Blutmeridian

Film, který není špatný, jen plně nepředvedl, co všechno umí. Jakoby trochu pokulhával, v ději, v motivaci postav. Spoustu věci musí člověk domýšlet. Bohužel ne proto, že by byly jen naznačeny a nutily k přemýšlení, ale aby si doplnil prázdná místa. Nejlepší okamžiky jsou s Brandem a jeho postavou, vzdáleným příbuzným soudce Holdena, se kterým sdílí podobný jiný pohled na svět. Pohled krutý, ale zároveň pravdivě jednoduchý. Jak moc je divné, když se mi při sledování vybavil Mrtvý muž?

Pomsta, nebo možná ne až tolik. Více může bolet upřímný pohled na sebe sama. Na to, jaký doopravdy jsi, ne jaký bys chtěl nebo měl být.

Komentář, který mi mluví z duše, již přidal Andreas.

Na hranicích s Mexikem, v zemi prosáklé krví, se z lovce stává lovná zvěř, z vraha posel spravedlnosti a ze strážce zákona bezmocný divák.

O nesmyslnosti pomsty, o životních uklouznutích, o včerejšku, ve kterém se zrcadlí zítřek.