Maud164

Odnož survivalu, nikoliv klasický survival. Upřímně děkuju za komentáře, díky kterým jsem, přiznávám, natvrdo přeskakovala některé zdlouhavé flashbacky, takže jsem se dostala do druhé půlky série, kterou jsem si už naprosto užívala. Nenalíčená a špinavá M. Barrera s rozpuštěnými vlasy je úplně jiný člověk než ta nudná bitch na začátku, a začala jsem jí postavu věřit. Její traumata začala být najednou jasná, pochopitelná. Sedlo mi to. Nádherný záběry kanadské krajiny a vychytaná symbolika mezi přírodou a jejími vzpomínkami. .Je to fakt celkově výrazně lepší zážitek, než se podle hodnocení zdá - ale výrazně se zlepšuje až v průběhu.

Pro mě vynikající studie pocitů detektiva při práci na nevšedním případu. Naprosto jsou potlačeny obvyklé nástroje použité v krimi - výslechy vraha, tělo oběti, akci. Co se stalo na výslechu, je vám podáno tak, že si to policajti vzájemně řeknou. Absencí obvyklých akčních složek se zdůrazní pohled detektiva - jeho váhání, jeho bezmoc, čekání na podnět, na posun. Skandinávsky přesné a strohé. Jemná a chladná studie, která ale fantasticky graduje pomocí dlouhých záběrů, času na přemýšlení a obrazů. Významně v tom cítím i poctu úmorné práci všech, kteří se na odhalení tohoto případu podíleli.

Tohle fakt není film pro každého. Mně taky lezl na nervy. Jakkoliv ho vnímá průměrný divák, zejména matkám a zejména těm schopným nadhledu (tedy spíš s velkými dětmi) brnká na nějakou zapomenutou strunu. Nedovolenou. Jak moc si máma s malýma dětma může dovolit být sobecká? A když si to dovolí, co se vlastně stane? Za unikátnost tématu a herectví dávám 5*.