Han22

Znechucen z nového Blair Witche jsem si pustil něco normálního. Volba padla na Visit a k mé hrůze to bylo opět found footage. Navíc s "děsivými" důchodci, kteří mě teda jako vůbec neděsí. Prostě tu máme dvojici dětí, kteří přijíždí na návštěvu k dědovi a babi, které nikdy neviděly a celé si to natáčí. Důchodci se chovají o něco víc pošahaněji, než většina jejich souputníků, ale dá se říct, že se nic moc neděje. Děti jsou celkem sympatické, tedy až na to "rapování" a kamera se moc netřese. Zhruba 20 minut před koncem přijde slušný zvrat a pak se to rozjede v naprosto parádní psycho. Není to tedy úplně průšvih jako jiné Shyamalanovy filmy, ale víc jak na 3* to není.

20 let poté se najde další skupina idiotů, aby se vydala do lesů kde straší, aby se potmě, za šíleného třepání kamerou a nekonečného hysterického ječení nechala pozabíjet něčím mimo záběr. Před těmi x lety to bylo dejme tomu originální, ovšem zprasilo to třaslavou kamerou horory na dvě dekády dopředu a dnes? Ze začátku se to dá vydržet, líbila se mi i jedna scéna (zlomení větve), ale ke konci to ječení a třepání je tak strašně nesnesitelné, že už jsem se modlil, ať je rychle zabije a můžu to vypnout.

Nastal čas dojet hororové resty a že jich je, i když je mě jasné, že většina z nich bude o ničem. Tak jako Vražedná přání. Je to Wishmaster vs. Nezvratný osud. Hlavní hrdince skříňka plní přání a za každé splněné přání někde zemře. Zajímavý nápad, mizerné zpracování. Vraždy jsou obšlehnuté z Nezvratného osudu a buďto jsou o ničem, stokrát ohrané a nebo při nich kamera decetně uhne. Hlavní hrdinka je pak nesympatická, povrchní a sobecká kráva, která celou dobu myslí jen na sebe a na konci dostane co si zaslouží. Nenudil jsem se, nápad je slušný, ale atmosféra, napětí, krvavost či originalita je skoro na nule.

Superman se vrací je poslední a největší sci-fi rest z nového milénia. A je to krásný návrat. Odehrává se pět let po událostech z druhého dílu, kdy se Superman vrací z pátrání po přeživších z Kryptonu. Po návratu nachází Lois se synem a jiným mužem, který je starostlivý, milující a hrdinský a čelí hořkosti, že na něj nepočkala (není se čemu divit). Singer přistoupil k sequelu s naprostou úctou k originálním filmů. Retro titulky, retro stylizace, v akcích burácí legendární Williamsův motiv, je tu stejné pomalé tempo vyprávění jak v originále. Je tu opět Lex s šíleným pozemkovým plánem a Singer dokonale pochopil o čem je Superman. O obřích hrozivých katastrofách majestátně natočených, které Superman odvrací, o hrdinovi, kterému záleží na každém životě. Man of Steel, ve kterém je Superman zabíjí a zdemoluje půlku města by se mohl učit. Je to pomalejší, ale veškeré akce jsou úchvatné a v podstatě bych neměl jedinou výhradu kdyby... SPOILER: Na konci se nevyřeší nic... trojúhelník Superman, Lois a Richard, Loisin syn, vztah Clarka a Lois. Ani Lex není nijak potrestaný. Natočit film založený na vztazích a pak s nimi za 2,5 hodiny ani nehnout je na prd, protože dávám jen 4*, jinak je to krásný retro návrat.

Psychiatr Mark Powell se ujímá pacienta Prota, který tvrdí je mimozemšťan z planety K-Pax. Prot vypadá jako člověk, v hypnóze odhaluje střípky minulosti, ale zároveň do všech detailů popisuje sociologii, přírodu i astronomické příznaky planety, které jsou vědecky správné, vidí UV světlo a umí komunikovat se psy, nebo nevysvětlitelně zmizet. K-Pax je film, který znám ještě z trailerů z videopůjčoven, ale dodnes mi unikal a vždycky jsem si říkal - tak jak to je? A je to úžasný film. Dva fantastičtí herci Spacey a Bridges, jejich jiskrné dialogy, vztah pacient/lékař který se mění v hluboké přátelství. Uvěřitelné emoce, děsivá tragédie z minulosti, parádní vedlejší postavy (celé osazenstvo blázince) a celkově parádní filmařina. Takový ten film, ve kterém Vám nic nepřekáží, nevadí, není co kritizovat. I to klišé "zaměstnaný otec co nemá čas na rodinu" jsem odpustil. A jak to dopadlo? SPOILER: To už si rozhodněte sami, protože režisér dává dost argumentů pro ten i onen konec. Můj názor je, že to do sci-fi nepatří, ale i tak je to moc krásný film.

Už těch divných, nadhodnocených, nezávislých "sci-fi" o ničem začínám mít plné zuby. Naštěstí těch co jsem kdysi neviděl už moc není. Sci-fi by měla být zábava a platilo to celé dlouhé dekády, ale třeba Donnie Darko není napínavý, akční, nemá skvělé efekty ani není geniální časovkou plnou paradoxů. Cestování časem je tu jen tak na okraj, zasazení do osmdesátek obstará pár zcela zbytečných hudebních odkazů ve formě "klipů". O čem to tedy je? O mladíkovi kterému nikdo nerozumí, první lásce a chlápkovi v kostýmu králíka, který mu věští konec světa a nutí ho páchat zločiny. Je tu tuna zcela zbytečných vedlejších postav, zahraných známými herci, další tuna zbytečných vedlejších linií. Bavil mě hrdina s tou holkou, dostal mě jeden zvrat a jedna tragédie, moc se mi líbí předělávka Mad World z tohohle filmu mno a to je tak všechno. Zbytek filmu jsem se nudil, konec jsem vůbec nepochopil a mám pocit, že v roce 1988 by takhle nudnou překombinované "sci-fi" nikdo nenatočil.

Nádherná vztahovka. Úvodní čtvrthodinka, kdy se Carey a Winslet "seznámí" je tak magicky reálná jak krásně ukazuje dva lidi co jsou ztraceni, že mi vyrazila dech. Pak nastoupí sci-fi, mazání vzpomínek a odhalení, že ti dva spolu už byli, rozešli se a zpětně sledujeme vztah od rozchodu, hádek, krásných chvil až po seznámení. Je to geniální, dojemné, vzpomněl jsem si u toho na pár holek, které jsem opravdu miloval i těch, které mé city neopětovaly. "Nehezká", praštěná a impulzivní Winslet a zdeptaný, "nudný" Carey jsou fantastičtí a být to jen o nich, dal bych klidně 5*. Jenže ona je tu i ta sci-fi pasáž - mazání paměti je spousta psychedelických scén, včetně absolutně trapné mimino scény (nejspíše aby se mohl herec vyblbnout), do toho zbytečné mikropříběhy vedlejších postav a všechno tohle mě zážitek spíše kazilo a rozmělňovalo. Na druhou stranu, nebýt toho sci-fi, tak bych si podobný film v životě nepustil. Možná časem přidám ti tu pátou, zatím 4*.

Přesně jak jsem čekal, nedostalo mě to a se sci-fi to nemá nic společného. Fontána mě připomenula nedávno viděný Atlas mraků, který byl ale mnohem propracovanější. Tady máme také tři příběhy se stejnými postavami napříč časem. Ve středověkém se conquistador vydává najít mezi Maye pro královnu strom života, v současném se nedokáže smířit s tím že mu žena umírá na rakovinu a v budoucím cestuje se stromem života v jakési bublině k umírající hvězdě. Minulost a budoucnost jsou snové, nepochopitelné, (zvlášť ten konec jsem absolutně nepobral) a možná i nereálné, současnost je slzopudné drama, které ač se tu hodně brečí mě prostě nedojalo a to mě dojme kdejaká blbina. Místy nádherná hudba, krásné efekty ve finále, skvělí Jackman i Weiszová, ale ty pětihvzědičkové ódy prostě nechápu, prostě nejsem cílová skupina podobných artových filmů. 3* za výše popsané klady, za to že jsem se příliš nenudil a abych tomu nekazil rating.

Mě se to teda nelíbilo. Režisér vztal v podstatě tisíckrát omletý námět, kdy si vědci hrají na Frankensteina a stvoří v laboratoři něco co se jim vymkne z rukou. Takových béček byly v devadesátkách plné videopůjčovny, takže se Natali rozhodl že druhá vyvražďovací půlka nebude a místo toho bude nudné rodinné drama. Dren je humanoidní dívka s pár zvířecími částmi, ale "rodiče" ji drží ve sklepě/stodole, "matka" se chová jako po laktační psychóze, když dcerka zabije kočku, neváhá ji nahou připoutat ke stolu a useknout ji zaživa ocas. SPOILERY!!! Ke konci se režisér zblázní a vychrlí na nás své úchylné fantazie, takže "otec" nejprve ošuká svou dospívající "dceru" což mu manželka asi po minutě nadávání odpustí, pak se ve finále změní dceruška na syna a pro změnu proti její vůli ošuká "matku". Finální zvat je taky naprosto mimo. KONEC SPOILERu. Slušně zahrané, pěkné efekty, ale jinak nuda a navíc pekelně ujetá.

Krásná, reálná a smutná časovka u které ani nevím, proč mi tehdy v roce 2009 utekla. Snad se mi to zdálo málo sci-fi, možná by mě to tehdy ani nebavilo. Já vždycky toužil cestovat v čase, ale tady je to bráno jako prokletí. Henry netuší kdy zmizí, kam půjde ani na jak dlouho. Objevuje se bez šatů, je pronásledován a nedokáže změnit nic z toho, co už se stalo. Táhne ho to k malé holčičce Clare, pro kterou se stává první láskou a která si ho v dospělosti jako "mladšího" najde a dají se dohromady. Tak trochu něco jako Doctor Who a River Song. Je to krásná vztahovka, kdy člověk sleduje, jak mizení ovlivňuje život páru, jaký problém může být třeba těhotenství s Henryho genetickou dědičnou poruchou... a která se bohužel blíží ke smutnému konci, za který bych tvůrce nakopal. I tak si to 4* zaslouží za nenudící romanci plnou časových nápadů a hlavně za přirozeně krásnou a milou Rachel McAdamsovou, kterou bych jako svou osudovou lásku bral hned všemi deseti.