filip.novak

Zack Snyder se nepokusil zfilmovat nezfilmovatelné, on pouze se vším citem otiskl komiksovou předlohu na plátno a výsledkem je film, který v mnohém má zcela nefilmový charakter. A to je jediná správná cesta Watchmenů na plátno. Ten, kdo filmu vyčítá přílišnou doslovnost vůči komiksu, by si měl vzpomenout na Pána Prstenů – vyčítal snad někdo Jacksonovi, že se křečovitě drží předlohy? Ne. To, že se Snyder drží okýnko po okýnku předlohy nikomu neuškodilo – komiksem nedotknutí diváci si ničeho nevšimnou a fandové budou spíše nadšeni z toho, že si k jednotlivým scénám mohou přiřadit komiksovou verzi. Uškodilo to snad příběhu? Ne.____ Mírné zploštění děje a charakteru bylo u tak rozsáhlého díla nevyhnutelné, ale věřím, že Director´s cut nám spraví náladu a kupříkladu „hlavního záporáka” vykreslí více do hloubky, aby ho i předlohy neznalý divák plně pochopil. Shrnuto, podtrženo – Zack Snyder to dokázal, natočil nefilmové dílo, které fanoušky komiksu posadí na zadek a neznalé diváky buďto ohromí, nebo znechutí. A podle propadů po prvním týdnu, neznalých diváků v druhé skupině bylo asi poněkud více, bohužel. P.S. Alane, odhoď ten drsňáckej postoj a klidně se na ten po**anej film koukni, infarkt z něj rozhodně nedostaneš.

Hughu, smekám! Úžasné otvírací číslo, které nakoplo celý večer neuvěřitelným způsobem, posloužilo jako náplast vůči výsledkům - Akademie opět (ne)zklamala a naservírovala nám výsledky více než neodpustitelné. Už i pocta klasickým muzikálům (30. léta - na Oscarech vedly muzikály, barevné pohádky; lidé hledali vyproštění od finanční krize - parafráze k dnešnímu ročníku více než patrná) dávala najevo, že dnešní večer bude patřit „načančaným pohádkám”, takže vítězství Milionáře z chatrče neznělo tak překvapivě. Ale bolelo to. Příště, Davide, tě snad už Akademie docení...

„Den, kdy se zastavila země” působí nekompaktně a každá scéna jako kdyby byla z jiného filmu. Nesourodost je ještě umocněna kolísavou kvalitou jednotlivých scén, kdy po jedné kulervoucí přijde půlhodinová zívačka. Problém celého filmu je, že neví, čím chce být – chytrou komorní sci-fi nebo klasickým trikovým výplachem, přičemž osobně jsem doufal v první možnost, ale chytré sci-fi se mi nedostalo ani z půlky. Stěží budovaná atmosféra „chytré komorní sci-fi” se režisérovi hroutí pod prsty a to jen díky scénám, které by se možná vyjímali v nejnovějším Bayově filmu, ale tady je nikdo nečekal. Nehledě na to, že ve výsledku ony efektní a übercool scény působí zcela zbytečně – citlivě skloubit inteligentně působící dialogy a hezký vizuál dá práci a v tomto směru Derrickson selhal na plné čáře. Ve výsledku totiž film není prošpikován inteligentně působícími dialogy, ani nás neoslní hezký vizuál – film se snaží vzít od všeho trošku, ale ani jedno nedotáhne do zdárného konce. Je to škoda, dobrá sci-fárna tu nebyla hodně dlouho, sám jsem tomuto projektu fandil, ale … stalo se ;).

Quantum of Solace skvěle funguje jako agresivní dovětek Casina Royale, ale jako samostatná bondovka už ztrácí na síle. Akce je dostatečně vynalézavá a dynamická, ale stejně jsem se při sledování nezbavil pocitu, že některé momenty nasnímané „klasickou kamerou” by vypadaly líp. Sugestivní podání akce vás sice vtáhne do dění naplno, ale v důsledku to znamená, že si nezapamatujete jedinou scénu. A to je setsakramentsky škoda!

Tak to bolelo, dámy a pánové. To bolelo. Dialogy šustící papírem bych přežil, jelikož sem tam se na plátně objevil někdo, kdo se aspoň snažil hrát, ale ten střih zabíjel všechno. Při sledování jsem měl pocit, že sleduji nějaký levný seriál z 80. let, který stříhal ospalý brigádník... o nějaké dynamice vyprávění nemůže být ani řeč. Scénář je jedna velká snůška klišé a nesmyslů, film se snaží tvářit tak moc civilně, že vás uhodí do očí svojí křečovitostí a nepřirozeností. [ viděno v rámci Filmové noci ]

Vraťte se k loutkám!

Řemeslně velmi slušně zvládnuté, ale trojité finále v čele s létající zombie jeptiškou pošle všechnu atmosféru do kopru.

Po výtečné první sérii přichází studená sprcha v podobě té druhé, ve které „geek factor” ustupuje do pozadí a každý díl mě utvrzuje v tom, že formát tohoto seriálu je vyčerpaný. Ale kdo ví, třeba se tvůrci ve třetí řadě vytáhnou a přijdou s něčím originálním. [1. série - 5* / 2. série - 3*]

Seriál, který paradoxně doplatil na svojí oblíbenost. Po výtečné první sérii, kterou měli tvůrci očividně promyšlenou a zatím nevařili z vody, si producenti mnuli ruce, jaký hit se z Prison Breaku stal. Ve stylu hesla „kuj železo dokud, je žhavé” přišla druhá, třetí a nakonec i čtvrtá série. Druhá série se ještě kvalitativně blížila té první, ale ve třetí a čtvrté se projevila scénáristická bezradnost s příběhem naplno. Čtvrtá série připomíná brazilskou telenovelu a rozhodnutí seriál ukončit je spíše vykoupením než důvodem k pláči.

Koncept epizod nedává moc prostoru odběhnout od jisté schématičnosti, která byla nejvíce patrná v první sérii, ale i přesto tvůrci přichází s velkou porci originálních nápadů, jež nedají vydechnout. Seriál je nejenom vtipný, ale on je i chytrý a nebojí se zabrousit do psychologie postav - House M.D. je jeden z mála seriálů, který je sérii od série lepší a lepší.