Tunheber

Nejlepší film všech dob, nic víc dodat netřeba.

Málokterý film v cynikovi jako jsem já dokáže probudit emoce, ale tento to dokázal... vynikající herecký výkon ze strany Františka Smolíka a vlastně všech, co se v tomto filmu objevili. Krásná ukázka toho, jak se máme v dnešní době krásně tedy aspoň oproti dobám minulým, hrůzy 2. Světové války zobrazuje mnoho filmů, ale tenhle je z nich za mě nejlepší, vhání mi to slzu do očí, že Češi taky dokážou udělat krásný film. Bez váhání 5*!

“Možná bych mohl bejt naštvanej na to, co se mi stalo, ale je těžký zlobit se, když je na světě tolik krásy. Někdy mám pocit, že ji vidím všechnu najednou a je toho příliš a mé srdce se plní jako balónek, co za chvilku praskne a pak si uvědomím, že musím zvolnit a přestat se snažit to všechno zachytit a to všechno mnou proplouvá jako déšť a já cítím jenom vděčnost za každičký moment mého pitomého, hloupého života. Asi nemáte ani ponětí o čem to mluvím, ale nebojte se jednou to pochopíte...” asi nikdy v životě jsem neviděl dílo tak poetické, filozofické a expresivní jako toto, je to hudba jak pro uši tak pro oči, mohl bych se zlobit kvůli maličkým nedokonalostem tohoto filmu, ale je těžký zlobit se, když je na světě tolik krásy :)

Absolutně amorální dehonestace a pochacání základních myšlenek moderních family friendly filmíků viz Moonlight. Spoustu lidí sere ten pocit, že vytvořili pořádnej film o nějakým falešným zmrdovi a ne třeba film o nějakým random filantropovi a bojovníkovi za lidská práva. Mně je to upřímně naprosto, totálně u prdele, protože radši se podívám na film o zmrdovi a královsky se pobavím než zhlédnout film o nějakým papalášovi, kterej je učebnicový příklad dobrýho klučiny z nedělní školy u reverenda Franty Merty a přemýšlet při sledování tohoto filmu, zda-li by nebylo jednodušší zbavit se utrpení narvat si Pistoli ČZ Z ráže 6,35 mm Br do chřtánu, klidně stisknout spoušť a ukončit své utrpení.

Film, který definoval podobu moderního horroru, film, který dokáže postrašit i bez irelevantních CGI efektů. Dnes již klasika, a rozhodně je součástí mých top 20 filmů.

Hlavní otázkou “Mechanického pomeranče” je: Je možné aby byl psychicky narušený sadista změněn a pokud ano je to správné? Nejzábavnější věcí na tomto filmu je, že Alex byť si projde brutální nápravnou léčbou je na konci pořád stejný jako na začátku, zahleděný do sebe a pohlcen do sodomistických myšlenek. Stanley Kubrick vskutku dokázal vytvořit nejen dokonalé obrazové dílo, ale i dokonalé filozofické dílo, klobouk dolů.

“Listen, you fuckers, you screwheads. Here is a man who would not take it anymore. A man who stood up against the scum, the cunts, the dogs, the filth, the shit. Here is a man who stood up.” Myslím, že každý jsme svým způsobem jako Travis, každý den vidíme nespravedlnost a odpad vytvořený dnešním světem, otázkou je, zda-li se stejně jako on vzepřeme proti špíně dnešního světa.

Do prdele to byl ten nejlepší konec, co jsem kdy viděl, tenhle film byl takový Ratatouille v neanimovaný verzi. Excelentní!