HellFire

Úžasná podívaná, která je pravou esencí filmu a ukázkovým příkladem základní techniky „setup/payoff“, kterou naprostá většina dnešních filmů ignoruje. Hravá, plná nápadů a nikdy nenudí. Kdo by to byl tušil, že zrovna film pro děti bude tak nápaditý a inteligentně sestavený. Nedostává se mi slov (snad jen Nicole Kidman bych vyměnil, vůbec se sem nehodí). „Thank you for calling... your call is... moderately... important to us.“

Segment s tankováním během jízdy hodně slabý, ale závěrečný segment popisující boj Lancie na poli rallye je velmi fascinující.

Aneb jak to dopadá, když nemáte dopředu nic naplánované.

Segment s Bugatti byl skvělý, ale to závodění v průmyslovém areálu...

Další vynikající epizoda – tentokrát se Jeremy vydá na cestu z New Yorku k Niagarským vodopádům ve famózním GT40, zatímco May a Hammond (nutno podotknout, že o berlích) cestují veřejnou dopravou. Aby toho nebylo málo, Jeremy jim přebukuje letenky a zajistí, aby nedostali žádný alkohol. A nebyl by to Jeremy, kdyby si nedělal srandu ze svých kolegů. Tentokrát má v autě uložené číslo na Maye pod jménem Vagina :D.

Přiznám se bez mučení, že mám fakt rád Charlieho Hunmana, ten kluk je přirozený talent a chemie mezi ním a Lucy Fry je opravdu přirozená. Přidejte k tomu Mela Gibsona a dostanete pohodový film, na který se dobře dívá, což je v poslední době v Hollywoodu zázrak. Škoda jenom, že filmu chybí ono „cosi“, co by po pozvedlo na vyšší úroveň. Je to totiž po všech stránkách moc povedené řemeslo.

Kdo by mohl zapomenout na další havárku Hammonda v Rimacu :). Kromě toho výprava do Švýcarska ve třech superkárách byla skutečně oku lahodící.

Vůbec už si nepamatuji, na jaké doporučení jsem si dokument našel, ale upřímně toho lituji :). Sledovat nějakého sebedestruktivního Antona z kapely, o které jsem nikdy neslyšel, jak neustále omílá, že je geniální muzikant a desky jeho kapely se budou prodávat v milionech, zatímco ve skutečnosti je to přinejlepším průměrný zpěvák a hudba představená v dokumentu je také veskrze průměrná, bylo unavující. Do toho se míchala druhá kapela a já sem byl zmatený, protože sem nikdy nepoznal, kdo je vlastně kdo. Kromě toho vůbec nemusím tuhle kulturu rockových kapel s jejich chlastem, drogovými večírky a násilnickými povahami. Nikdy neberte drogy, děti! Místo toho se dejte na alkohol a cigarety.

Ridley Scott očividně umí historické spektákly (Království nebeské mu budiž odpuštěno). Má to prostě v krvi. Už z úvodní pětiminutovky mi bylo jasné, že tady se peče něco výjimečného. Ačkoliv nemám rád historické filmy (což je paradox, protože Statečné srdce je moje srdcovka), a už vůbec ne z tohoto období, Scott dokonale vystihnul tehdejší surovou atmosféru a omezenost názorů a přesvědčení. Nad čím jsem slintal, tak to byly zvukové efekty a mix zvuku. Natočit v téměř 85 letech tak kompetentní film, to musím smeknout (ačkoliv jedno zhlédnutí úplně postačuje). Když dostane Ridley do rukou tu správnou látku, rozhodně má i ve svém věku stále co ukázat. Přesto se mohl krotit a zkrátit stopáž aspoň o 45 minut. Z celého osazenstva si určitě zapamatuji Afflecka, bohužel však ne kvůli jeho výkonu, ale hrozným blond vlasům a herecké poloze, která mi k jeho postavě nesedla.

Na Matrix Revolutions jsem se schválně podíval znovu po zhlédnutí klenotu jménem Matrix Resurrections a byl jsem udiven tím, kolik scén si vůbec nepamatuji (naprostou většinu ale nikdy nezapomenu). Každopádně musím přiznat, že i třetí díl má rozhodně skvělou myšlenku a je výborným zakončením série. Proto musím přidat jednu hvězdu.