trojtmberk

Možná je to tak, že statečná byla April, která konečně chtěla vzít ten život za pačesy a něco udělat a srab byl Frank, kterej ač tvrdil opak, se v tom maloměšťáckým a jednotvárným životě plácal celkem rád. A možná je to tak, že statečnej byl Frank, kterej deset hodin denně trávil v rachotě, která mu přišla zbytečná, jen aby se měli tak, jak kdysi chtěli a srab byla April, která nejspíš z nudy dělala z problémů, který má asi většina manželství, zbytečně velkou vědu a aby tomu nasadila korunu, tak to nakonec odpískala tim nejhorším možným způsobem. Koukat se na to určitě dá tak i tak, proto se docela rád vyhnu tápání nad tím, na čí straně byla vina, čemu se ale vyhnout nedá, je atmosféra toho dusna u Wheelerových doma, která se panu režisérovi povedla skoro dokonale. A na závěr snad jen jedno moudro, který mi utkvělo v hlavě a který to celý nakonec hezky odlehčilo, a to je, že se spousta věcí dá vydržet jen díky pouhýmu ztlumení naslouchátka.

Jak jinak než naplno hodnotit tuhle dvojku loupežníků z Brooklynu. Jeden štěká tak zběsile, že když spustí ten svůj hysterák, tak běhá mráz po zádech a druhej kouká tak vyklepaně, že mu až do úplnýho konce věříte, že i kousne.

11. září je podivný téma a dal bych ruku do ohně za to, že největší překvapení, co se tohohle data týče, na svět ještě čeká, jestli se teda jednou ukáže jak to doopravdy bylo.

Westerny mě fakt moc neberou a Sergio Leone není výjimkou, ale tady má plus za to, že i v tý hustý atmosféře zbyl čas na vtipný pasáže.

Když tentokrát napíšu jen příjemné překvapení, tak budu kecat, protože je to určitě ještě krapet víc. Tak to někdy holt bývá, když se doma válí nějakej čas film, o kterým vím jenom že je to něco s Jennifer Lopez a víc mě to nezajímá. Co si budeme povídat Jennifer neni zrovna herečka, která by se objevovala v samejch extrakusech. Tentokrát se ale trefila a dostala se k něčemu co vypadá jedna báseň a za co jí rozhodně nikdo peskovat nebude. A jestli zvítězila forma nad obsahem (jak tu spousta lidí píše), tak já to nijak zvlášť nepozoroval, děj byl jasnej jako facka a ty hezký obrázky byly jen milej bonus navíc.

Detektivka zabalená do tak trochu mysteriózního kabátu, kterou Willem Dafoe drží v mezích příjemný zábavy seč mu síly stačí.

Tak nevim, viděl jsem film nebo epizodu nějakýho seriálu, těžko říct.

Superman nikdy nebyl můj favorit a pár povedenejch triků a novej kabát ho nezachránil ani teď.

Proč těm dětem blbnou hlavy.

Darjeeling se příjemně vleče, jak ten vlak v kterým si pánové na ten výlet vyrazili. Wes Anderson je jméno, který jsem slyšel poprvé v životě a hned na poprvé se mi jeho styl vyprávění líbil. Mám rád tyhle filmy, který prostě plynou, nesnažeji se být kdovíjak vtipný ani kdovíjak vážný, ale i tak jsou podivně návykový. Třeba se stane, až se po čase na to podívám znovu, že už tu zábavu neuvidím, ale na poprvé tam byla a to si ty čtyři hvězdy zaslouží.