pulpfilm

Doufal jsem, že prostředí selebryt nebude hrát takovou roli, a že půjde prostě jen o kritiku zlaté mládeže. Pravdu jsem měl tak napůl. Scény ze šatníků jsou poměrně dlouhé a nudné. Samotné vykrádání je sice odsouzeníhodné, ale ve filmu působí celkem nevinně (nevím, možná už jsem otupělý, možná to Coppola špatně podala). Největší napětí nastává, když jedna z pipinek mává okolo sebe nabitou zbraní. To si člověk říká: "tý bych dal pěstí, že to ještě neviděla!" Zbytek filmu bohužel podobné pocity nevyvolává. Nicméně chválím soundtrack a Emmu.

Jediné pozitivum je, že dokud pan Magnusek točí filmy, tak nestíhá učit děti. I když je otázka, čím je schopen napáchat víc škody. První a druhý díl jsem neviděl a asi už neuvidím. Dotaz na okraj: proč tam hrálo takové množství kvalitních a známých herců?

ANO, ANO, ANO. Něco takového jsem si od nástupu pana Dvořáka do ČT sliboval. Solidní televizní tvorba. Ačkoli jsou díly od různých autorů a tvůrců drží si kvalitu a žádný nevybočuje směrem dolů (bohužel ale ani nahoru). Nic, co by člověka posadilo na zadek, ale oproti dosavadní české televizní tvorbě nadprůměr.

Na tomto filmu (respektive na osudu samotného Rodrigueze) je krásně vidět, jakým přes všechny kecy je internet pro muziku (ne nutně pro hudební PRŮMYSL) požehnáním. Příběh mě dojal, zpracování a la krimi zaujalo a OST míří do přehrávače. PS: Skvělý lék na debky a pocity méněcennosti.

Celkem zajímavé téma sráží velmi podprůměrný scénář s prkennými dialogy a neuvěřitelnými a šablonovitými postavami, které jsou navíc velmi špatně zahrané. Závěrečná honička drožky a obřího Forda tomu dodala na absurditě. Klišoidní a nehezké.

V Británii vyvolal seriál nadšení, ale četl jsem i komentáře o tom, že glorifikuje starou dobrou Anglii, kde existovaly generace Lordů a generaci jejich lokajů a každý věděl kde je jeho místo a nic se s tím nedalo dělat. Mě osobně seriál v tomto smyslu nepohoršil, a to hlavně proto, že jsem ho pochopil zcela opačně. Podle mě se o žádnou glorifikaci nejedná (i když možná navzdory snahám tvůrců). Jeho Lordstvo je sice hodný pán, ale i tak mi celé to šlechtictví lezlo na nervy a fandil jsem postavám, které se soudobé společnosti postavily (Sybil, komorná co chce být sekretářkou, mladý řidič…). Jinak - postavy jsou velmi ploché (od prvního dílu víte, kdo je dobrák a kdo svině), až na občasný zvrat se děj rozvíjí velmi pomalu, ale nic z toho mi příliš nevadilo a první dvě série jsem shlédl téměř v kuse. Nevím proč, ale poté jsem ztratil zájem a neviděl ani jeden další díl. Že bych se přejedl?

Skvělá hudba a výkon malé herečky se supercool jménem (Fátima Ptácek) plus několik dobrých nápadů (taneční scéna) a netriviální, skoro uvěřitelný příběh (věřím, že slabší povahy Richieho monolog může i rozplakat). Naprosto rozumím tomu, proč si Curfew odnesl Oscara.

V první sérii je seriál zaměřen spíše na jednotlivé právní pře, ve druhém převažuje vývoj postav a jejich vztahů. Většině lidí, které znám se víc líbí první série, mě ta druhá. S každým dalším dílem se ze Suits stává drama skoro antických rozměrů, tvůrci prohlubují charaktery (třeba pomocí flashbacků), zintenzivňují napětí a přidávají nečekané zvraty. Studuju právo a vím, že k realitě má Suits asi stejně daleko jako Ally McBealová.A víte co? Je mi to fuk. Suits je hlavně drama o vztazích se zajímavými postavami, vtipem a napětím. Můj momentálně nejoblíbenější seriál.

Velmi nedoceněný počin (u nás ještě o trochu víc než ve světě - viz 7,4/10 na IMDb). Přirovnání k Sex and the City je naprosto scestné. Téma obou seriálů je sice stejné (rozmazlené dívky/ženy žijící v New Yorku), ale obrovský rozdíl je ve vyznění. Nejde ani tak o rozdílný věk postav, ale o to, že zatímco v SATC je nicnedělání, povrchnost a rozmazlenost vykreslováno jako žádoucí a přitažlivý životní styl, v Girls je to samé ztvárněno o dost realističtěji a celý seriál působí jako dost zdrcující kritika generace dnešních dvacátníků. Většina postav je nesympatická, hlavní protagonistka je doslova ošklivá (Lena Dunham - autorka námětu, scénáře a režisérka - za seriál si vysloužila celkem 4 nominace na Emmy), vztahy mezi postavami jsou většinou povrchní, v seriálu je celkem dost sexu (nikoli samoúčelně). Nemám pochyb o tom, že Dunham své dílo zamýšlela jako výpověď o své generaci (její postava se o tom zmiňuje hned v úvodním dílu) a myslím (na základě pozorování ve svém okolí), že se jí to povedlo.

Nejnedocenější film roku. Výborný Zemeckisův návrat. Důvody, proč je tento film mnohými považován za průměr, vidím dva. Jsou to cynismus a jedna špatně přeložená fráze. Cynismus těch, kteří se nedokážou vžít do postavy Whipa a nemohou tak pochopit jeho jednání a rozhodnutí. Problém je, že celý film je jen a jenom o Whipovi, o jeho alkoholismu, promarněném životě, vině a případném trestu. Pokud Vás tato postava nezajímá nebo postrádáte dostatek empatie na to se do ní vcítit, tak Vás film bude nudit - o tom žádná. Já dávám plný počet a to i přesto (nebo možná právě proto) , že celý film se sotva vyrovná jedné (libovolné) epizodě z Magnolie - jednoho z filmů, na které jsem si během promítání Flight vzpomněl. Vedle Magnolie se mi vybavily Zemeckisovy dřívější filmy - Trosečník (hlavní hrdina se vyrovnává s nečekanou situací) a Kontakt (výslech před komisí). Na závěr - když někdo tvrdí, že vyvrcholení je typicky hollywoodské, je to asi taková blbost, jako říct to samé o vyvrcholení románu Zločin a trest. PS: Ta špatně přeložená fráze zní: Act of God.