Elerrina

Dvouhodinová oslavná videoesej na práci kaskadérů s chytlavými písničkami, schematickým dějem a trapnými záporáky. Kaskadérské kousky jsou opravdu pohledné a vypiplané, ale co z toho, když jejich okázalá samoúčelnost z toho dělá jen natahovanou estrádu.

Jo, je tam všechno - démoni, vojáci, legrační figurky, písečný drak, tanková bitva, hříchy z minulosti, kyborgové, bojoví roboti, princezna, která řídí odboj, tajemný zdroj neuvěřitelné síly, obří létající pevnost s paprskem smrti, andílek metající blesky, táta Satan a tak dále, prostě neuvěřitelný mix fantasy a sci-fi motivů, který jako by vypadnul ze šedesátých let. S tím souvisí i černobílé rozdělení postav na jasné klaďasy a šílené záporáky, a takové ty archaické zápletky typu musíme zachránit lidi, kteří strádají bez vody, a následné musíme zabránit padouchům v získání ultimátní zbraně, kterou chtějí vyhladit nevinné obyvatele. Pro jedenáctileté kluky to musí být naprosto perfektní dobrodružná jízda, pro nás odrostlejší je to spíš už hůře stravitelný kočičkopejskovský dortík s poněkud předvídatelným dějem a dětinskou záměnou mýtického dobra a zla (démoni, zde ještě navíc nazývaní zloduši, jsou ti hodní, kdežto anděl je ... chvilka napětí ... ano, padouch). Kresba je hodně specifická, ale k tomuhle typu vyprávění se dokonale hodí. Čtvrtou hvězdu dávám výhradně kvůli postavě šerifa (a bývalého generála) Rao, tenhle badass dědek to celé neuvěřitelně tahá nahoru.

Neuvěřitelně zvláštní kombinace skvěle konstruovaného tragického dramatu, který bezchybně funguje jak v rovině osobní, tak i celospolečenské, a nechtěně komických prvků. Ty jsou tvořeny místy opravdu hodně expresivními hereckými výkony (v těch nejdramatičtějších okamžicích jsem se fakt musela smát), šíleností všech těch plánů na ještěří likvidaci a občas skoro nezkousnutelným patosem. Není to zásadní výtka, chápu, že se jedná o záměrnou poctu stařičké klasice, stejnou, jakou je ona strnulost vrávoravě kráčejícího monstra. Vlastně mě víc bavila první půlka s osobním příběhem traumatizovaného hlavního hrdiny, který by fungoval i samostatně jako zajímavé válečně sociální drama. Druhá polovina se pak trochu neobvykle nese v duchu Godzilla versus Občanské sdružení Japonců, kteří nechtějí být zašlápnuti, takže je možno ji vřele doporučit i jako prvotřídní motivační materiál pro všechny zakladatele občanských iniciativ proti něčemu/někomu/čemukoliv.