Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (381)

plagát

Farba z vesmíru (2019) 

Konečně jsem zas po nějaké době viděl parádní moderní horor! Zdálo se, že v dnešní době horory nemohou obnovit klasiku z 80. a 90. let, "Barva z vesmíru" je vzácnou výjimkou. Líbilo se mi na tom snad všechno. To, že film netlačí zbytečně na pilu, pomalejší děj a vyprávění, parádní temná atmosféra, neustálý jemný wtf feeling, vizuál (!!!VIZUÁL!!!), triploidní scény (to myslím jako když si dáte LSD nebo houbičky a rozteče se vám celý svět, a ještě se do něj začnete bořit jako do bahna). Hlavně na konci je dokonalá digitální scéna "vhledu" do podstaty toho svinstva z vesmíru, a to je fakt námrd. FX efekty jsou na takový béčkový film hodně propracované. Dialogy jsou slušně debilní, ale takovým milým a vtipným způsobem, že mi to tak přišlo naschvál. Hlavním triumfem filmu je šílený Nicolas Cage, který je prostě zábavný, když tam uráží svoje děti a maniakálně žere zmutovaná rajčata. A ty nepopsatelné potvory, při jejichž zhlédnutí se o vás pokouší šílenství jsou také docela fajn. Strašně se mi to líbilo, zcela mě to pohlcovalo, nikam nehnalo, bylo mi u toho skvěle. A i když to na poctivých 5* nebylo, tak tomu trochu přidávám, protože cením tu snahu, cením tu formu, že tam není žádná stupidní zápletka, která by byla úplně zbytečná. Prostě to tradiční skvostné téma: "Přiletí sajrajt z vesmíru a rozsračkuje všechny kolem na maděru!!!". No, tetelím se ještě teď... /85%/

plagát

Jde si pro nás noc (2018) 

"Jde si pro nás noc" je akční zlatá perla, která definitivně vykouzlí úsměv na tváři. Tjahjantova dechberoucí režie používá snímací techniky, které zaručeně ohromí, ačkoli je to právě množství krve a vnitřností, které nejvíce ohromí. Je to tak brutální a krvavé, až je to chvílema sebeparodující a nedokážu určit, jestli to byl záměr tvůrců, či to mysleli vážně...!! :-) Připomínalo mi to tím právě třeba ty japonské klasiky ze sedmdesátých let se Sonny Chibou, kde to byla už tenkrát parodie. A je to fajn!! Akce téměř nesešlápne z plynu. Je to jeden ultra brutální masakr, kde se všichni řežou vším, co je po ruce, lámou se končetiny na všechny možné způsoby a využívá se vícero bojových stylů. Tjahjanto se vyloženě vyžívá v smrtelných likvidacích a já šílím společně s ním. Největší highlight je definitivně Julie Estelle proti dvoum lesbičkám a myslím, že lepší female fight tu ještě nebyl a taky samozřejmě celé finále, které se řadí mezi ty nejlepší, co jsem v životě viděl. Joe Taslim proti Uwaisovi jakožto souboj bratrů byl emotivní a choreografii se samozřejmě nedá nic vytknout. Abych jen nechválil, mouchy se zde samozřejmě najdou. Nulový děj, a to co děj je, tak je takové, že ani nevím o čem, a k těm postavám prostě člověk nijak nepřilne. Nakonec jsem fandil více Ikovi než Taslimovi, i když měl být záporák. Ale v téhle směsici šílené skupiny postav ...jeden bez dvou za dvacet… ale to jsou pro mě irelevantní drobnosti, které mi zážitek nezkazily. Kdo má rád sebevědomé akční nekompromisní a brutální filmy bude spokojen. Kdo zaspal dobu při Seagalovi, Lundgrenovi a Van Dammovi bude nejspíš brblat. Každopádně fanoušek akce pod 3* jít nemůže. /90% + FILM ROKU/

plagát

Flash (2023) 

Fanoušci jedinců se superschopnostmi si postupně odškrtávali, který z hrdinů už se představil ve svém sólovém počinu a jedním z posledních byl zlatorudý "rychlík" Flash. Další dluh byl splněn. Hodnotit film není vůbec jednoduché – jde o evidentně perfektně zvládnuté řemeslo a záběry z úvodní akce, časového přesunu a bitvy se Zodem snesou absolutorium. Na druhou stranu však nadějný potenciál ztrácí hodně rychle na síle a s přibývajícími minutami nabízí stále méně. Bylo by krajně neuctivé mluvit scenáristce Christině Hodson do díla, ale celý "Flash" je hrozně moc šablonovitý: akce, překvapení, hledání nápravy, překvapení podruhé, finální řežba a (v tomto případě) slzavě rozumné zakončení – samozřejmě se nezapomíná na řádné vysvětlení, proč je Flash tím, kým je a jak se mu to stalo. Možná by to chtělo se vymanit z tohoto syžetu a vydat se jinou cestou, vytvořit něco docela originálního. Pravda, padnou námitky, že by se tím narušil tok děje jednotlivých postav, ale když se nad věcí zamyslíme do důsledků, v případě Batmana snímek zcela ignoruje události z filmů "Batman navždy" a "Batman a Robin" a zjevně se nad tím také nikdo nepozastavil. Na závěr jednu malou radu (rozhodně ji nelze nazvat spoilerem). Ačkoliv titulky mají téměř 7 minut, vyplatí se počkat, až se ten poslední rozplyne do černé tmy. Následný bonus vás jistě pobaví – tedy alespoň doufám. /40%/

plagát

Jie wen 4: Wan ťie pchien (2019) 

"Sebevědomí a sebejistota je na prvním místě a nejdůležitější... Ať jsi, kde jsi..." Vyvrcholení velké ryzí čínské martial arts série, která trvala krásných 12 let, a pro mě nejspíš i nejlepší díl celé série. Je to absolutní MASTERPIECE, který má velmi silný, emotivní a dojemný příběh, který obsahuje špičkové až bezchybné souboje (a že jich je!!). Donnie Yen se vydává do Ameriky, aby nalezl školu pro svého neposlušného syna, ale dostává se do komplikací a je zde hezky vyobrazen rasismus i šikana tehdejší doby (scéna, kdy je čínská studentka šikanována svými spolužáky je velmi silná) a potěší i Bruce Lee, poměrně neznámý Chris Collins či nekompromisní Scott Adkins, který si dává záporáka opět ve velkém. Každý souboj má něco do sebe, a především je nádherná výměna jiných stylů (Karate vs Wing Chun) a u finále jsem řval radostí tak, že mi v baráku praskaly všechny zdi. "Ip Man 4" je pořádná čistokrevná martial arts rubačka s velmi poutavým a hezkým příběhem. Brečel jsem dojetím od začátku do konce. Donnie Yen je ikona a IP man s ním. Top martial arts film tohoto století... /100% + FILM ROKU + TOP 10/

plagát

Ip Man 3 (2015) 

Podobně jako předchozí dva filmy, pak i "Ip Man 3" je nabitý bojovým uměním v průběhu celého filmu. A bojová umění byla opět provedena s velkou zručností, byla ladná a vizuálně působivá na pohled. Choreografie byla pěkně zpracovaná a stejně tak i provedená bojovými umělci na plátně. Stejně jako v předchozích dvou dílech se i v tomto filmu objevilo několik velmi zapamatovatelných scén s bojovým uměním. Potěšil mě hlavně slušně napumpovaný Mike Tyson, který byl ve filmu asi jenom 5 minut, ale jeho fight s Donniem mi způsobil husí kůži a nejlepší bylo to závěrečné finále se třemi fázemi, které se řadí mezi ty nejlepší souboje, které jsem kdy viděl. Ale je pravda, že tenhle díl oproti předchozím trochu zaostává. Na vině je hlavně příběh, který mi přišel takový vykonstruovaný a měl pár hluchých míst, což ubíralo na tempu a drajvu. Bylo tam až zbytečně mnoho věcí z rodinného pozadí, včetně vedlejší zápletky, která celá dominuje poslední třetině filmu, právě tam se to dost táhlo. Každopádně "Ip Man 3" je film, který musíte vidět, pokud máte rádi bojová umění, a zvláště pokud jste si užili předchozí dva filmy. /75%/

plagát

Vlčí lov (2022) 

Korejský snímek "Vlčí lov" přináší technicky vycizelovanou akční filmařinu s hororovým podtextem. Přitom to prvních 50 minut vůbec nevypadá, že se nějakého hororového motivu dočkáme. Na lodi, která převáží vězně z Filipín do Jižní Koreje, dojde ke vzpouře a my jsme svědky povedených přestřelek a soubojů. Jenže na lodi se nachází také výsledek šíleného experimentu, který po těch 50 minutách vstupuje na scénu a spolu s ním přibývá cákající krve a brutality. Akční survival horor v té nejlepší asijské tradici ovšem nepřináší jen hromadu gore efektů, ale docela překvapivě také několik dějových zvratů a překvapení. Fanoušci tohoto typu hororů jako já si přijdou na své. Samozřejmě lze namítnout, že v zásadě nejde o nic originálního (jen v 80. letech bylo na podobné téma natočeno množství béčkových filmů), ale za tu poctivost a nasazení tvůrců si film své hodnocení zaslouží. /80%/

plagát

Vlk viking (2022) 

Vlkodlačí horory jsou moje slabost a viděl jsem jich opravdu hodně. Tento norský příspěvek bohužel patří mezi ty slabší. Na vině je nejen průměrný a předvídatelný scénář, ale i digitální vlkodlak jako ze "Stmívání", který mnoho hrůzy nenažene. Celý film není vyloženě špatný a sem tam se daří přijít se záběrem nabitým atmosférou, ale takových momentů je pohříchu málo. Tvůrci se navíc snaží ukotvit příběh více v realitě (přicházejí s vlastní mytologií ohledně existence lykantropů), což má naprosto opačný efekt. /40%/

plagát

Mission: Impossible Odplata - Prvá časť (2023) 

Přál bych si, aby se mi tento film líbil víc, než se mi líbil. Nechápejte mě špatně, je to solidní akční film s dechberoucími kaskadérskými kousky (jedny z nejlepších v sérii), ale v rámci série mi to přišlo jako malý krok zpět. "Fallout" měl dechberoucí akční sekvence a kaskadérské kousky, spolu s rozvíjením Ethanova vztahu s Ilsou, uzavřením vztahu s Julií, ukázáním toho, kam až je Ethan schopen zajít, aby ochránil své nejbližší, a předvedl ty nejlepší souboje v sérii s impozantním záporákem (pořád mi v hlavě rezonuje fight na toaletách s Cavillem). Nový záporák Gabriel je slabší záporák, než měly předešlé díly a nemá ani příliš prostoru, přišlo mi, že je tu méně high tech vychytávek a rozhodně ubyly kontaktní souboje. Na druhou stranu je zde velmi neotřelá a originálně pojatá automobilová honička v Římě (nicméně na honičku s motorkami ve "Falloutu" nemá). Všechno vyvrcholí výborným finále ve vlaku (scéna, kde Cruise musí přestupovat z vagónu do vagónu patří mezi nejlepší sekvenci dost možná i celé série, to byl vskutku parádní eye candy moment). Příběh se mi líbil. Myšlenka, se kterou si zápletka pohrává, samozřejmě není úplně svěží, ale tvůrci dokázali z daného konceptu vytěžit hromadu spektakulární audiovizuální zábavy. Také příběh Ethana Hunta jako postavy je docela dobře napsaný a skutečně ukazuje nějaký vývoj. Ale jako celek to hodně působí jako první díl, ve smyslu, že vše působí jako build up pro další film, tedy je to zábava, ale rozhodně build up. Kvůli tomu jsou zde určité příběhové prvky, které nejsou dostatečně prozkoumány nebo vysvětleny, proto film působí trochu nedotaženě a genericky. Postavy, které jsem si během celé série oblíbil, mi připadaly odsunuté na vedlejší kolej, ignorované nebo promarněné. Nová postava Grace (Hayley Atwell) sežrala většinu času na plátně, a i když byla fajn, chtěl jsem vidět víc z původního týmu. Druhý díl by mohl vše propojit a díky němu si zpětně více užít díl první. Kdybych měl udělat žebříček téhle jedinečné série, vypadal by následovně... MI6 >......... MI5 >... MI4 >... MI7 > MI1 > MI3 >.................. MI2. /75%/

plagát

Mučedníci (2008) 

Takhle dobrý a současně inteligentní horor jsem ještě nikdy neviděl. První polovina se nese ve znamení strachu, krve a otázek. Přelom mezi první a druhou půlí tvoří jedna z nejšokujících a nejodpornějších scén, které jsem kdy viděl. Druhá polovina je pak ve znamení toho nejhoršího psychického a fyzického teroru. Člověk sleduje film a díky ztvárnění, kameře, gore efektům, brutalitě, syrovosti, několika lekačkám a s nástupem nekonečných scén týrání, mučení, ponižování, si říká... "ano, tohle je dokonalá revoluce v oblasti exploitation, návrat k bodu nula, a přitom se nejedná o trapný remake...". Příznivci násilných filmů si přijdou na své a obrovský počet horrorových fandů bude relativně spokojený. Jenomže pak přijde přesah... Do stavů změněného vnímání se dá dostat různými způsoby, ale opravdový hluboký přesah a kontakt s tím, co je "za tímto světem", či "za oponou..." se povede opravdu málokdy. Každopádně velké množství skutečných mučedníků například z řad vězňů v koncentračních táborech vypovídalo, jak po delší době tělo a psychika "pozitivně" reaguje na mučení a jak zažívali stavy osvícení apod. Těchto témat je spousta a jsou hodně zajímavá, ovšem tady je problém u těch konzumních diváků, kteří se o tohle nikdy nezajímali a ani to nechápou a nechtějí chápat... Zde pak film sráží jejich dojem a v podstatě jejich nevědomost a nezájem k řadě tématům je zažene všechny do propasti zklamání, nepochopení, deziluze a hlodavého bádání nad tím, co se na konci vlastně vyjevilo... Tento film není ve svém celku ani horrorem, ani exploiťákem, ani ničím podobným. Ve své úplné podstatě je obrovským filozofickým přesahem, který v samém závěru otáčí VŠE do takových končin, rozsahů a pocitů, že to většina lidí zřejmě vůbec neuchopí a nevychytá. Takový závěr "horroru" zde NIKDY nebyl a v rámci samotné podstaty, té nejhlubší myšlenky, je to naprostá revoluce. Ode mě (i bez konce) plný počet... (Po druhé projekci bych filmu dal snad ještě víc, než je možné. Ten kus umění má v sobě takovou hloubku, že to snad není ani možné. Toto je vskutku geniální dílo!!!) /100% + FILM ROKU/

plagát

Rambo: Do pekla a naspäť (2008) 

Absolutní akční majstrštyk, kterým Stallone jasně potvrdil svoje celoživotní prvenství ve světě akčního filmu. Ultradrsné, ultraakční, ultrarychlé... Stallone oživil starou dobrou řemeslnou práci, a přitom ji dokonale, ale opravdu DOKONALE namixoval s dnešní dynamičností a rychlostí. Takové filmy se už v současné době nedělají. Je to návrat klasického akčního filmu 80. a 90. let, ale s nádechem moderní režie. Někdo řekne, že je to krvavé, někdo řekne, že to nemá děj. Ale buďme upřímní, nikdo nechce dramatický zvrat nebo hlubší smysl, když jde na Ramba! A i kdybyste chtěli, stejně ho ve stopáži najdete. John Rambo je stroj na zabíjení, ale je to také chlapík se silnými morálními hodnotami, takže pokud opravdu hledáte nějaké poselství, je tam vidět. Líbí se mi, že film nevybočuje nikam bokem, jinam, nijak neexperimentuje... pořád zde máme starého Johna Ramba, atmosféru jeho dobrodružství a mix toho nejlepšího, co zřejmě akční žánr v dějinách kdy vůbec vyplodil... /100% + FILM ROKU/