hudba umírá v tichu - střih katastrofa - o režii a scénáři se radši bavit nebudeme. Jediné plus vidím v polských husarech, kteří mě potěšili a v F. Murray Abrahamovi, na kterého se jako jediného dalo koukat.

Úžasný poetický citlivý a přitom dobrodružný film, o tom že Pierre Schoendoerffer je výborný scenárista a režisér mě přesvědčil již dřív u svých dalších titulů. Co k tomuto filmu dodat: skvělý scénář, výborná kamera, depresivní a neustále gradující atmosféra, hudba naprostý majstrštyk, ale hlavně herecké výkony, na kterých tento film leží a z kterých především úspěšně těží. Něco málo k ději. Píše se rok 1975 na palubě jednoho francouzského torpédoborce se setkává skupina důstojníků, které spojuje známost s jedním legendárním člověkem, kterému se přezdívá krab bubeník. Převážně celou plavbu sledujeme příběh, týkající se postavy kraba bubeníka, částečně z pohledu vojenského lékaře - jeho přítele, kapitána lodi, který by si s ním chtěl ještě jednou promluvit, a dalších námořních důstojníků. Díky tomu tak, získáváme obraz o této tajemné postavě, ke které torpédoborec míří a míří. Byť je to cesta dlouhá.

Amerika - vysnění sen, lepší život, Nový Svět - jak pro koho! Toto filmové dílo mě velice potěšilo nejen díky skvělé atmosféře, výtvarné stylizaci a práci kamery, která byla famózní, ale především hudbě, a myslím hudbu ve filmu, ne tu příšernou píseň na konci od skupiny Lucie, ta naopak film poškodila. Herecké obsazení a výkony byly dobré, ale ten scénář.....přiznám se předlohu, tedy knihu Nezvěstný či Amerika od Franze Kafky jsem nečetl, ale takový Proces a Proměnu mám přečtenou a vžitou, proto je mi líto toho nevyužitého potenciálu, který se mohl ve filmu promítnout - kafkovský existencialismus tady mohl pozvolna gradovat až do exploze na konci, ale to se nestalo. Obrovská škoda. Ale jinak kvalitní český snímek.

Tento mezinárodní epický velkofilm (v němž hrají sovětští, jugoslávští, němečtí, italští a američtí herci) jsem bohudík mohl shlédnout v původní 170 minutové nezkrácené verzi, bez dabingu, s českými titulky. Film vypráví od začátku do konce o čtvrté německé ofenzivě proti Titovým komunistickým partyzánům, známé spíše pod jménem bitva na Neretvě. Na jedné straně stojí německé horské a tankové divize, italské divize, ustašovci a srbští četníci proti komunistickým partyzánům. Tanky, letadla a hromada pěchoty tu stojí proti lidské touze po svobodě. Řekl bych, že tento film, strčí do kapsy většinu sovětských válečných filmů. A teď přejdeme k plusům: výborná hudba, nulová ideologie, skvěle vykreslené hrůzy války, v podobě zraněných, lidí nakažených tyfem a i s blázny, výborné herecké hvězdné obsazení, dobová technika (především německá SDKFZ, zbraně, kromě MP 40, které nejsou původní, ale vyrobené až po válce v Jugoslávii, italské tanky a tančíky, které jsou vidět jen v málo filmech, respektive skoro v žádných), pěkně vykreslení srbští četníci. Mínusy: letadla, létající ve filmu nejsou německá, i když mají na sobě německé znaky, alespoň  jsou druhoválečné. Tanky, jezdící jsou povětšinou T-34, předělané na Tigery (velmi povedeně), a na Panthery, nebo americké Shermeny. Dále mě docela citelně štvalo, jak partyzáni, využívali protitankové kanóny jako houfnice. I přes menší mínusy, se film velmi povedl, a za mě velmi zdařilý válečný snímek.

Bitva o Británii, docela heroická letecká battle, zkrátka David (RAF) proti Goliášovi (Luftwaffe). Jednoduše by se hodnocení dalo říct těmi to slovy: všechno, co tam mělo být, tam bylo. Děj krásně okořeňovala výborná hudba a dobré hlášky, kterých je tam až dost. Kupříkladu:,, Já věřím v radar a modlím se v boha." A odpověď zněla:,, Věřím v boha a modlím se v radar." Co k tomu dodat? Samozřejmě občas docházelo k opakování scén, zvláště u pádů stíhaček a bombardérů do moře, a ani animace Stuk a výbuchů letadel nebyla moc povedená, oproti tomu se moc povedly scény z vnitřků He 111. A americká technika v německých rukou vykouzlila jen úsměv na tváři.

Výborné herecké obsazení, skvělé dialogy, skvělá hudba a intrikářský děj, plný zvratů, ani minutu jsem se nenudil. Výborný historický film.

Na začátek, pro seznámení, film mapuje období Smuty (což pro neznalce je Období zmatků (také Vláda samozvanců), jedná se o období ruských dějin z let 1598 až 1613. Toto období představuje přelomovou, "kritickou" epochu. Smuta označuje hlubokou vnitřní i vnější politickou krizi moskevského státu. V podstatě znamenala dlouholetou občanskou válku s častými změnami vládců, nelegitimními následníky trůnu, povstáními a okupování země cizími vojsky. V té době vymřela v Ruském carství dynastie Rurikovců a po ní nastoupili Romanovci. Mezitím však vládli samozvanci, kteří prohlašovali, že jsou legitimní držitelé carského trůnu. Tedy něco málo z historie, ale zpátky k filmu.) Jako každý kinematografický počin, má své plusy a mínusy, ctitele a odpůrce. Začneme plusy: + líbila se mi atmosféra filmu, s mystickým vzezřením, a s tajemnem všude okolo, zvláště na Rusko jako zemi s pravoslavím, a pověrami (například s častým výskytem jednorožce, mýtického zvířete, s léčebnými účinky) + z historického hlediska zbraně, výzbroj, výstroj, oblečení a vůbec další věci, vyskytující se ve filmu, jsou skutečně z daného období děje, a je naprosto skvělé, že se tam nevyskytují nějaké nesmyslné blbosti, patřící do jiného století + další plus bych viděl v krásných polských husarech (v mé nejoblíbenější jednotce 17. století), jímž je zde věnován docela velký prostor. + Dále bych pochválil výběr herců do jednotlivých postav, všechny mi doslova seděli ve svých daných postavách, které měly hrát. + Také se mi líbilo, jak film pěkně vykresluje celistvé Rusko, ruskou mentalitu a rozdělení ve společenské hierarchii (burlaci na volze, pokud ti byla Volha, nebo na jiné řece, nevolníci atd.), v daném století, je pěkné, že nějaký takový film vznikl, poněvadž srozumitelně vysvětluje a mapuje období Smuty, a dalších událostí, související se Smutou, zkrátka ruské dějiny jsou veliké, zajímavé a kinematograficky málo zpracované. Počítačové grafické úpravy, v dnešních filmech tak časté, mi vůbec nevadili, po většinou byly dobře kryté a nijak nenarušovaly atmosféru, a obrazovku. A teď tedy k záporům: - nevím proč, ale většina, sovětských a později ruských válečných filmů, jsou takové nelogické pohádky, ke kterým se i zařadil tento film, dobře máme tu jednoho nevolníka, který umí máchat se šavlí a zvládá prorazit i cvičené vojáky, a když jdou proti němu tři Poláci, tak úplně v pohodě všechny porazí. A na závěr umí šermovat, jako několik let cvičený šermíř. Asi vás to nepřekvapí, když umí zacházet i s dělem, který určitě v životě neviděl, a umí ho nejenom nabít, ale zvládá i zaměřování a všechno ostatní k tomu a když ho napadne vyrobit kožený dělo, tak co myslíte, samozřejmě ono střílí, a díky jedinému pochybnému dělu vyhrají celou bitvu. No a to ještě není všechno, tento chrabrý nevolník, pak dokonce chce být carem, v ruském filmu nic nepřekvapitelného, že? Až na tyto blbosti dost dobrý film, s dobrým obléháním, a solidní obléhací bitvou. Pokud jste ten typ, člověka, co se dívá na film a nepřemýšlí u něj, je tenhle film pro vás ten pravý, pokud u filmů přemýšlíte, budou vás některé části štvát, zvlášť když se v historii trochu víc orientujete. Jako oddechovka super, přesto nedám pět hvězdiček, ale čtyři kvůli nelogičnosti příběhu (Ruská historická pohádka).