Bobšule

Tak tahle pohádka se mi nelíbila už jako dítěti. Dialogy místy až šroubované, jen proto, aby si to rýmovalo a bylo to umění s velkým U. Ale to bych snad ještě překousla. Co mě ale už jako dítě totálně odpudilo, to byl princ Radovan, který pro mě rozhodně nepředstavoval typ chlapa, o nějž by mělo smysl projevit cokoli, co jen trochu zavání slovem přízeň. Naopak v pohádce komicky směšný král Kazisvět mi v porovnání s ním přišel jako mnohem zajímavější typ. Těžko se divit, že jsem mu celkem fandila. V mých představách by bylo ideální, kdyby Radovan dostal od Kazisvěta na budku, Lada dostala slibovaný poklady a Kazisvětovi časem povila něco zrzků s rovnejma ofinkama. Závěrečné zesměšnění Kazisvěta mi navíc nikdy neštymovalo. Chlap, kterej celou dobu šmejdí od království ke království oblečenej v plátech najednou pořádně neumí šermovat?! To nefunguje a někde je chyba. Politické aspekty mi jako dítěti byly totálně ukradené. A jsou mi dodnes. Ale pohádka se mi dodnes nelíbí. Změkčilej Radovan mě nikdy nenadchne a senilní kuchař šišlající nad řádama toho či onoho taky ne. Takže dvě hvězdičky čistě jen pro Martina Růžka za Kazisvěta.

Neuvěřitelně zajímavé a navíc neotřelé zpracování. O hereckých výkonech nemá smysl hovořit. Tak silné obsazení ale ani nedává nic jiného tušit, než že se od prvních chvil na obrazovce rozehraje skutečný herecký koncert. Ačkoli je v současnosti určitě už jen málo lidí nahlížející na tuto epizodu našich a evropských dějin v jednoduché kosntrukci Zikmund - liška ryšavá, Jan Hus - mučedník, kvůli kterému byl koncil svolán, aby ho upálili, i vzdělanější člověk možná bude překvapený jak až složitá hra se to tehdy v Kostnici hrála. Zarámování děje do dobového televizního vysílání ve mě před shlédnutím vzbuzovalo silné obavy, že půjde o jakousi frašku. Ve skutečnosti působí tento koncept v některých místech příjemně a přitom opravdu jen jemně odlehčujícím dojmem a zároveň dobře funguje jako pojítko mezi současným způsobem vnímání světa a tehdejším děním v Kostnici. Už například samotné zahájení zprávami o počasí je naprosto geniálním řešením toho, jak divákovi stručně a jasně ukázat, jak vypadala Evropa v době upálaní Mistra Jana Husa.

Kdo chce vidět godzillu, má trochu smůlu, po většinu času na ní není přes všechny ty čmoudíky, sutiny nebo tmu dobře vidět. Totéž platí o monarších. izuální kvalita filmu doplatila na megalomanii jeho tvůrců. Chtěli opravdu obří potvory, tak je mají. Bohužel jsou tak velké, že s eprostě nevejdou celé do jednoho záběru.A když tam nakonec jsou, jsou z takové dálky, že nejsou pořádně vidět. Na druhé straně, co mě nadchlo, je několik zajímavých nových myšlenkových přístupů. Předně: Tohle je jeden z mála filmů, kde je přírodě přiznáno poslední slovo ve věci evoluce a určování toho, kdo na povrchu planety zůstane a kdo ne. A sekundárně, ovšem se stejnou důležitostí, tohle je jeden z mála filmů, kde se vojáci chovají jako svéprávné lidské bytosti a né zelené vypatlané kreatury bez rozumu. včetně nejvyšších šarží!!! Film je příjemnou moderní reminiscencí na starou verzi Godzilla vs. Mothra, což mně osobně docela potěšilo, protože v tomto filmu už rozhodně nešlo jen o prvoplánovou likvidaci nějakého radioaktivitou sršícího monstra. Film má samozřejmě i některé vyloženě nechtěné komické momenty, k těm nejmarkantnějším patří zajímavé chování všech monster ve městech a ve volné krajině, kde už svým samotným pohybem likvidují všechno, co jim přijde pod tlapky. V momentě, kdy se ocitnou v bezprostřední blízkosti hlavního hrdiny všechny ty lodě, domy a mosty s neuvěřitelnou opatrnosti podplouvají, obcházejí a překračují. ;-) Kdo mě ovšem z herců mile potěšil, je opět Ken Watanabe. Jeho postava nemá možná tolik prostoru, ale vykreslena je se veškerou lidskou hloubkou, kterou si zaslouží.

Pěkné, moc pěkné. Chytře napsané, na diváka nikde nevybafne žádná levná divokost jen aby se - proboha - chvíli nenudil, na každou pointu si pěkně musí počkat až do okamžiku, kdy bude mít logický smysl. A navzdory panujícímu kultu krásy a mládí Kate Winsletová opravdu působí neuvěřitelně věrohodným dojmem, že je čerstvou vdovou a právě přišla o své jediné dítě. Její společné scény s Alanem Rickmanem coby Ludvíkem 14. jsou pak tím nejlepším z celého filmu. Moc s emi líbily kostýmy, hudba a spousta zajímavých záběrů. Nejvíce ale scénář.

Pět hvězd dávám pouze filmům, které bych si ráda kdykoli zkoukla znovu. Tohle ovšem není ten případ. Tento film je tak moc dobrý, že ho podruhé už vidět hodně dlouho nemusím a pořád ho budu mít v živé paměti. Vynikajícímu scénáři, naprosto dokonalé kameře odpovídají úžasné herecké výkony.

Skvělé. Takové pygmalionské téma zcela naruby. Nicméně, jak já mu rozumim. :-)

Stejně, jako Jistě, pane ministře, dokonalé. A co víc, obě řady naprosto dokonale nadabované.

Dokonalé! ...a při tom všem strašné tím, jak realistické...

Hurá, konečně seriál pro mě. Toto jsou lidé, kteří hovoří jazykem mého kmene. Hrají stejné hry, mají stejné záliby, řeší stejná dilemata. Zcela jim rozumím. To mi však neblokuje možnost se z plna srdce zasmát. Jediné okamžiky, kdy poněkud "bliju v rohu" nastávají ve chvílích, kdy Howard začne někoho balit. Naopak lituji, že nemohu některé lidi ve svém okolíé sejmout stejně, jako Sheldon. Mně by to neprošlo, já na to nemám ty papíry. Jen pro upřesnění: Život s "Aspergery" NENÍ ve skutečnosti takto vtipný. Jako odreagování od reality to ale funguje dokonale. :-)

Naprostá klasika mého dětství. Na rozdíl od vlka, kterému jsme s bratrem fandili odjakživa, jsem se do fanklubu Trautenberka přiřadila až v dospělém věku. Jeho vynalézavost, podnikavost a obchodní duch neznají mezí! :-) Bohužel má ale strašnej pech na souseda, kterej nejenomže je téměř všemocný, ale ještě mu šmejdí po revíru sojka-práskačka. Hůř, než se sousedem, dopadl už jenom s poddanstvem. Neustále kušnící Anče, přizdisráč Kuba a totálně neschopnej hajnej. Aneb jak nebohý feudál k ještě větší bídě přišel. :-) Ale vážně. Nádherné pohádky. S tradičním dobrým koncem, navíc v tomto případě vždycky i s nějakým tím mravním ponaučením, a pro mě v dětství naprosto neodolatelným Krakonošem.