TommykCZ

Jak se vypracovat z nuly na hvězdu světového formátu? Toť příběh Farrokha Bulsary neboli Freddieho Mercuryho. Scénáristům se dá prominout, že Freddieho život tam trochu zkrášlili, tu něco vypustili, tady něco dramatického přidali. Základní příběh geniálního zpěváka zůstává a my se můžeme nechat unášet strhující podívanou prošpikovanou hity jeho osudové kapely Queen. Zajisté zážitek nebude u televizních obrazovek takový jako v kině s prostorovým zvukem, ale přesto je zde příběh zásadnějším prvkem než hudba. Každý jeden herec navíc sehrál svou roli famózně a vzniklo tak dílo, které se právem okamžitě po uvedení prodralo mezi nelepší filmy všech dob.

Nejlepší věci zpravidla bývají ty nejjednodušší. Famózní dialogové drama odehrávající se v reálném čase v malé uzavřené místnosti ukazuje jednoho muže uvědomujícího si cenu života v souvislosti s nesrovnalostmi, kterých si všiml u soudu, a jedenáct mužů majících o vině jasno. Alespoň ze začátku. Jeho úkolem není přesvědčit ostatní o nevině podezřelého, ale donutit ostatní k diskuzi o důkazech a svědeckých výpovědích, které zazněly v soudní síni. V tom spočívá kouzlo filmu. Dochází k celé řadě překvapivých momentů, kdy se daří vyvolávat další a další pochybnosti o neprůstřelné obžalobě. Film o silném charakteru proti všem ostatním, o chatrné svědecké výpovědi, o osobních útocích proti konstruktivní argumentaci, o lidské lenosti proti lidskému životu, o stařecké moudrosti, která dala šanci. Film o životě (a smrti). Fenomenální!

Komedie, která vtipným a originálním způsobem dává dohromady páry lidí, z nichž každý, jednoduše řečeno, je jinde. V příběhu nenajdeme příliš zásadních zvratů. Film plyne celou dobu směrem, kterým pro mě typická romantická komedie plynout má. Přesto je svou roztomilostí a překvapivými momenty pro spoustu lidí důležitým počinem přelomu tisíciletí, ke kterému se rád vracím, když potřebuji jen tak vypnout nebo mám trudnomyslnou náladu.

Originální nápad je už v půlce filmu utopen v řadě nelogických souvislostí, které bohužel plynou z originálního nápadu samotného. Snímek je ovšem nadějí, že i v dnešní době se dá v hororu vymyslet nová zápletka. Film má průměrný spád a těžko říct, jestli by se odstraněním všech nelogičností nestal nesnesitelnou nudou. Promrhat výbornou myšlenku průměrným scénářem je každopádně velká škoda a nic na tom nezmění ani solidní výkony herců.

Jedněmi z nejlepších filmů jsou příběhy, které přivádějí na společnou cestu dva nesourodé charaktery. Takovým je i Zelená kniha. Film představuje perfektní dialogy, kde vznešený, geniální pianista a vulgární, horkokrevný bouchač navzájem nechávají toho druhého nahlédnout do svých světů a představ o životě. Jejich vztah utužují kritické momenty, kdy si vzájemně pomáhají, ať už v rámci či nad rámec svých povinností. Celý snímek výborně dokresluje závan rasismu, který na začátku šedesátých let dvacátého století stále svírá USA, obzvláště v jejich jižní části. Inspirováno skutečným příběhem, skvěle zahráno, vše do sebe dokonale zapadá. Velmi kvalitní kinematografický zážitek.