Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Fantasy

Recenzie (47)

plagát

Armáda mrtvých (2021) 

Zacka mám rád. V mém srdci zanechal pár vzpomínek na vynikající snímky, ale tady trochu přešlápl. Jako námět perfektní, obsazení dobré, Dave Bautista láká na skvělou podívanou, ale prostě ta chemie mezi postavami moc nefungovala. Nastínilo se zbytečně moc vedlejší linek, které skončili dříve, než začali. Emotivní scény trvaly věčnost a některým krokům hlavních postav divák po chvíli nerozumí. Kdyby se méně řešili dialogy a šlo se cestou akce s nadměrným krveprolitím, nepředvídatelnými lekačkami a Draxem ničitelem kosící zombíky ve velkém, mohla se z toho vyždímat ve stylu Šíleného Maxe. Místo toho tu máme jeden z mnoha filmů, kde je trailer 1000x lepší, než samotný film.

plagát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Když před 8 lety vstoupil do kin Muž z oceli, byl to závan něčeho nového a jiného. Vytříbeným vyprávění, temnější atmosférou ale především představou a vizí, jakým směrem by se měl tento nový spojený ,,vesmír" vydal, navázalo BvS. Představení JL z roku 2017 dopadlo příšerně a jak měla vypadat celková vize Snyderovi Ligy spravedlnosti i budoucí vývoj celého DC universe, se díky velmi nešťastné události již nikdy nedozvíme. Zde se nám potvrzuje, že jedna tragická událost dokáže mít významný vliv spoustu věcí. Samotný film není vůbec špatný, přímo navazuje na předchozí snímek, příběh je detailněji vysvětlen a tím jsou i smysluplnější motivy jednotlivých postav. Lépe jsou vysvětleny některé události a nakousávají se další, které mohli rozvíjet příběh v budoucnu ( např. cestování v čase). Bohužel to asi tak vše. Flash už není tak otravný, ale pořád mi tam nesedí a jeho běh vypadá, jako má cesta z hospody, když jsem za mlada pospíchal domu. Představitel Cyborga mě také nepřesvědčil, ale jeho příběh je alespoň o 1000% lepší. Co byla ale obrovská škoda, že Snyder natočil úžasné scény, z kterých Wheadon v původním filmu vytřískal maximum, ale zde jsou zbytečně dlouhé, únavné a s absolutně příšerným soundrackem. Čtyřhodinová pasáž filmu spíše ublížila. Vystřihnout spoustu scén a na 3 hodinách je to hned koukatelné. Co mě ale vyloženě sralo, tak to byly únavné zpomalovačky, ale hlavně příšerný soundtrack ke každé scéně s Amazonkami a WonderWoman, kdy mě krvácely uši. Jak již jsem psal na začátku, jak měl vypadat původní film už nikdy nezjistíme a je to velká škoda, neboť Snyderova vize a styl mohl konkurovat Marvelu ve velkém.

plagát

WandaVision (2021) (seriál) 

Po velmi, ale velmi dlouhé pauze, kdy nevyšel žádný film od Marvelu, jsem už nečekal, že se budu opět na něco těšit. Přiznám se, že jsem zapomněl, že seriál měl vůbec vyjít. O to větší bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že už jsou 4 díly venku. Začátek byl velmi pozvolný, příjemně zahraný, vtipný ale především jiný, na což jsem nebyl připravený. Ale se 4 dílem mě polila vlna euforie, neboť se seriál otočil o 180° a já nestačil zírat. Od té doby nabral seriál takové obrátky, že jsem s každým novým dílem hltal scénu za scénou. Poslední 2 díly jsem si nechal na jeden den a dobře jsem udělal. Jako bych se opět vyskytoval v kině na novém Marvel filmu. Už tak dlouho jsem neviděl takový seriál, který by s takovou precizností dávkoval napětí, otázky a odpovědi, motivy jednotlivých postav i neočekáváné záporné postavy a zvraty. Nemůžu se dočkat další takovýchto nových pokusů od Marvelu - Loki a Falcon

plagát

Vtáky noci a fantastický prerod jednej Harley Quinn (2020) 

V dnešní době stačí ukázat prstem na postavu, která ve filmu vyčnívá více než ostatní, a okamžitě dostane vlastní film. Můžeme jmenovat spoustu takovýchto průměrných a podprůměrných výprav do naší peněženky s vidinou, že se člověk pobaví. Opak je vždy pravdou a tyhle filmy by spíše měli být ke zhlédnutí někde na netflixu z pohodlí domova, kdy si několik týdnů říkáte ,,OK, tak dnes se na to vážně podívám". V mém případě jsem přijal pozvání v podobě nádherné blondýnky, pro kterou byla Harley oblíbená postava, a zavítal do kina. Nebýt této příjemné společnosti, do kina bych vůbec nešel. A časté koukání do mobilu naznačovalo, že film moc nezaujal ani ji. Teď k samotné Harley - čekal jsem to mnohem horší. S Birds of Prey to nemá společného vůbec nic, ale Margot Robbie si postavu užívala tak moc, že tři hvězdičky dát musím. Vtip i akce se povedli a volba McGregora do role Black Mask byla výborná. Doufám, že se s Margot v této roli neloučíme, nicméně doufám, že se objeví spíše v týmovkách, než v samostatném filmu.

plagát

Spravedlnost podle Spensera (2020) 

Filmy o policajtech, kteří řeší vše na vlastní pěst a nejdou daleko pro ránu, nás asi jen tak neopustí. Podtitul krimy a thriller naprosto vystihují atmosféru filmu. Nejedná se o akční nářez od začátku do konce, ale poctivou vyšetřovací práci odpadlíka a zasazení do amerického Bostonu, bylo skvělou volbou. Většina hlášek byla nucená a vůbec nebyla vtipná. Nebýt Spenserovi EX, která si přivlastnila jakoukoliv scénu, ve které se objevila, neusmál bych se vůbec. Když není do čeho píchnout, tak Vás Spenser na chvíli připoutá k obrazovce, víc ale nečekejte.

plagát

Vyproštění (2020) 

Po dlouhé době opět film, při kterém jsem nešel na záchod nebo se nepodíval na hodiny. Příběh zde má druhotnou funkci. Představení všech postav je rychlé s nevěnuje se mu až taková pozornost. Každý si jde za vlastním cílem, aniž by půlku filmu řešil svoje emoce. O to více se film zaměřuje na samotnou akci, které je tu více, než dostatek. A to je dobře! Maličko tu vidím podobnost s posledním MAD MAXEM. Je samozřejmě lepší srovnávat cibuli a ananas, než tyto dva filmy, ale určité aspekty snímku jsou stejné. Ačkoliv akční scéna ,,na jeden záběr" byla úchvatná a nejednou jsem pochvalně pokynul hlavou, modlil jsem se, aby takto nevypadal celý film. Nejvíce mě zarazili poslední vteřiny filmu, kdy si snad každý divák musel říkat, že to nemůže být pravda. Nicméně po informaci, že bude druhý díl, už bylo vše jasné.

plagát

Bitka o Midway (2019) 

Příjemné překvapení minulého roku. Filmy z druhé světové války nikdy neomrzí. Obzvláště, když se jedná o průřez historií, nikoliv o samotnou bitvu u Midway. Snímek zhruba v hodinové sekvenci ukazuje, co vše vedlo k samotné bitvě. Ať už se jedná o útok na Pearl Harbor či odvetný útok na Japonsko. V druhé části si pak užíváme samotné letecké bitvy a střemhlavé útoky, které byly vykresleny bravurně. Velké mínus bych asi přisoudil zbytečným efektům, které v některých pasážích působily trochu uměle, než epicky. Maličko mě také mrzelo nevyužití příběhu ohledně přezbrojení Japonských letounů, které sehrálo ohromnou roli. Kdo se alespoň trochu zajímá o filmy z druhé světové, měl by film vidět.

plagát

Jupiter na vzostupe (2015) 

Film má své pro a proti. Rozhodně musím ocenit originální příběh, kdy se velmi postupně představovala mytologie vesmíru a po malých dávkách nám je Wachowski uváděli. Příběh s potenciálem měl bohužel i své mouchy a tím bylo velké množství postav. Pro správně pochopení příběhu a představení velkého množství lokací sice nezbytné, ale pro celkovou konzistenci zbytečné. V akčních scénách nám tvůrci předvedli, že mají stále co nabídnou, ale jejich snažení je zavedlo do temných koutů, kdy by si někdy i sám velký Neo řekl ,,WTF". Film byl zřejmě tvořen jako možná trilogie, neboť představený svět ,,vesmírných farem" má hodně co nabídnout. Jsem tedy maličko zklamán, že se tento díl nedovedl k dokonalosti, jako první Matrix. Jupiter vychází tímto zařazuji do takzvané kategorie fantasmagorických filmů, kdy jediné, co u nich nesmíte dělat, je přemýšlet. Pak si užijete akci, která svými mílovými kroky směřuje k ,,epickému" finále.

plagát

Trojitá hrozba (2019) 

Když se v jednom filmu sejdou Scott Adkins, Tiger Chen Hu, Tony Jaa a Iko Uwais, čekáte bojový nářez ve stylu Ong-Bak. Opak je ale pravdou. Jedná se sice o akční jízdu od začátku do konce, ale bojových scén je zde pomálu. Nicméně když už se ve filmu objeví, je na co koukat neboť chlapci mají stále co nabídnout. A právě nevyužitého potenciálu těchto bojových mágů naleznete napříč celým filmem. Když nepřemýšlíte nad scénářem, tak se jedná se o béčkový akčňák, který potěší, ale nepřekvapí.

plagát

Aladin (2019) 

Jako malý jsem samozřejmě vyrůstal na pohádkách a každou neděli ráno mi neunikly seriály a filmy ze studia Disney. Když se všechny tyto nádherné filmy začali přetáčet do hrané verze, byl jsem maličko skeptický. Vzpomeňme si např. na poslední dva díly Asterixe a Obelixe. O to víc jsem byl překvapený, že film se vydal po stejné cestě jako původní verze, včetně všech písniček a mnoha scén. Will Smith se do role džina vžil a změna role mu velice svědčila. Polovina filmu je samozřejmě dělaná pomocí CGI, která je ovšem tak skvostně vytvořená, že jenom žasnete. Maličko mě zklamal výběr Jafara, kdy jsem čekal temnou osobu, z které jde ohromný strach. Když ale toto pominu, tak Guy Ritchie přivedl na svět jeden z mých oblíbených animovaných snímků - 4*