Recenzie (1 446)
V hlave 2 (2024)
Hlad po ideově nezabarvené rodinné podívané vyhnal tržby do absurdních výšin. Ale téhle sérii je přeju. Pokud se vám líbila jednička, na pokračování můžete vzít celou rodinu naprosto bez obav. Vhled do začínající puberty je opět barvitý, inovativní a v emocích se najde doslova každý. Namísto vývoje stávajících se představují nové, což nevím, jak bude únosné do budoucna. Už teď je z toho solidní Babylon se zkratkovitými a méně vyhraněnými charaktery. Více prostoru dostává i Riley outside a emocionálně je to oproti jedničce spíše DLC. Ale jsem zvědav, jak si tvůrci poradí se skutečností, že další pokračování musí zákonitě začít brouzdat v 'R'kových vodách.
Baby Driver (2017)
Tu hvězdu za první(?) akční muzikál beze zpěvu a tance prostě přihodit musím.
Duna: Časť druhá (2024)
Písek. Pomsta. Proroctví. V druhém dílu se Villeneuve dává zcela do služeb feudální předlohy a konceptuálního příběhu. Tam, kde v prvním díle obrazy vypráví a objevuje, ve druhém skrze ně jen nechává proplouvat myšlenky o osudu, víře a mesiášství. Postavy téměř opouští a nové prakticky neetabluje. Opouští i náznak humoru, což vše ještě více odlidšťuje. Kéž bychom měli příklad nějaké epické trilogie, s posunem děje a příchodem nových postav, ve které všechno funguje mnohem lépe. Mimochodem, zkuste si porovnat černobílý souboj v aréně s o sto let staršími vozatajskými závody v němém Ben Hurovi z r. 1925 a říci mi, ve kterém aréna napráskaná diváky vypadá lépe.
Za zvuků hudby (1965)
Vražedně optimistický film. Na tři hodiny hudební výchovy v něm hudba není sice žádný skvost, ale pracuje se s ní účelně. Dobové zpívánky svým opakováním a proměnou v nových situacích dávají celému příběhu emocionální oblouk. Bezprostřednosti Julie Andrews navíc odolá málokdo. Snaha napodobit obrovský úspěch tohoto filmu se v dalších pár letech stala hřebíkem do rakve hollywoodského muzikálu.
Barbie (2023)
První film s miliardovým výdělkem, co jsem nepochopil. Jakákoliv premisa tu má i svůj pravý opak.
Viva la Dirt League: Survival Logic (2023) (seriál)
Po dvou slabších přichází opět povedená série. Hrajou to asi jako já.
What Is a Woman? (2022)
V roce 1949 byla udělena Nobelova cena v oboru medicína a psychologie. Za lobotomii. Jestli pro mě tenhle dokument něco odráží, je to především naprosté selhání vědy, lékařské etiky a terapeutických postupů, na jejichž výsledky budeme jednou nahlížet stejně, jako na onen zákrok prováděný dlátkem a kladívkem. Matt Walsh sice stojí nepokrytě na abrahámovských základech, ale uvidíme, jestli jeho otázka bude pro naše potomky jednou stejně nepochopitelná jako pro něj.
Všetko, všade, naraz (2022)
Film, který dokázal využít potenciál paralelních světů pro skutečnou metaforu a přetavit scénáristický masakr do fungující emoce. Zážitek z trochu jiného vesmíru srovnatelný třeba s Věčným svitem neposkvrněné mysli.
Spider-Man: Cez paralelné svety (2023)
Když dva dělají totéž, není to totéž. Pokračování animovaného pavoučího mnohovesmíru přebírá to nejhorší z Marvela a se sebestřednou jistotou drtí vše, co bylo úžasné na jedničce. Komentář a nadhled vystřídalo vršení jednorázových gagů, úžasnou animaci, která spoludotvářela příběh, vystřídal bezcílný stylový průjem. Postavy ztratily jakoukoliv kontinutitu a celý mnohovesmír je jen hračka pro Spider*ovy feelings. Reakce Evelyn Wang je zcela odpovídající.
Kocúr v čižmách: Posledné želanie (2022)
Nepochopitelné UFO hollywoodské kinematografie, ve kterém se kdosi rozhodl nacpat porci kreativity, existenciální hloubky a zenové moudrosti do sequelu jedenáct let starého spin-offu. Tohle měl být Shrek 2.