Locksmith

Předem předesílám, že jsem četl jak knižní předlohu, tak i několik dalších knih z Enderovy ságy. Na tenhle film jsem se těšil docela dlouho a ačkoli to tak možná z mého hodnocení úplně nevyplývá, zklamán jsem nebyl. Děj byl samozřejmě značně zjednodušený, chyběla skoro celá pozemská linie, ale to mi ani příliš nevadilo, chápu, že celá kniha se prostě do dvou hodin vměstnat nedá. Snad jen Enderovu genialitu při bitvách v Bitevní škole, která z něj učinila onoho uznávaného vůdce, zde mohli trochu zdůraznit, viděli jsme v podstatě jen mlhavé ukázky. Celkově jsem se v ději orientoval - ale (!) jen proto, že jsem četl knihu. Děj se totiž pohyboval vpřed občas až závratnými skoky a kamarádka, která film zhlédla se mnou a knihu nečetla, byla například lehce zmatená tempem, jakým se z ustrkovaného kluka stal velitel flotily. Na stranu pozitiv se staví herecké výkony (H.Ford, A.Butterfield), epický hudební doprovod a především skvělé efekty. Celkově film doporučuji ke zhlédnutí (už jen finální test stojí za to vidět), hvězdičku strhávám za uspěchanost. Game over!

Vždy, když si myslím, že už snad podivnější animaci nelze vymyslet, bác - a někdo ji vymyslí. Dá se na to ale zvyknout a ostatní aspekty tohoto seriálu jsou překvapivě kvalitní. Za hlavní plus bych jednoznačně označil odklon od tradičních padouchů a zaměření na méně známé postavy Batmanova univerza. Děj jednotlivých dílů pěkně postupuje, užijeme si dost akce se souboji, na něž se dobře dívá, i jistá návaznost mezi jednotlivými díly tu je. Poněkud akčnějšího Alfreda jsem přešel lehkým povzdechnutím ve smyslu "kam to ten svět spěje", zato příchod Tatsu Yamashiro (AKA Katany) byl pro mne nejpříjemnějším překvapením celého seriálu - i když mám možná jistou výhodu v tom, že jsem se s touto u nás víceméně neznámou postavou při svých kulturních toulkách již několikrát setkal...

Velmi zajímavý počin, který jsem si dobře užil i s v podstatě nulovou znalostí dějového pozadí her série Halo (OK, znám jméno Master Chief, ale to je asi tak všechno). Pomalý začátek to trochu sráží, zejména poslední třetina filmu však už nenechá diváka vydechnout. Je pravda, co zde mnozí píší - zmíněného Master Chiefa mohlo být vidět více, ale není to nijak výrazný problém. Na závěr mi to nedá - vždy, když jsem se zaposlouchal do hudebního doprovodu, připomnělo mi to jiný soundtrack, pro změnu herní, z Deus Ex: Human Revolution. Že by inspirace?

Očekával jsem akčňák, šel jsem na akčňák a - světe div se - dostal jsem akčňák. Ovšem pozor, to je míněno pozitivně! White House Down je ideální film pro lidi, kteří hledají méně náročnou oddechovku na horké letní dny (na rovinu, když je venku 30+, kdo by neocenil klimatizovaný kinosál?). I přes svou lehce nadstandardní délku film příjemně ubíhá, dobře se sleduje, potěší známé tváře i dobrý, zbytečně nekomplikovaný děj. Jamiemu Foxxovi bych toho prezidenta klidně i uvěřil, i některé vedlejší postavy jsou výborné (průvodce Donnie zejména). Vytknul bych naopak trochu přehnaný závěr (vlajka) a možná i pár technických detailů, které ale, uznávám, masovému publiku vadit nebudou a asi si jich ani nevšimnou (jeden příklad za všechny - Blackhawk bez řezačů drátů by v téhle výšce mezi domy neuletěl ani deset metrů). Podtrženo sečteno, dle mého názoru se jedná o jeden z kvalitnějších filmů tohoto léta, který stojí za to alespoň jednou vidět.

Zahájení filmu na Kryptonu bylo úchvatné a celá první čtvrthodina s Russellem Crowem v hlavní roli byla naprosto výborná. Zrovna když jsem si začal říkat, že to bude zřejmě mnohem lepší, než jsem si myslel - střih, nový hlavní hrdina...a sešup dolů. Bohužel, za celou dobu stopáže už se film nepřiblížil úchvatnému začátku. Ani hlavní postava, Clark/Kal, mne nedokázala zaujmout a přišla mi poněkud prkenná. Typicky "hollywoodské" zakončení (málo děje, hodně efektů) bylo pak příliš dlouhé i na mne a to vydržím leccos. Ani soundtrack Hanse Zimmera nedokázal zvednout můj výsledný dojem z filmu na výše než tři hvězdičky (začátek na Kryptonu by ovšem zasloužil minimálně o hvězdičku víc). A mimochodem, cenu za nejlepšího bojovníka získává Jor-El, který svým bojovým uměním svého filmového syna převyšuje o několik tříd (co Clarkovi trvalo třicet minut, zvládl jeho otec během třiceti vteřin), na druhém místě se pak umisťuje bojovnice Faora-Ul, která mi svým stylem silně připomněla Alberta Weskera :)

Zajímavá akce, které chybí příběh. Nicméně povedlo se, snímek mne zaujal, a pojmeme-li ho jako takový trailer, není to vůbec špatné. Až (jestli?) podle toho natočí celovečerní film, pravděpodobně na něj půjdu.

Komiksovou předlohu znám a tento film (resp. oba filmy - nehodlám psát komentář k obojímu, jen bych se opakoval) jsou jejím důstojným zpracováním. Troufám si tvrdit, že kdyby se tvůrci pokusili vytvořit film hraný, nebylo by to úplně ono, tady však pochmurná animace skvěle doplňuje atmosféru. Hudba též správně epická, dabingu také nelze nic vytknout. Děj je v první části pomalejší, jakmile však uvede diváka patřičně do děje, nabere spád a druhá půlka už má zcela pohlcující tempo. A souboji "titánů" v závěru nesahá Souboj titánů ani po kotníky :)

Myslím, že nový Spidey snese srovnání se starší verzí. Příběh je jiný - ani horší, ani lepší, prostě jiný. Je pravdou, že MJ mi nikdy příliš sympatická nebyla, proto přítomnost jiné dívky Peterova srdce kvituji spíše s povděkem (přítomnost jejího otce taky - nejlepší postava v celém filmu). Co se hlavního hrdiny týče, ten mi až tak nesedl (ovšem to ani Maguire...), snesitelný je až ve chvíli, kdy běhá v elasťákách po střechách a zdech budov. Když už jsem u toho Spider-Manova kostýmu, ten se povedl, vypadá tak nějak...lépe, akčněji. Zpracování se nese více v duchu dnešních trendů, hodně pohledů "z první osoby", pár zpomalovaček (mimochodem, jak už Matty zmínil - taky bych byl ochoten se vsadit, že někdo z týmu hrál Mirror's Edge :) ). Zkrátka, jedná se o film, který svému předchůdci nedělá ostudu, ovšem ani ho nijak nepřekonává. Uvidíme, jak dopadnou další díly. P.S. Ach ano, málem bych zapomněl jako obvykle přidat poznámku k soundtracku (já už mám holt takové zatížení...). Nejdřív mi přišel poněkud mdlý, ale v poslední čtvrtině filmu jsem si stěžovat přestal. Ne že by to bylo něco ohromujícího, ale naprosto mi to vyhovovalo a jako součást celku to fungovalo. A to už je z mé strany vážně všechno...

Ačkoli na dramata obvykle nejsem, toto jsem se (na základě doporučení dobré kamarádky) shlédnout odhodlal. Nelituji. Velmi dobře zpracovaný příběh i postavy. Film, který ukazuje, jak důležití mohou být rebelové k vnesení čerstvého ducha do komunity. A jednou věcí je tento film z mého pohledu obzvláště výjimečný: je to první film, ve kterém mi vůbec nevadil Johnny Depp...

Zajímavý námět - myšlenka superhrdinů, kteří jsou vlastně téměř padouchy. Myšlenka, která rozhodně stála za to, aby ji někdo převedl na plátno. Myšlenka, která...nudné? Ano - a takhle přesně dopadli i Watchmen. Působivá myšlenka, která je sice dobře vizuálně zpracována, ale která trpí nedostatkem děje. Celou první polovinu filmu se vlastně nic moc neděje, vyslechneme si jen spousty a spousty mono-, dia- a více-logů. Ani hlavní postavy, maskovaní superhrdinové, to nijak nezachrání, nedokázali mne nijak upoutat. Světlou výjimkou zůstává Rorschach, který je skvěle zahrán (Jackie Earle Haley je pro role drsných týpků s morálkou jako stvořený, viz. třeba Guerrero v Human Target). V druhé půlce filmu se to mírně zlepší, dostane se nám i nějakých těch akčních scén, které, pravda, nejsou špatné. I přes to všechno si ale nemohu pomoci - kdyby se tak hodinka stopáže vystřihla, pravděpodobně by to kvalitu nijak výrazně neovlivnilo. Místo převratného nového pohledu na svět maskovaných hrdinů se nám tak dostalo jen průměrného rozbředlého konverzačního dramatu o lidské povaze (s nadprůměrným vizuálem a pár kulkami navíc).