Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (241)

plagát

Bullet Train (2022) 

What the.. sorry, lidi, ale co na tom máte? Totální pí...., ale fakt totální. Brad je sice standardně dobrej, pár slušných gagů k zasmání tam je, to jo, ale je to zoufale, zoufale málo, wtf momentů je bohužel mnohem víc a ke konci se to táhne jak tejden před vejplatou. Bohužel po slušným, ač ujetym začátku, se to vydalo cestou, která nebyla zábavná a ani dobrá, byla prostě jen ujetá a děsně překombinovaná. A haha, smějte se. Dneska už může mít úspěch fakt každá volovina. Kde jsou ty časy, kdy akční komedie znamenala poctivou srandu ve smyslu Pravdivých lží nebo Smrtonosný zbrani.

plagát

Captain Marvel (2019) 

Nechápu. Nechápu, jak může mít nablblej Deadpool o ničem přes 80% a tenhle skvost jen 68. Skvěle natočený, chytlavý a hlavně s fantastickou hrdinkou. Přefeministický žvásty mi nic neříkají a nemám ráda, když jsou ženský někam protlačovaný jen proto, že jsou ženský, ale tady je toho feminismu akorát, je jemnej, nenásilnej a smysl dávající a všecko to tak nějak sedí. Brie Larson je super, baví mě a příběh je taky parádní s několika zvraty. To, že se moji oblíbenou postavu patrně chystají zničit už z ukázek šílenýma Marvels, to je bohužel věc druhá. Captain Marvel ale má grády a hrdinku, se kterou se dokážu skvěle ztotožnit. Akorát českej dabing se teda moc nepovedl, Hana Vagnerová na Brie absolutně nesedí.

plagát

Čierny Panter: Navždy Wakanda (2022) 

Na začátku jsem při pohledu na bosemanovské logo Marvelu měla husí kůži. Bohužel dál ale nic. Znovuzrození Marvelu se (zatím) stále nekoná, spíš naopak. Tady je totiž špatně opravdu celkem dost věcí... Předně moje obavy o to, zda postava Shuri dokáže utáhnout celý film, byly rozptýleny tím, že neměla moc co táhnout. Ale abych ji jen nehanila, v rámci toho, co šlo, udělala Letitia Wright maximum a její "proměna" byla výborná. To je ale jeden z mála světlých bodů filmu. Stopáž je naprosto šílená, zvlášť když si vezmeme, že se toho v konečným důsledku vlastně moc nevyřeší. Vidíme všude spoustu postav (ty pod mořem se mi mimochodem nelíbí ani co do castingu, ani co do masek a minikřidélka jak od andělíčka z babiččiny komody jsou jenom třešničkou), ale celkově je to vesměs o ničem a místy jsem zaznamenala dokonce až nudu. Vlastně dít se něco pořádně začne až po dvou hodinách. A tentokrát se k tomu přidává i slabší hudba (i když práce s tichem je oproti tomu výborná). Jednoduše je to celý takový plochý a celou tu parádu korunuje naprosto divná občasná snaha o humor na úrovni desetiletých dětí. Marvel jakoby vyčichnul. Jako kdyby už po skvělých Endgame, které byly následovány krásným dozvukem v podobě paralelních Spidermanů, prostě nemohli. Došla šťáva. Bohužel. Bohužel, protože to mohlo být krásný, velkolepý a důstojný rozloučení s Bosemanem, který asi tvůrci zamýšleli. Takhle je to... prostě jenom trochu rozpačitý rozloučení a film, který chce odvyprávět úplně všechno, ale nakonec neřekne skoro nic.

plagát

Spolok mŕtvych básnikov (1989) 

Vlastně moc nevím, co si o tomhle snímku myslet. Asi kdybych si předem nečetla všechna ta skvělá hodnocení, byly by moje dojmy lepší, ale takhle byla ta očekávání veliká. Začnu plusy. Myšlenka filmu je skvělá, fakt skvělá, velká, nosná a silná a nutí tě se vážně zamyslet, básně jsou skvěle vybraný (konkrétní Frostův kousek, který zazněl, miluju od puberty), konec je dojemný a fantasticky vygradovaný, Williams, Leonard i Hawke předvádějí naprostý herecký koncert. Bohužel stopáž je neúprosná, chápu záměr nenápadné, postupné gradace, ale občas je to - zvlášť ze začátku - prostě trochu nuda. Škoda, vymáčknout z toho ještě víc za mě šlo, ale to téma je strašně těžko uchopitelný.

plagát

Fantastické zvery: Tajomstvá Dumbledora (2022) 

Asi nejlepší díl série, ale to není žádná pochvala. Děj už alespoň jde odněkud někam a i když se vlastně nikam neposuneme a na konci jsme tam, kde jsme byli na začátku, a nevíme, co se s kym stalo a kam se kdo poděl, něco se děje a člověk aspoň nemá brutální maglajz v tom, kdo je kdo a o co mu jde, i když pořád nechápe, proč. Motivace postav jsou totiž stále zoufale nedokreslené, postavy samotné jsou ploché a emoční stránka celé trilogie je úplně na nule. Člověku prostě za celý tři díly neni plně řečeno, čím je Grindelwald tak zlej, ani proč by měl Mlokovi a spol. fandit. Navíc děj pořád tak jako podivně přeskakuje (i když míň, než dřív) a příběh vypráví jen, co se mu hodí, takže vytvořit si k postavám vztah a chápat je nějak komplexně je v podstatě nemožný. Nemluvim o nesmyslech typu mudly v Bradavicích (já myslela, že mudla Bradavice vůbec nevidí, resp. je vidí jako ruinu, navíc neni vůbec jasný, proč vlastně Kovalski v týmu je, krom toho, že tu postavu chtějí nějak využít scenáristé - důvody mě napadají, ale ve filmu bůhvíproč nejsou), ani o neustálém obsedantním "navazování" příběhu nebo jeho postav na něco, co známe z Harryho, asi aby nás to nějak obměkčilo. Stále mám pocit, že se najednou zničehonic objevují pravidla, věci, tvorové, lidé, kteří se scénáristům prostě hodí do krámu a nedají si tu práci jejich přítomnost nějak líp vysvětlit (proč nebyli v Harrym, nebo proč se tam o nich aspoň nemluvilo?)... Takže summa summarum, pohled na Bradavice podkreslený ústřední melodií z Harryho Pottera ve mně vyvolal spíš tísnivý pocit neskutečně promarněné šance, než nostalgii. Jo, a Mads je super herec, ale v každý jeho scéně jsem myslela na to, jak by si to Depp užíval a jak skvělý by byl.

plagát

Thor: Láska a hrom (2022) 

Čtvrtý Thor je jízda od začátku až do konce a já se královsky bavila. S výjimkou posledního Spidermana je nejnovější fáze MCU zatím víc než rozporuplná záležitost, ale pro Thora to až tak neplatí.. Má totiž něco, co u nových postav v MCU často postrádám, a v podstatě pokračuje ve stylu, který načal Ragnarok. Potěšila přítomnost Strážců galaxie, skvěle nadávkované hlášky i humorné situace, které byly vtipné a nebyly na sílu (Croweova moderně gymnastická vložka byla doslova boží). Příběh byl sice předvídatelný, ale bavil a byl dostatečně nosný a místy i velmi dojemný, možná jen škoda, že se zdá, že bude dost oddělený a neposkytne příliš velkou návaznost na další filmy/postavy. Největším plusem snímku ale kupodivu nebyl nahý Hemsworth (který byl ale standardně skvělý), ale Bale. Já toho chlapa prostě žeru. Jeho výkon v tomhle filmu je absolutní řežba, neuvěřitelný, úžasný a smekám. Navíc byl dobře napsaný a já po delší době nemám pocit, že tu byl záporák, jehož motivace je vycucaná z prstu, ale mám tu komplexní postavu, jejíž pohnutky chápu a jsem schopná s ní soucítit. Celkově tedy velká spokojenost. Za nějaký čas možná půjdu s hodnocením níž, ano, místy toho humoru bylo moc a nějaké ty zápory a nesmysly tam byly, ale o tom až jindy - na první dobrou jsem spokojená.

plagát

Marťanské lodě (2021) 

O skutečném příběhu Martina Kyšperského vim úplný houby, a tak jsem do filmu šla v podstatě s čistou hlavou. Pokud měl být opravdu inspirován příběhem hlavního mužského představitele, dává to smysl. Od první chvíle jsem totiž měla dojem, že snímek sám má primárně jakousi psychoterapeutickou, očišťující funkci pro svého autora. To ale není špatně a vlastně mě to dost zaujalo. Námět je skvělý a uchopený z dobrého úhlu, sám děj je ale místy trochu překotný a film je těžko srozumitelný - a to nejen příběhově, nesrozumitelné je bohužel často i to, co postavy říkají (zvukař by zasloužil nafackovat, poté, co jsem každou půlminutu přetáčela zpátky, protože jsem nerozuměla, jsem si tam nakonec musela dát titulky, což se mi v životě nestalo). V důležitých momentech se film často zastavil v polovině příběhu a věc zůstala nedokreslená a nedovyřčená. Někdy zase určité části děje vznikly, aniž by divák věděl, kde se vzaly a proč. Najednou tam prostě byly. Což je škoda, protože pak v rámci celku jednotlivé kousky skládačky chyběly. Jinak Eliška skvělá, ale tu psycholožku jí jako člověk, který psychologii taky studoval, nevěřím. Jsou to takový drobný nuance, za který ona sama nemůže, ale předkládá jí je scénář. Martin Kyšperský je prkennej jak dřevěná ohrada, bohužel, ale upřímně chápu, že si to chtěl odehrát sám. Co je výborný a z čeho mi šla husina, je konec - od chvíle na benzince až po závěrečný záběr jsem byla pohlcená. Škoda, že to nelze říct i o zbytku filmu, hlavně začátek byl divnej a utahanej. Celkově z toho šlo vytěžit víc, ale to téma je tak strašně těžko uchopitelný, že úplně nespokojená nejsem - a hlavně mám dojem, že o to vytěžení příběhu vlastně v konečným důsledku vůbec nešlo.

plagát

Strážcovia Galaxie 2 (2017) 

Jízda od začátku do konce. Když mám sáhnout po nějaký marvelovce, většinou padne volba na tenhle kousek. Je strašně jednoduchý oblíbit si postavy jako Iron Man nebo Spiderman, jde o typický superhrdiny. Stejně jako je jednoduchý zamilovat si Endgame, protože k tomu spěje předchozích milion filmů, je to velkolepý, dojemný a skvěle natočený. Vedle toho se tak může na první dobrou zdát, že jsou filmy jako Strážci galaxie trochu vedlejší, jen do kontextu, aby doplňovaly a vysvětlily další děj a dovedly nás k tomu kýženému velkolepému závěru. Jenže tak to není. Jakmile totiž přijdete na chuť humoru Strážců galaxie, musíte si je zamilovat a jste ztraceni. Dvojka je za mě ještě o úroveň lepší než jednička a funguje fantasticky i sama o sobě. Servíruje jednu hlášku za druhou a k tomu skvělej příběh, ke všemu humoru navíc ale zvládá i vypjatější momenty (ano, zase jsem to vobulela). Stallone v miniroli a Kurt Russell moc potěšili. Ledově klidně hláškující Drax válcuje úplně všechny a Rooker.... To už bude navždycky Yondu Udonta. Hustej Mary Poppins!

plagát

Vyšehrad: Fylm (2022) 

Pár opravdu hodně dobrých hlášek, narážky na reálný situace ze světa českého fotbalu bavily snad úplně nejvíc, ale i tak mám pocit, že to občas zbytečně tlačí na pilu, aby to bylo vtipný, hlavně vtipný, a to za každou cenu - jenže ne vždycky se to daří. Jo, napsat dobrou komedii neni jednoduchý, o to víc, když je to vlastně založený na tom, že hlavní postava je absolutní pako. Šance sklouznout ke trapnosti je tam totiž prostě hrozně veliká. Tady se to bohužel párkrát stalo, ale celkově ten balanc na hraně film relativně ustál a asi chápu, že jsou plná kina. Čistě odpočinková záležitost, kde se nedá hodnotit příběh ani výkony herců (ten nejlepší přišel tak asi od představitele malýho Ríši), a na který cenim, že si tam ze sebe umí udělat prdel snad úplně každej. Míň křeče a šla bych s hodnocenim výš.