Zellie

Baví mě, jak na to dospělí nadávají. Já nechápu proč. Protože se Flop nechová jako hovado ke svému dítěti? Že Binga nemlátí, netrestá, neřve? Mě se jeho styl výchovy líbí, ač má teda opravdu svatou trpělivost. Bing představuje zhruba 3-leté dítě, které svět ještě dokonale nezná a poznává ho. Má kolem sebe i partu kamarádů, takže se učí i socializovat. Trošku je ten svět divný, že děti jsou mix zvířátek, ale dospělí se transformovali do plyšáků, kteří jsou navíc ještě menší, než samotné děti. Ale jinak v tom nevidím nic špatného, kvůli čemu by na to moje dítě nemělo koukat. A český dabing je fajn, ty děti to nadabovaly opravdu dobře na svůj věk. Krásné, čisté, srozumitelné a přesto dětské. Když vyberu všechno možný, na co moje před-školkové dítě bude na YouTube koukat, rozhodně ze všeho dostupného volím Binga, jako nejmenší zlo.

Čekala jsem asi trošku víc. Hodně mi to připomínalo film ,,Hon za svobodou", který mám celkem ráda. Tady ale nebyl žádný děj - zvrat, jen se to tak táhlo, až se to teda dotáhlo, ale celkově nemastný neslaný. Škoda, kdyby to bylo dotažený, asi by se mi to líbilo.

Na celý seriál jsem se dívala poprvé nedávno, ač je už celkem starý, v televizi mě minul. Musím říct, že se mi seriál velice líbil, ale bojím se, že mi tam mírně nesedí nějaký počty (věk jim plyne pomaleji než historie mi přijde, ale to bych mohla posoudit jen v případě, že bych znala přesný datum narození všech postav), zrovna rodina Dvořákových věkově sedí přibližně k mojí rodině (kdy Honzík je ve věku přibližně mého táty, shodou okolností i můj otec dostal sestru až o 14 let později - babička druhé dítě dlouho nechtěla), takže se mi na to dívalo i s ohledem na mojí rodinu, že zrovna tohle v onom období prožívali. Já se narodila až v roce 1991, takže jsem seriál brala jako sondu do života mojí rodiny, protože oni žili jiný život než já, a pomohlo mi to mnohé pochopit, proč moje babi říká to či ono, takže seriálu děkuji. Vlastně mi seriál dal možná víc, než hodiny dějepisu na ZŠ a to nejen dobovými záběry. Co mi ale teda vadilo, proč strhávám hvězdu, je výměna herců v některých případech až nepřiměřeně mockrát. Proč Zuzku hrály jen 2 herečky, proč Evu jen jedna a proč Lucku a Honzíka tolik? U Honzíka bych vynechala Piškulu, ten mi tam jako jediný Honzík neseděl (moc hubený kluk na Honzův charakter) a u Lucky buď měli nechat předrevoluční herečku nebo tu porevoluční. Tu změnu jsem zpracovávala nějakou dobu, a když už jsem si zvykla, vyměnili jí znova. Achjo...

Cokoliv, co má co dočinění s Breaking Bad je pro mě záruka zábavy. Saul je výborná vedlejší postava a je fajn znát jeho backstory. První série jsou opravdu spíš o backstory vedlejších postav (hlavně Saul a Mike), druhá půlka serií už je spíš o celkovém backstory Breaking Bad. Kdo neviděl BB, hodně scén nebo věcí a narážek možná nepochopí, hlavně nepochopí asi ty černobílé scény, protože ty přímo souvisí s BB (to je vlastně přítomnost), takže je lepší nejdřív podívat se na BB a až potom na BCS. Je zde hodně postav, které se v BB neobjeví, ale hrají pro příběh BB velikánskou roli. Postavy z kartelu beru jako ty záporný, vyjímka je Nacho. Zamilovala jsem si ho tak, že jsem u jeho konce málem brečela. Ach, Nacho...

Tento seriál jsem viděla poprvé až loni (nedivte se, jsem filmový barbar) a ještě že tak, protože po tomhle seriálu už fakt nevím, jestli narazím někdy na něco lepšího a mám pocit, že tohle je top všech topů a už nemá smysl koukat na další seriály. Takové to ve mě zanechalo pocity. Naprosto jsem to hltala. Skvělá kamera, kompozice, záběry na detaily, propracovaný scénář až neuvěřitelně, každá scéna něco znamená pro další (nebo minulý) vývoj a celkově to působí opravdu opravdově. Po tomhle už těžko budu hledat kvalitní seriál na zkouknutí... (Akorát ten český dabing, hlavně v druhé půlce serií, kdy Ernesto Čekan chudák dabuje snad každýho mexikánce, a Svatopluk Schuller taky dabuje každou druhou vedlejší postavu, to už trošku kazí dojem, ale na hodnocení seriálu toto nezohledním).

Poprvé, co jsem hltala nějaký seriál od Novy. Začala jsem u druhého dílu, zaujal mě, a tak jsem ještě zpětně koukla na první a totálně mě to dostalo. Sledovala jsem to celých půl roku (nebo jak dlouho to dávali) a nemohla jsem se dočkat dalšího čtvrtka. Maštalír naprostej sympoš, hezčího chlapa jsem v TV dlouho neviděla. Trošku mě frustroval ten poslední díl ta poslední scéna. Nevím, co si o tom myslet. Snad jen, že by se mohla natočit druhá serie, jinak budu nucena koukat na DOC, abych zjistila, jak to dopadlo. :))

Miluju vesmírnou tématiku, navíc pokud je podle skutečné události. Apollo 13 je klasika a hlavně Tom Hanks, kde se objeví, je to (pro mě) záruka dobré zábavy.

Lví král je pohádka mého dětství. Totální klasika, skvělá, úžasná, dechberoucí hudba H. Zimmera to celé ještě dodělá k dokonalosti. Co víc dodat, jsem ve znamení lva. :)

Avatar jsem viděla o hooodně let později, v době kdy už sláva odezněla. Mám ráda koukat na tyhle vyzdvihovaný věci s odstupem a né v tom největším hajpu. A dobře jsem udělala, film mě pohltil dobře, bavila jsem se. Hodně jsem se tenkrát s tématem avatar ztotožnila skrz hraní MMORPG. Tenkrát jsem pařila jednu hru tohoto typu a vlastně mi to přišlo dost podobné, hrála jsem tam toho svého ,,avatara" a realný život byl vždy v ten moment na druhém místě. Avatar je jeden z mála filmů, který si ráda pustím občas znova a neomrzí. Těším se na pokračovaní. :)

Filmu jsem se celkem vyhýbala dlouho, ale dnes mě dostihl a podívala jsem se na něj. Z mého pohledu je to spíš smutný film než komedie, protože mě matka také opustila (ale ne v komunismu, ale v roce 2002), a sama mám teď malé dítě, takže jsem to s chlapcem mnohem víc prožívala a ty vtipy jsem brala jen jako pousmání se, ale určitě jsem se neřehtala. Třeba scéna ve vaně, kdy telefonuje (asi domů? - rusky neumím ani slovo, takže jsem asi ne všemu rozuměla), mě skoro rozbrečela. Nechápu, jak mohla matka opustit dítě a dát přednost chlapovi. V minulém režimu ani v Rusku jsem nežila, takže nemohu posoudit, jak moc bylo důležité emigrovat, ale že tam to dítě nechala, to jsem těžko rozdýchávala. Na konci to je jen jedna velká náhoda, že zrovna přišla revoluce. Já věděla, proč se na to nedívat, zanechalo to ve mě emoce z osobního důvodu. Jo, lidi tu hodnotí oscarovost filmu, já děj. Pardon. :)