Parlay

Dvě věže jsou zřejmě nejslabším článkem trilogie, ale i přesto se jedná o výjimečný snímek, který ohromuje svoji suverenitou, mnoha nezapomenutelnými momenty a přesně vybalancovanou měrou patosu, která nikdy nezabředne do kýčovitých rovin. Peter Jackson vyždímal z předlohy maximum. A scéna, kdy Rohirové přijíždějí na pomoc do bitvy u Helmova žlebu ? Panečku, vždyť kvůli takovým momentům se chodí do kina...

Já vím, je to hloupoučké, triviální, předvídatelné... Ale tak štědře přírodou obdařené holky v těsných červených plavkách nenechají chladným snad žádného muže :-)

Od střetu „lodi snů" s ledovcem se jedná o strhující jízdu plnou emocí a napětí. Zejména mi v paměti utkvěla scéna poslední skladby smyčcového kvarteta, která mě emocionálně naprosto potopila :-) Ano, jedná se o prvoplánový kalkul. Jamesovi se ovšem povedl na jedničku.

Pro mě osobně společně s "Chalupáři" český seriál číslo jedna. Příjemná atmosféra první republiky (rádi si ji sice sami idealizujeme, ale proč vlastně ne?), věrné dobové kulisy a kostýmy, skvělí herci a někdy méně, někdy více závažné, ale za to vždy napínavé a zajímavé detektivní zápletky.

Předně musím zatleskat hvězdnému českému dabingu. René promlouvá fantastickým hlasem Václava Postráneckého a ostatní dabéři (Janžurová, Skopal atd.) mají být též na co hrdí. Nyní pochvala samotných tvůrců seriálu - herci naplno využili komediálního potenciálu svých postaviček, čímž rovnou posílám díky i scénaristickému a režisérskému štábu. Na hrůzy druhé světové války lze očividně nahlížet i z jiného, svěže humorného úhlu. Viděli jste již někdy opravdu sympatické nácky? Že ne? Potom vzhůru na "Haló ! Haló!".

Pro mě osobně společně s "Četnickými humoreskami" český seriál číslo jedna. Pokud zde někdo poukazuje na ducha socialismu, který poznamenal i tento seriál, tak by se mohl sám sebe zeptat, zda má podobnou kritiku zapotřebí. Domnívám se, že nemá...

Mam rád Anglii. Mám rád britský humor, eleganci. Mám rád britské filmy. Mám rád britské seriály. Mám rád "Vraždy v Midsomeru".

Klímova filozofie je zvrhlá a zvrácená a jeho novela "Utrpení knížete Sternenhocha" ji dokonale reprezentuje. Dlouhovlasý, odpudivý, zvrácený, 150 cm vysoký, šišlající a kulhající hrdina - to jest Klímův übermensch. Snímek jsem byl povinen zhlédnout v rámci literárního semináře a musel jsem jej přetrpět až do závěrečných titulků. Občas zalituji, že některé snímky není možné důkladně zamknout do cenzurního trezoru :-)

Snímek, na kterém lze vyzdvihnout mnohé, ale na prvním místě by měly čnít fantastické herecké výkony. Dále bych zmínil i nádherný minimalistický hudební doprovod Phillipa Glasse a precizní režii Stephena Daldryho. Velmi inteligentní a emotivní snímek.

Dějovou rozvláčnost a nepřítomný výraz Michaela Pitta vynahrazuje okouzlující vizuální stránka filmu, tesklivě krásná hudba Ryuichiho Sakamuta a půvabná Keira, která prosvítí každý okamžik, kdy je na scéně. Tvůrcům se sice až tak úplně nepodařilo navodit "bílou" atmosféru knižní předlohy a z části se tak jedná o promarněnou příležitost, avšak i přesto snímek rozhodně stojí za vidění. P.S. Pokud vás filmové zpracování zaujalo, tak poté vřele doporučuji si přečíst i knižní předlohu pod názvem "Hedvábí" od Alessandra Baricca. Přál bych vám, aby vás okouzlila stejnou měrou, jako mě...