sheilla

Film je zajimavou biografii vyjimecneho cloveka, ktery cely zivot bojoval se svou nemoci. Skvely herecky vykon podal Leonardo di Caprio, ktery opet mohl presvedcit o svem hereckem talentu. A Cate Blanchett, ta se do role Hepburnove uplne prevtelila. Film ma obrovsky naboj, mozna trosku skoda te delky, kvuli tomu jen ctyri hvezdicky. Jinak Scorsese opet potvrdil sve kvality vyborneho rezisera.

Nechapu, proc se vsude pise o kontroverznim snimku. Rekla bych, ze osoba Hitlera zde byla vykreslena naprosto realisticky (skvele zahrana Bruno Ganzem). On nebyl zadny demon, ale nemocny clovek, coz uz se projevilo hlavne v zaveru jeho zivota. Rekla bych, ze film naopak ukazal fanatismus ostatnich lidi, at tech co byli v bunkru, tak tech co bojovali v jeho jmenu. Vybombardovany Berlin pusobil realne a byla jsem rada, ze se reziser ubranil takovym klise, jake jsou brecici deti na ulici. Film dokazal skvele zachytit atmosferu fanatismu a slepe viry v neco, co skoncilo. Skvele herecke vykony urcite prispely k tomu, ze film nepusobil pateticky. Pro me je nezapomenutelna scena, kdy pani Goebbelsova travi svoje deti se stoickym vyrazem ve tvari a pak rozklada karty na stole.

Abych rekla pravdu, tak se rozhoduji mezi trema a ctyrma hvezdickama. Film neprinesl nic noveho, chvilemi mi pripominal Blada, jindy Vymitace dabla. Kazdopadne Lawrence nasadil na zacatek velmi ostre tempo (akorat nechapu, kde by se vzala Jezisova relikvie v Mexiku), ktere chvilemi ztracelo. Zajimave trikove efekty a herecke obsazeni, ktere filmu urcite pridalo. Hlavne obsazeni zeny do role andela Gabriela (Tilda Swinton). Take Peter Stormare zvladl sveho Lucifera na jednicku. Reeves mu familierne rika Lu, cemuz jsem se musela docela zasmat. Konec s pointou obeti se dal ocekavat. Skoda jen, ze skoncil s kourenim ( ale da se to pochopit, kdyz je dneska vsude takova protikuracka kampan).

Knihy Johna Irvinga jsou fantasticke. A neni tomu jinak ani u Hotelu New Hampshire. I kdyz se film nikdy knize nevyrovna, tak musim rici, ze v tomto pripade se to temer povedlo. Nahralo tomu urcite jak hvezdne obsazeni, tak i ruka reziserska ruka Tonyho Richardsona. Lehce bizardni postavy, fascinujici pristup ke smrti (nikdy se to dlouho nerozebira ani prilis netruchli), i kdyz zemre polovina rodiny. A i presto je to krasny pribeh, ktery me pohladil po dusi. Hlavni je se vyhybat otevrenym oknum.

Tak nevim. Film me vubec neuchvatil. Abych pravdu rekla, tak ani nevim presne, co chtelo duo Hrebejk- Jarchovsky timhle filmem rici. Nacrtli nektere problemy dnesni spolecnosti, ale prislo mi to nedotazene. Zaver byl vylozene trapny. Co chtel autor rici postavou Machacka ? Chces se zmenit, ale ono to stejne nejde, spolecnost te vrati do starych koleji. A co teprve Machackova pritelkyne a jeji touha po diteti. Hysterka, ktera akorat prehravala a vubec jsem ji to neverila, naprosto zbytecna postava. I role jinych postav jsem nepochopila, Liska s kamosem, vzkaz spolecnosti - i zlodej se muze spalit ? Samozrejme, ze film obsahoval nektere vtipne momenty a bohuzel pouze jednu vybornou scenu a to bylo setkani rodiny s herecky koncertem Emilie Vasaryove. A Ingrid Timkova v zaveru, jak nadava cikanovi v KFC ? Z toho cisela trapnost nad trapnost. To jsem nevedela, jestli se mam smat a nebo brecet. Co tenhle film delal na Oscarech vazne nechapu. Duo H. - J. by se melo vratit k retru, jako bylo treba Musime si pomahat.

Stokrat omlety pribeh s duchy. Ve filmu se nestalo nic, co by predtim clovek jiz stokrat nevidel, zadne zajimave zvraty, nic prekvapujiciho. Ani by me neprekvapilo, kdyby natocili druhy dil, o coz si konec primo rikal.

Je to nostalgicky pribeh odehravajici se na zacatku sedesatych let, kdy se ctverice kamaradu rozhodne jit hledat mrtvolu. Film je o pratelstvi a dospivani s krasnou atmosferou horkeho leta. Jeste ted se musim usmivat, kdyz se kluci dohaduji, kdo je lepsi hrdina, jestli Mickey Mouse nebo Superman. To je prece jasne, ze Superman, protoze Mickey je komicksova postava. Je to filmecek, ktery krasne pohladi po dusi, at uz je clovek dite a nebo dospelak.

Dlouho jsem se rozhodovala, jestli dam za 4 nebo za 5. Film obsahuje klasicka filmova klise. Stareho trenera, jehoz jeho jedina boxerska hvezda opusti a outsidera Maggie (Hillary Swank), kterou nechce trenovat, protoze je na box stara. Takova klasika z boxerskeho ringu. Ale nastesti tohle neni Rocky. Je to film o nadeji a splneni si sveho snu. Musim uznat, ze Eastwood je vynikajici reziser. Brilantni kamera a strih (po dlouhe dobe si clovek nepripada, ze kouka na hodinovy videoklip), usporna hudba, ktera pribeh pouze dokresluje a dava prostor vypraveci Morganu Freemanovi. Hlavne minimum zpomalenych zaberu, ktere u techto filmu byvaji tak caste. Prvni polovina filmu je nabita dejem, clovek jenom ceka na to, kdy se neco zvrtne. Abych rekla pravdu, tak jsem ocekavala, ze se neco zvrtne i v te druhe polovine, kdy je Maggie upoutana na luzko v nemocnici (takova ta klasika, uzdravi se, trochu si potrenuje, vrati se do ringu a vyhraje titul), nastesti se tak nestalo. Poslednich dvacte minut jsem mela husi kuzi a slzy na krajicku. Film urcite stoji i na vynikajicich hereckych vykonech vsech tri protagonistu. Hlavne Hillary Swankova zahrala svou postavu nesmirne pozitivne a uveritelne. Clinte, jen tak dal.

Miluju Johna Irvinga a musim rici, ze filmovy prepis se opravdu Lassemu Hallstromovi vydaril. Krasna hudba, ktera podtrhovala dojemny pribeh, skvele herecke vykony. Tak "dobrou noc princove z Main, kralove Nove Anglie".

Westernova klasika, na kterou se vzdycky s chuti podivam. Hvezdne herecke obsazeni a skvela hudba. Jenom me vzdycky mrzelo, ze musel zemrit Charles Bronson, vzdycky jsem mu fandila.