Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (299)

plagát

Líbáš jako Bůh (2009) 

Musím se přiznat, že tuto, reklamami tolik opěvovanou, novinku jsem ani neměl v plánu zhlédnout. Důvodem je nejedno zklamání z nových příspěvků Marie Poledňákové. Ta má podle mne ta nejlepší léta a nápady dávno za sebou. Jinými slovy - čekal jsem, že to bude podobný odpad jako "Jak se krotí krokodýli". Ve skutečnosti nebyl. Líbáš jako Bůh mne mile překvapil. Příběh není nijak zvlášť oslnivý, stejně tak jako mnohdy velice podprůměrné seriálové herecké výkony. Potěšil mě občasný originální humor a jakási nepopsatelná pozitivní atmosféra. Pochválil bych též poměrně dobře zvolenou hudbu. Ačkoli dávám 45%, jsem s tímto snímkem relativně spokojen. Škoda jen, že někteří herci přehrávali a že někteří zkrátka neumí hrát. To, že to je komedie, neznamená, že ze sebe musí za každou cenu dělat retardy. Helena o hodině literatury studentům říkala, že v pořádném příběhu nesmí chybět něco, co nečekaně zasáhne do děje. I když jsem něco nečekaného dlouho vyhlížel, nedočkal jsem se. Trochu utopická mi připadá představa o pochopení a odpuštění. Bylo by to hezké, ale tak to skutečně nechodí. Ovšem největší zklamání pro mě představoval samotný konec. Závěr tohoto filmu mě téměř naštval. Tak naivní a naprosto nesmyslný konec znamená, že filmu nedám původně plánovaných 60%, které by si jinak zasloužil. Kdyby si paní režisérka nechala na těchto nedostatcích více záležet, mohlo z toho být i 70%. Je to velká škoda, ale i přes takhle nízké hodnocení se k filmu Líbáš jako Bůh mile rád někdy vrátím.

plagát

Svitanie (2009) 

Aneb kterak to vypadá, když je člověk dychtící po věčné existenci ochoten vzdát se všeho - lidskosti. Nikdy více slunce, nikdy více normální jídlo, nikdy více svoboda. Zajímavá myšlenka, ale zpracování se již pohybuje v amatérských sférách. Nulové herecké výkony, silně podprůměrná kamera, nadměrné množství filmových chyb, děsivě kýčovitá hudba. Bratři Spierigové se usilovně snaží dostat na úroveň filmů, kde nalezneme např. Resident Evil, jenž se nese ve stejném duchu. K tomu musí ale ujít zatraceně dlouhou cestu, a kdo ví, jestli ona cesta vůbec bere konce. Čili pokud to mám srovnávat s jejich prvním sci-fi "Nemrtví", v něčem Spierigové pokročili. Rozhodně je to námět a snad i propracovanost některých efektů. Seznam upgradů však není dlouhý. Tak uvidíme, co si pro nás připraví příště. Snad to bude lepší než těchto pochybných a doslova bídných 50%.

plagát

Podivný prípad Benjamina Buttona (2008) 

Tento snímek jsem si pustil přesně rok poté, co ho začali u nás promítat. Nevím, proč jsem tak dlouho otálel, už jen fakt, že byl nominován na 13 Oscarů mluví téměř za vše. FIlm je vskutku dobrý a když se zamyslíte nad příběhem, tak je mnohem víc tragický než si většina lidí myslí. Pomyslete na to, jak by to vypadalo, kdybyste se museli vzdát své životní lásky díky hříčky přírody. Ke všemu takové, která je velmi těžko pochopitelná, vlastně vůbec. Je to skutečná tragédie. Námět na mne silně zapůsobil a zanechal něco, na čím budu navždy přemýšlet, něco, co mne o trochu více přiměje vážit si každé vteřiny. Mnoh lidí by chtělo mládnout. Tento úžasný příběh pokládá každému divákovi otázku: Je to moudré přání? Opravdu by to tak bylo lepší? Zajisté, že ne. I když to možná na první pohled není vidět, ten to film v sobě skrývá mnohem více filozofie než by kdokoli očekával. Jsem nadšen. Bohužel musím konstatovat, že jsem i poněkud zklamán. Kromě příběhu, se mi líbil herecký výkon Brada Pitta. Podle mě je jeho vůbec největší. Nic to však nemění na tom, že jsem se z větší části nudil. Ponurá a šedá atmostféra tomu také nepřidala. Téměř tři hodiny něčeho, co by se nenásilně, a přitom stále elegantně, dalo nasoukat do snesitelných 100 minut, je možná důvod, proč jsem zhlédnutí tohoto bestselleru odkládal. Chybělo mi nějaké oživení ve formě humoru, akce nebo romantiky. Jistě, toto všechno tam bylo, ale všechno na úrovni jedné dějové linie. Linie, která není grafem znázorňuícím jednotlivé zvraty, nýbrž linie, která se shoduje s přímkou. Rovnou, stereotypní a ničím výraznou. Musím také přiznat, že se průběh dal doknale předpovídat. Konec nebyl žádným překvapením a je to škoda. Je to drama s opravdu obrovským potenciálem. Nebylo dotaženo k dokonalosti. Bohužel. Dle mého mínění, k němu chybí víc než jen malý krapet. Prvotní chyba byla natáhnout snímek k vysloveně nuceným třem hodinám. 85% je myslím adekvátní ohodnocení. ________________________________________________________________________________________________ Filmové chyby: × Když Daisy říká Benjaminovi, že je těhotná, je mu 45 let – sama to těsně předtím zmínila. Protože se Benjamin narodil v roce 1918, je jasné, že tento okamžik se odehrává v roce 1973. Jak je potom možné, že jejich dcera Caroline slaví první narozeniny v roce 1969? × Když Daisy říká Benjaminovi, že je těhotná, je mu 45 let – sama to těsně předtím zmínila. Protože se Benjamin narodil v roce 1918, je jasné, že tento okamžik se odehrává v roce 1973. Jak je potom možné, že jejich dcera Caroline slaví první narozeniny v roce 1969? × Moment, kdy dcera udiveně umírající matce říká: "Nevěděla jsem, že jsi tancovala balet", působí velmi zvláštně, při přihlédnutí k faktu, že v pozdější scéně, která se odehrává v minulosti, tato ještě mladá dcerka chodí do matčina osobního baletního kroužku.

plagát

Štvrtý druh (2009) 

Velmi věrohodné. Tedy alespoň pro mě. Čtvrtý druh je mi velmi sympatický. Odpoutává se totiž jakéhosi trendu nebo boomu s filmy natáčenými amatérskou kamerou. Obsahuje dokumentární obohacení či spíše podložení a to podle mě bohatě stačí. Ta profesionální část (z kinematografického hlediska) je důležitá, aby člověku nepřipadalo, že peníze za kino nebyly vyhozené. Aby si nepřipadal jako na přednášce, nýbrž na opravdovém filmu. Mimozemská existence je něco, které určitě mnoho z nás nepokládá za pouhou fikci. Ani já ne, a tento dokumentární horor je pro mne jen další důkaze, že ve vesmíru nejsme sami. Neodpustím si to srovnat s nedávný, ještě stále aktuálním "Paranormal Activity". Narozdíl od něj je PA skutečně celý hraný, "údajně" založen na skutečné události (netvrdím, že tomu nevěřím) a velmi nízkorozpočtový. Právě ten nízký rozpočet a minimum nápadů byl důvodem natočení PA, nikoli aby to přidalo na věrohodnosti. To Čtvrtý druh, ten se pohybuje v naprosto jiných sférách. Ve sférách věřte, nevěřte. To, co máme možná není usvědčující důkaz. Nebo snad ano? Možná přehnané, ale . . . 80%

plagát

Ctihodný občan (2009) 

Mám rád filmy, kde hlavní postavy přemýšlí nebo jsou nuceni přemýšlet. Stejně tak, jak je tomu u tohoto trochu rozporuplného dramatu. Proč rozporuplného? Zpočátku je to tak, že fandíte ublíženému otci a manželovi, který jen dychtil po spravedlnosti a odplatě. Jak se vrahům pomstí, každý ho chápe a soucítí s ním. Ale dál? Dále je to jen o jedné otázce. Je nutné a správné, aby další zemřeli? Podle toho, jak si divák na tuto otázku odpoví, se přikloní na stranu ctihodného občana, který touží jen po úctě a potom, aby ho brali vážně, nebo na stranu prokurátora, který touží, aby ubývalo úmrtí, obzvláště vřadách jeho přátel a kolegů. No ať tak či tak, myslím, že drama je docela slušné. G. Butler dostal roli, kde mohl ukázat, že to není průměrný béčkový herec. Bohužel šance nevyužil a svým nudným pojetím role se umístil někam na úroveň naprůměrného ochotníka. Ani Foxx v roli proměňujícího zástupce za moc nestál. I tak je to hezkých 80%.

plagát

Sherlock Holmes (2009) 

Sherlock Holmes aneb dr. Gregory House a agent Jason Bourne v jednom. Myslím, že sir Doyle by vážně koukal! Hrubý, cynický, neupravený a permanentně v depresi - tak doopravdy legendární detektiv z Baker Street nevypadal. Nicméně je to společně s dokonalou psychoanalýzou a vysokou úrovní intelektu zajímavá kombinace, . Škoda, že není úplně objektivní. Docela slušná akční podívaná oproti původní verzi - výbuchy, zpomalené záběry, zpětné vysvětlování, počítačová animace a slušná kamera. Souboje, ač jsou efektní, jsou poměrně stupidní. Už vidím, jak britský getleman uprostřed 19. století, brilantně ovládá bojovou techniku dnešních špičkových agentů, jak zná prvky aikida a přitom dokáže během zlomku vteřiny určit potenciální diagnózu a délku léčby jeho oběti. Věrný pan doktor Watson v podání Lawa byl, podle mne, dobrý tah. I když také nevypadá jako původní postava, jeho proměna není tak radikální. Rozhodně podal na něj obdivuhodný herecký výkon, možná lepší než celý Downey jr. Jindy bych takové zásahy do původního díla považoval za "znesvědcení", ale v tomto případě to považuji za pokus o, pro mladší generaci určitě zdařilou, coververzi. Je sympatické, že se Guy Ritchie snažil oživit, aby průběh nebyl tak suchý až nudný. V některých obastech to ale podle mě přehnal. Stejně za tento pokus dávám 70%.

plagát

Bazén (2001) 

Šmarjá, to si děláte prdel?! No to jsem možná trochu přehnal, ale stejně tak i tvůrci tohoto "hororu". Děsný děj, zápletka, herecké výkony, kamera, zvuk a režie. Je vidět, že se vedení ujalo Německo. Ne, že bychom to zvládli líp, ale způsob, jakým se Němci usilovně snaží napodobit Američany není jen trapný, ale smutný. Žádný nápad, inovace ani originálnost. FIlm nemá hlavu ani patu a naprosto se vymyká veškeré logice. U dialogů a hlášek mi málem vypadly oči z důlků, jak jsem je obracel vsloup. 10% za to, že jsem dlouho nevěděl, kdo je vrahem.

plagát

Sám doma a bohatý (1994) odpad!

Trapnost na druhou. Jinak se tento snímek jedno velkého retarda ani popsat nedá. Neskutečně velké zklamání po brilantní jedničce a skvělé dvojce. 10% dostává za morální kázání dětem o nedůležitosti peněz, ale ani to však nestačí alespoň na jednu hvězdičku.

plagát

Sám doma (1990) 

Skutečná klasika. Pro mne je to neodmyslitelnou součástí vánočních svátků. Tuhle komedii jsem viděl nesščetněkrát a ještě mnohokrát si ji pustím. Roztomilé a tak humorné. Je to taková moje citová záležitost. A když citová záležitost, pak jedině 5*.

plagát

Prci, prci, prcičky: Kniha lásky (2009) 

Popravdě jsem American Pie už po Letním táboře úplně odepsal. Avšak sedmé pokračování mne velmi mile potěšilo. Třeba fakt, že jsem myslel, že bude další část ságy rodu Stiflerů stejně tak mizerná jako její dva předchůdci. Konečně se vracíme k samotné pointě Prciček. Konečně přibylo něco, co se mně osobně v první trilogii, a snad i ve čtyřce, líbilo. A konečně odchází to, co mi pětka, a šestka obzvláště, tolik znechutila celou tuto sérii. Samozřejmě stále postrádám vtip, originalitu (myslím originalitu na úrovní) a dobré herce. Některé věci bych vynechal, např. obřího nadrženého losa, to bylo skutečně ubohé a skoro až zoufalé volání o pomoc tvůrců, jež nutně potřebovali nějaký ten vtip. Na můj vkus i moc nahotinek. Teda ne, že by nebylo na co se dívat. Některé kousky vážně stály za to, ale je to už pomalu takový zlozvyk od pátého dílu, stavět celý film na nahých kočkách. Kniha lásky se mi líbila proto, že dostala trochu romantický nádech, vrací se ke starému typu humoru, eliminuje řadu nechutností a připomíná své stěžejní první tři díly, opravdové "American Pie". Myslím, že pokud se budou tvůrci ubírat dále tímto směrem, jsou na dobré cestě, aby deváté nebo desáté pokračování filmu pro teenagery, bylo zase ve starých kolejích, v těch které nereznou. Ode mne dostává 50%. Je to možná přehnaně moc, ale není to za docela dobrý snímek, je to za velmi příjemné překvapení.